Ke stažení

Industriály

V rámci grantu SGS16/219/OHK1/3T/15 Průmyslové dědictví v ohnisku kulturní krajiny a ve spolupráci s Výzkumným centrem průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT vznikl hodinový dokumentární film a specializovaná mapa, přibližující kulturní a komunitní projekty v průmyslových objektech a areálech. Film v českém znění i s anglickými titulky je možné zhlédnout na vcpd.cvut.cz/industrialy, kde je k dispozici ke stažení i doprovodná mapa. V limitovaném neprodejném nákladu bylo vyrobeno manufakturním knihtiskem i atypické balení.

 

Kolektiv autorů, Industriály 2016. Kulturní a komunitní projekty pro objekty průmyslového dědictví, Praha 2016.

ISBN 978-80-01-06059-9 / koncepce Petra Boudová, Benjamin Fragner, Veronika Kastlová, Vojtěch Poláček, Petr Vorlík, Jan Zikmund / texty Benjamin Fragner, Petra Boudová / účinkují Roman Černík, Filip Horatschke, Jitka Jakubičková, Tomáš Kozelský, Ivan Mečl, Eva Staňková, Jiří Sulženko, Jakub Zajíc, Lukáš Žďárský, Tomáš Žižka a další / režie Veronika Kastlová / dramaturgie Vojtěch Poláček / kamera Jaromír Kačer / střih Petr Smělík / zvuk Jaroslav Jehlička, Martin Roškaňuk / hudba Sundays on Clarendon Road / produkce Eva Cirnfusová / obrazová postprodukce Vladimír Bezděk ml. / zvuková postprodukce Ivan Horák / technická podpora Ondřej Kačer, Radim Procházka, Dimitrios Polyzos / odborný recenzent Vít Pokorný / poděkování Lukáši Beranovi, Zdeňku Gricovi, Martinu Kondrátovi, Janu Kačerovi, Tomáši Skřivanovi, Janu Tůmovi / titulní fotografie Lukáš Neasi / grafické řešení Jan Forejt / knihtisk a výroba Formall / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

 

17553643_1432426996809749_7301311526491307168_n 17457412_1432427006809748_5743237141213251526_n

Domy lomy

U příležitosti vyhlídkového symposia Přehlížené, drobné, zapomenuté industriální stopy v krajině a městech (více zde) připravila iniciativa Nezevli jen tak ve spolupráci s Výzkumným centrem průmyslového dědictví mapu Srbska u Berouna a okolí.

Zaznamenává pozůstatky lidské činnosti spjaté s těžbou vápence ve čtyřech lomech: Petzoldově, Tomáškově, Chlumu a Alkazaru – Hostimi. Dřívější fungování území a s ním související výběr zkoumané oblasti předurčila řeka Berounka, která se se svým přítokem specificky propisuje do krajiny a logicky se tak stává hlavní osou pro vedení trasy návštěvníka.

 

Zuzana Kučerová et al., Domy lomy. Mapa Srbska a okolí 1:100 000, Praha 2017.

ISBN 987-80-01-06163-3 / námět Zuzana Kučerová / autoři Eva Kubjátová, Zuzana Kučerová, Jana Kusbachová, Julie Machačová, Dan Friedlaender, Anna Seimlová / úvodní text Eva Kubjátová / texty o lomech Lukáš Beran / odborný garant Benjamin Fragner / fotografie a grafická úprava FRVR / tisk AZOR print & media, Beroun / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Mapu je možné si stáhnout zde.

Industriální topografie. Průmyslové dědictví a role akademické sféry

Metodika mapuje základní možnosti zapojení akademické sféry do procesu dokumentace, vyhodnocování, osvěty a záchrany průmyslového dědictví.

Sleduje zejména postupy, ověřené dlouholetou zkušeností působení Výzkumného centra průmyslového dědictví na půdě ČVUT od jeho založení v roce 2002 a na Fakultě architektury v rámci projektu NAKI od roku 2011. Metodika přehledně shrnuje doporučení pro vznik odborných publikací a databázového systému, organizaci badatelských aktivit, odborných setkání, ale i studentských workshopů, soutěží a výstav. Sledované aktivity člení na osvědčené procesní kroky, vycházející ze specifik průmyslového dědictví – od počáteční přípravy, přes jádro aktivity a její průběh až po vyhodnocení a zveřejnění v různorodé, pro téma nejvhodnější podobě publikačních a osvětově popularizačních výstupů. Metodika je určena pro badatele, pedagogy a zájemce o průmyslové dědictví, kteří působí na vysokých školách se zaměřením na architekturu, stavebnictví nebo stavebněhistorický průzkum, ale i pro architekty, pracovníky Národního památkového ústavu, veřejnou správu, muzea a občanská sdružení.

Metodika vznikla jako součást projektu MK ČR v rámci programu aplikovaného výzkumu NAKI (DF11P01OVV016), Industriální topografie České republiky – nové využití průmyslového dědictví jako součásti národní a kulturní identity; řešitel Benjamin Fragner, spoluřešitelé Vladislava Valchářová, Petr Vorlík, Lukáš Beran, Matúš Dulla, Jan Zikmund.

 

Petr Vorlík, Industriální topografie. Průmyslové dědictví a role akademické sféry (certifikovaná metodika MK ČR), Praha 2015.

80 stran; česky; odborné posudky Eva Dvořáková, Naděžda Goryczková / jazykové korektury Vlasta Popelová / grafická úprava Jan Zikmund / tisk Formall CWS / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné stáhnout zde (pdf, 880 kb)

 

metodika_industrialni_topografie-foto_gabriel_fragner

Mlýny bratří Winternitzů

Publikace Mlýny bratří Winternitzů přichází v době, kdy se rozhoduje o budoucnosti výjimečné industriální památky a celého souvisejícího areálu bývalých Automatických mlýnů v Pardubicích.

Provoz tohoto výrobního celku byl ukončen v nedávné době a majitel jedná o jeho prodeji. V této situaci pořádá Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze workshop o hledání nového využití mlýnů za účasti studentů, pedagogů a mnoha odborníků nebo praktikujících architektů zabývajících se tématem průmyslového dědictví a jeho konverzí. Paralelně vzniká občanská iniciativa Mlýny městu, která se souhlasem současného vlastníka mlýnů pořádá v areálu několika týdenní festival Automatické kulturní mlýny. Publikace mapuje minulost průmyslové památky, její historický vývoj, popisuje technologické souvislosti provozu, věnuje se nejaktuálnějšímu dění v mlýnech, možnosti města a občanské iniciativy ovlivnit budoucí vývoj, ale také přináší komentované studentské projekty a koncepty budoucího využití této památky.

 

Benjamin Fragner – Anna Kašíková – Tomáš Skřivan (eds.), Mlýny bratří Winternitzů, Praha 2013.

156 stran; česky, úvod anglicky; ISBN 978-80-01-05343-0 / autoři textů Jakub Bacík, Tomáš Ctibor, Dita Dvořáková, Benjamin Fragner, Petr Herman, Anna Kašíková, Vladimír Lavrík, Pavel Panoch, Pavel Skřivan, Tomáš Skřivan, Kristýna Stará, Daniela Šimková, Olga Škochová Bláhová, Ondřej Teplý, František R. Václavík, Tereza Vokurková, Petr Vorlík, Zdeněk Závodný, Jan Zikmund / spolupráce Petr Herman, Kristýna Stará, Daniela Šimková, Vladislava Valchářová, Jan Zikmund / grafická úprava Tomáš Skřivan / překlad Robin Cassling / jazyková redakce Alena Sigmundová, Petr Souček, Kateřina Škodová, Alena Tesková / odborná recenze Vladimír Hrubý / tisk Signpek, s. r. o. / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž a Galerii Jaroslava Fragnera, nebo stáhnout zde (pdf, 14,2 MB)

 

obálka
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy

Charta průmyslového dědictví TICCIH

Charta průmyslového dědictví, kterou formulovala Mezinárodní organizace pro ochranu průmyslového dědictví TICCIH (The International Committee for the Conservation of the Industrial Heritage) a zveřejnila roku 2003 v ruském Nižném Tagilu dnes představuje především souhrnné, obecně platné a lapidární východisko pro projekty výzkumu, záchrany, pro památkovou ochranu i další užití či transformaci industriálních staveb a areálů.

Tyto základní principy poznání průmyslového dědictví se však u nás dosud nedostaly do všeobecného povědomí. Proto Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT uspořádalo na jaře 2013 interní workshop, během něhož vznikl aktualizovaný pracovní překlad dokumentu, ve znění publikovaném v knize Industrial Heritage Re-tooled. The TICCIH Guide to Industrial Conservation. Překlad je dalším výstupem projektu MK ČR Industriální topografie České republiky – nové využití průmyslového dědictví jako součásti národní a kulturní identity v rámci programu aplikovaného výzkumu NAKI. Workshop k Chartě průmyslového dědictví navázal na starší texty a překlady vzniklé ve Výzkumném centru průmyslového dědictví, na nichž se mimo řešitelů projektu Industriální topografie (Benjamina Fragnera, Vladislavy Valchářové, Petra Vorlíka, Lukáše Berana, Matúše Dully, Jana Zikmunda, Dity Dvořákové) podíleli Lenka Popelová, Věra Kučová, Jana Kotalíková, Jiří Merta, Nina Bartošová a Petr Urlich.

Pracovní překlad byl publikován formou příležitostného tisku ke konferenci Nový život opuštěných staveb – Industriální stopy, která se konala v dubnu 2013 v Brně.

 

Charta průmyslového dědictví TICCIH, Praha 2013.

20 stran; ISBN 978-80-01-05235-8 / překlad Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze / grafická úprava Jan Zikmund / tisk Signpek s. r. o. / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné stáhnout zde (pdf, 390 kb)

 

 

obálka
Charta průmyslového dědictví TICCIH