Publikace připomíná stavby a areály průmyslového dědictví České republiky nenávratně zničené v letech 1999–2009 i budovy v současnosti bezprostředně ohrožené. Vydalo ji VCPD ČVUT ve spolupráci a s finanční podporou ČKAIT.

Vychází z Registru VCPD a opírá se současně o dokumentaci v dostupných archivech, o rešerše dobového i současného tisku, konzultace na městských a místních úřadech, kontakty na demoliční firmy; významná byla pomoc památkových úřadů a pracovníků muzeí, odborníků na minulost jednotlivých oborů, důležité byly také podněty přímo z pole od nadšenců pro průmyslovou historii. Soustřeďovali jsme informace k oborům, jejichž stavby poslední léta mizí alarmujícím tempem, ačkoliv neproběhlo alespoň jejich základní zdokumentování.

S Benjaminem Fragnerem a Janem Zikmundem na ní spolupracovali Vladislava Valchářová, Lukáš Beran, Daniel Froněk a Pavel Jákl, na přípravě hesel se podíleli Zbyněk Dočkal (Památkářská obec českokrumlovská), Pavel Domanický (NPÚ Plzeň), Alena Dominika Dostálová, Martin Drábek, Eva Dvořáková (NPÚ, ústřední pracoviště), Václav Fiala, Pavel Fojtík (Archiv DP hl. m. Prahy), Tomáš Hartman (Muzeum Velké Meziříčí), Libor Jalůvka (Diamo), Jana Kynclová (NPÚ Ostrava), Linda Mašková, Viktor Mácha, Renata Pisková (SOkA Jihlava), Michaela Ryšková (NPÚ Ostrava), Milan Starec (Pivovarské muzeum v Kostelci nad Černými lesy), Tomáš Voldráb, Martin Vonka (fabriky.cz), Alexandra Zpurná (Muzeum J. A. Komenského Uherský Brod).

Současně s publikací byla v rámci mezinárodního bienále Industriální stopy 2009 představena stejnojmenná výstava, instalovaná v dosud nepřístupných a nerekonstruovaných prostorách Staré kanalizační čistírny v Bubenči od 19. září do 18. října 2009. Výstavu připravili Benjamin Fragner, Jan Zikmund, Gabriel Fragner, Martin Holota a Lenka Dolanová.

Benjamin Fragner – Jan Zikmund, Co jsme si zbořili. Bilance mizející průmyslové éry / deset let (What we destroyed (ourselves). Taking stock of the vanishing industrial era / ten years), Praha 2009.

144 stran; česky, úvod anglicky; 21.5 cm; 274 vyobrazení; ISBN 978-80-01-04387-5 / spolupráce Vladislava Valchářová, Lukáš Beran, Pavel Jákl, Daniel Froněk / překlad Robin Cassling / jazyková redakce Olga Groszová, Marie Forejtová / grafická úprava Jan Forejt / sazba a tisk Studio Element / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČKAIT & ČSSI

Publikaci je možné stáhnout zde (pdf, 13,3 MB)

Sborník z  mezioborového setkání, na kterém se formulovala funkce a smysl průmyslového dědictví v Ústeckém kraji, dotýkající se historie regionu i aktuální problematiky brownfields. Publikace obsahuje konferenční příspěvky a také charakteristiky budov, zhlédnutých během exkurze.

Lukáš Beran – Vladislava Valchářová (eds.), Průmyslové dědictví Ústeckého kraje – mapování a revitalizace, Praha 2008.

112 stran; česky, úvod anglicky a německy; ISBN 978-80-01-04114-7 / spolupráce Benjamin Fragner, Tomáš Šenberger, Petr Urlich, Petr Vorlík, Jan Zikmund / autoři příspěvků Jan Jehlík (Ústav urbanismu FA ČVUT v Praze), Martin Pondělík – Petr Fiala (Ústecký kraj), Ivan Vaníček – Daniel Jirásko – Martin Havlice (Katedra geotechniky FSv ČVUT v Praze), Libuše Pokorná (Oblastní muzeum v Mostě), Lenka Burgerová (Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK), Martin Krsek (Muzeum města Ústí nad Labem), Ladislav Stančík (Fakulta výrobních technologií a managementu UJEP v Ústí nad Labem), Günter Bayerl (Lehrstuhl für Technikgeschichte BTU Cottbus) / překlad Robin Cassling, Susanne Spurná / grafická úprava Jan Forejt / sazba a tisk Studio Element / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze

Publikaci je možné stáhnout zde (pdf, 6,3 MB).

Sborník příspěvků k mezinárodnímu bienále Industriální stopy vydává pod názvem Průmyslové dědictví / Industrial Heritage Výzkumné centrum průmyslového dědictví Českého vysokého učení technického v Praze ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČSSI & ČKAIT.

Bienále Industriální stopy, pořádané od roku 2001, se postupně rozrostlo do celorepublikové akce s mezinárodní účastí, a konference, které tvořily odborné jádro každého ročníku, především porovnávaly domácí zkušenosti v kontextu obdobných snah kolem ve světě.

Úvodní a pro orientaci v tématu zásadní esej Sira Neila Cossonse rozvíjí myšlenky jeho zahajovací přednášky na 4. bienále v roce 2007, které neslo podtitul Průmyslové dědictví kulturním potenciálem udržitelného rozvoje. Neil Cossons, který v roce 1971 zakládal Ironbridge Museum a v letech 2000–2007 byl předsedou britské vládní agentury na ochranu památek English Heritage, zde rekapituluje vývoj pohledů na problematiku průmyslového dědictví a formuluje jeho současné problémy.

Druhá kapitola shrnuje výrazné evropské počiny uplynulých let a jejich vzájemné propojování. Přináší příspěvky Axela Föhla, mluvčího Asociace zemských pracovníků památkové péče v Německu, Keitha Falconera, vedoucí sekce Industriální archeologie vládní agentury English Heritage v Británii, Paula Smithe, specialisty francouzského Ministerstva kultury a komunikace, a Wolfganga Eberta za projekt Evropské trasy průmyslového dědictví. Následují aktuální přehledy argumentů a příkladů proměny areálů a objektů zanikajícího průmyslu na krystalizační místa urbanizace, udržitelného rozvoje sídel a krajiny, které ve třetí kapitole představují např. Michael Mende z Vysoké školy výtvarných umění v Brunšviku, Györgyi Németh, členka výboru TICCIH, nebo Lars Sharnholz, vědecký ředitel Institutu pro novou industriální kulturu (INIK) ve Forstu. Texty o proměně atmosféry a hodnotových kritérií na naší domácí scéně, doložené četnými příklady diskutovaných staveb a projektů, pak tvoří kapitolu čtvrtou, uvozenou statí Benjamina Fragnera. Z českých přispěvovatelů je třeba jmenovat Evu Dvořákovou z Národního památkového ústavu v Praze a Josefa Štulce, prezidenta Českého národního komitétu ICOMOS.

Jednotlivá Bienále Industriální stopy však kromě konferencí zastřešovala i bezpočet názorově pestrých, víceméně autonomních výstav, performancí i koncertů. Pátá kapitola zvažuje sílu a smysl osobního zážitku při doteku s industriálním prostředím. Přispěli do ní umělci, teoretici a kurátoři – Miloš Vojtěchovský, Louise N. Boucher, Tomáš Žižka, Dagmar Šubrtová, Radoslava Schmelzová a Dann Senn. Atmosféru i význam čtyř ročníků Bienále pak v závěru publikace přibližuje text Petr Urlicha. Úplné znění všech textů v češtině nebo v českém překladu je doplněno anglickými názvy a popisky obrázků, včetně odkazu na stránku anglického textu v závěru knihy, kde jsou příspěvky uvedeny v plném nebo zkráceném znění.

Benjamin Fragner (ed.), Průmyslové dědictví / Industrial Heritage, Praha 2008.

344 stran; česky a anglicky, 190 × 240 mm, 245 fotografií, ISBN 978-80-01-04067-6 / autoři Lukáš Beran, Louise N. Boucher, Neil Cossons, Eva Dvořáková, Vladimír Dvořák, Wolfgang Ebert, Keith Falconer, Axel Föhl, Benjamin Fragner, Blažena Gehinová, Marie Hesková, Meritxell Puig Jodar, Müjgan Bahtìyar Karatosun, Eva Kráľová, Michael Mende, Jiří Merta, Györgyi Németh, Radka Pittnerová, Petra Rydvalová, Dan Senn, Lars Scharnholz, Radoslava Schmelzová, Paul Smith, Jan Světlík, Tomáš Šenberger, Josef Štulc, Dagmar Šubrtová, Norbert Tempel, Petr Urlich, Vladislava Valchářová, Miloš Vojtěchovský, Tomáš Žižka / spolupráce Lukáš Beran, Vladislava Valchářová / redakce Olga Groszová / jazyková redakce Eva Příhodová / překlad Robin Cassling, Kateřina Hilská, Jiří Mareš, Yveta Johansen / grafická úprava Jan Forejt / sazba a tisk Studio Element / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČKAIT & ČSSI

Publikaci je možné stáhnout zde (pdf, 9,2 MB).