Publikace

Industriální architektura: tvůrci a plány

Průmyslové stavby jsou zhmotněním hospodářských vztahů a výrobních postupů, ale zároveň také dílem konkrétních lidí, obrazem jejich schopností, ambicí a představ o světě. Převedení výrobního schématu do uspořádání a rozměrů stavby, volba její vhodné a hospodárné konstrukce i její vnější ztvárnění jsou tvůrčími činy zakotvenými v kultuře a společnosti své doby. První část této publikace se pokouší shrnout to, co bylo ve středoevropském kulturním prostoru v posledních letech napsáno o průmyslové architektuře a jejích tvůrcích – v domácí tradici překladové literatury česky, ale také, ve snaze nabídnout tyto poznatky k širšímu sdílení, anglicky. Druhou částí publikace je pak katalog výstavy uskutečněné roku 2021 v Galerii Národní technické knihovny v Praze pod názvem Industriální architektura na starých plánech a v nových médiích. Jejím cílem nebylo jen podat přehled významných děl průmyslové architektury v českých zemích, ale především přiblížit proces jejich návrhu – a to pomocí dobových dokumentů a především původních plánů vystavených v originále.

 

Lukáš Beran (ed.), Industriální architektura: tvůrci a plány = Industrial architecture: designers and plans, Praha 2021.

351 strana; česky, anglicky; 113 celostránkových barevných a 100 černobílých reprodukcí dobových plánů a vyobrazení; ISBN 978-80-01-06890-8 / editor Lukáš Beran / texty Franziska Bollerey, Axel Föhl, Michael Hanak, Markus Kristan, Martin Strakoš, Kerstin Renz, Jindřich Vybíral, Jan Zikmund a Lukáš Beran / katalogová hesla Lukáš Beran, Jakub Potůček, Martin Strakoš, Jan Zikmund a Michal Horáček / redakce Irena Lehkoživová / překlady Robin Cassling, Tomáš Mařík a Martin Tharp / odborný recenzent Bartosz M. Walczak / grafická úprava a sazba Jan Forejt (Formall) / úprava reprodukcí Jiří Klíma (Formall) / produkce Gabriel Fragner (Formall) / písma Freight Text, Freight Sans / tisk PBtisk / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, knihkupectví KAVKA, Knihkupectví Karolinum a dalších místech.

industriální situace / místo_tvar_program (Architektura konverzí)

Dosud stále sice v situaci poznamenané demolicemi a chátráním industriálních objektů, pod tlakem bourání a uvolňování stavebních parcel, po letech už ale také s rozpoznanými hodnotami a přibývajícími příklady architektury konverzí – jako východiska pro opuštěné stavby. Balancují mezi památkovou ochranou, autorskou intervencí, pragmatickou recyklací. Jsou ale i odezvou proměnlivé společenské atmosféry, obecnějších tendencí architektonické tvorby, vztahu k prostředí.

Kniha soustřeďuje realizované projekty z uplynulých pěti let a je třetím pokračováním na sebe bezprostředně navazujících publikací o architektuře konverzí industriální architektury (2000–2005, 2005–2015, 2015–2020) v České republice. Sleduje proměnu přístupů a nabízí také ohlédnutí za hledáním využití průmyslového dědictví od devadesátých let minulého století.

Vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT, které iniciovalo akce, setkání a výstavy, z nichž tato i předešlé publikace čerpají.

 

Benjamin Fragner (ed.), industriální situace / místo_tvar_program (Architektura konverzí), Praha 2021.

240 stran; česky, anglicky; 190 barevných vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06807-6 / editor Benjamin Fragner / spolupráce Jan Zikmund, Jan Červinka / jazyková redakce Irena Hlinková / překlad Robin Cassling / odborný recenzent Petr Urlich / grafická úprava a sazba Jan Forejt (Formall) / úprava reprodukcí Jiří Klíma (Formall) / úprava výkresové dokumentace Jan Kuták / produkce Gabriel Fragner (Formall) / písma Acumin, Reckless / výroba Formall / tisk PBtisk / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, Galerii Jaroslava FragneraNárodním zemědělském muzeu v Ostravě, knihkupectví ArtMap, knihkupectví  Karolinum, BioBooks, portálu iUmeni.cz, StavebníKnihy, knihkupectví KAVKA a dalších místech.

 

01-industrialni_situace-foto_gabriel_fragner 02-industrialni_situace-foto_gabriel_fragner 03-industrialni_situace-foto_gabriel_fragner 04-industrialni_situace-foto_gabriel_fragner 05-industrialni_situace-foto_gabriel_fragner 06-industrialni_situace-foto_gabriel_fragner 07-industrialni_situace-foto_gabriel_fragner 08-industrialni_situace-foto_gabriel_fragner 09-industrialni_situace-foto_gabriel_fragner 10-industrialni_situace-foto_gabriel_fragner

(fotografie Gabriel Fragner)

Hledání univerzality. Kontexty průmyslové architektury v Československu 1945–1992

Průmyslovou výstavbu v Československu po druhé světové válce by se pravděpodobně nepodařilo nastartovat bez transformace hospodářské politiky, projekční praxe a stavebnictví. Prostředí, ve kterém vznikala nová průmyslová architektura, bylo nicméně ještě komplikovanější – zvlášť, když významné změny, které se v něm odehrávaly, probíhaly spíše diskontinuálně, v atmosféře neustálého hledání optimálních možností, revizí i návratů.

Proměna moderní továrny z individuálně pojatého technicko-architektonického díla do formátu univerzálního a abstraktního byla každopádně se systémovým nastavením těsně provázaná. Proměnily se tak i podmínky, v nichž pracovali tvůrci průmyslových staveb – a to nejen architekti, ale také inženýři, urbanisté, technologové a další specialisté. Hledání správného architektonického řešení pro stále sofistikovanější technologie vycházelo z pragmatických základů, jasně vymezených objednávkou, financemi a možnostmi stavební a strojírenské výroby.

Právě tyto procesy v pozadí se pokouší přiblížit tato publikace. Má nicméně jednu obrovskou chybu, kterou už nelze napravit. Přichází pozdě. Během posledních dvaceti let jsme si zlikvidovali – demolicemi či nevhodnými přestavbami – desítky architektonicky, konstrukčně, technologicky, hospodářsky i regionálně cenných továren. Pomalu mizí jedna vrstva kulturního dědictví, aniž bychom se ji stačili ze zpětného pohledu učit vnímat a pochopit. Přehlíží ji totiž nejen historici architektury a památková péče, ale poněkud váhavě a s rozpaky vyznívají i pokusy brát ji jako součást průmyslového dědictví. Těmto stavbám totiž chybí všeobecně nejvíce vyhledávaná kvalita – romantika autentického industriálu.

Tato kniha nechce akademicky předkládat chronologický vývoj průmyslové architektury v druhé polovině 20. století, ani být katalogem vybraných fabrik. Chtěla by nicméně otevřít doposud přehlížené téma, a to i za cenu rizik, jež tento záměr logicky přináší. I proto je pojednána spíše jako poznámka pod čarou, informační základ, aby bylo možno se o něco opřít a z čeho dále vycházet.

Publikace vznikla v rámci řešení projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II.

 

Jan Zikmund, Hledání univerzality. Kontexty průmyslové architektury v Československu 1945–1992, Praha 2020.

208 stran; česky, resumé anglicky; 257 černobílých vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06743-7 / koncepce, text, grafická úprava a sazba Jan Zikmund / předmluva Benjamin Fragner / odborní recenzenti Petr Kratochvíl, Tomáš Šenberger / jazyková redakce Hubert Guzik / korektury Irena Hlinková / překlad Robin Cassling / úprava reprodukcí Jiří Klíma (Formall) / vektorizace log Lucia Mlynčeková / produkce Gabriel Fragner (Formall) / písma Carot Sans, Neue Machina, Fira Code / papír Arena Ivory Rough 90 g a 250 g / výroba Formall / tisk Tiskárna Helbich / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Recenze na knihu od Petra Freiwilliga v časopisu Zprávy památkové péče 02/2021 k přečtení zde a recenze od Jaroslava Zemana v časopisu ERA21 04/2021 zde. Prezentace knihy na PechaKucha Night vol. 75 ke zhlédnutí zde.

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věžGalerii VI PER, Knihkupectví Karolinum, na portálu iUmeni.cz, Knihkupectví ArtMap, knihkupectví PageFive, knihkupectví KAVKA a dalších místech.

 

hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-01-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-02-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-03-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-04-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-05-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-06-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-07-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-08-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-09-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-10-web

(fotografie Gabriel Fragner)

Žižkovská věž

Vysílač Praha-město představuje první a zároveň poslední televizní věž, která byla v Československu postavena v centru města. Stavět se začal koncem komunistické éry a dokončen byl po Sametové revoluci, v roce 1992. Už tento fakt se významně podepsal na negativním vnímání věže, která byla jako produkt režimu spojována s devastující asanací části Žižkova. Když se ovšem od těchto konotací oprostíme, pak začneme vysílač vnímat stejně, jako třeba anglický architekt Peter Cook, který v něm našel fascinující dílo inženýrské architektury.

Projektem vysílače byl pověřen architekt Václav Aulický, který vypracoval několik variant anténního nosiče, zejména pro dvě lokality: Petřín a Mahlerovy sady. V prvním případě byly zkoušeny všechny typy konstrukcí, včetně kotvených stožárů, v druhém případě už jen klasická konstrukce sestávající z jednoho, tří a čtyř nosných tubusů. Nakonec byla zvolena varianta se třemi tubusy, která se pro dnešní lokalitu, tedy Mahlerovy sady, jevila jako optimální. Přípravné práce na stavbě televizní věže s charakteristickou kompozicí (kromě trojice ocelových rour vyplněných tenkou vrstvou betonu ji tvoří také tři kabiny – technologické a restaurační), byly zahájeny v roce 1985. Stavba samotné věže včetně sousední technologické budovy navržené architektem Václavem Aulickým a statikem Jiřím Kozákem, pak byla odstartována o tři roky později.

Publikace vznikla v rámci řešení projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II. Kniha byla nominována v soutěži Nejkrásnější kniha roku 2020 v kategorii Odborná literatura.

 

Václav Aulický – Jakub Potůček (ed.) – Rostislav Švácha, Žižkovská věž, Praha 2020.

160 stran; česky, resumé anglicky; 87 černobílých vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06328-6 (VCPD FA ČVUT), ISBN 978-80-7551-070-9 (Jonathan Livingston) / autoři Václav Aulický, Jakub Potůček (ed.), Rostislav Švácha / odborný recenzent Petr Urlich / jazyková redakce Irena Hlinková / překlad Robin Cassling / jmenný rejstřík Jakub Potůček / grafická úprava a sazba Jan Zikmund / úprava reprodukcí Jiří Klíma (Formall) / produkce Gabriel Fragner (Formall) / písma IBM Plex Mono, Technomat / papír Arena Natural Smooth 100 g / plátno Duchesse Metallic / výroba, tisk a knihařské zpracování Formall a Tiskárna Helbich / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze a Nakladatelství Jonathan Livingston / vydání knihy finančně podpořily Hutní montáže, a.s. a Fakulta architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, Knihkupectví Karolinum, Galerii VI PER, portálu současného umění iUmeni.cz, univerzitním knihkupectví ČVUT, dále bude dostupná v Informačním centru ČKAIT a dalších místech.

 

zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-01 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-02 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-03 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-04 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-05 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-06 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-07 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-08 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-09 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-10

Noback vs. Novák: stavitelé pivovarů

Publikace sleduje uplatnění nové koncepce průmyslové pivovarské architektury v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století v českých zemích, a to na příkladech práce dvou nejvýznamnějších tuzemských osobností – Gustava Nobacka a Josefa Vincence Nováka a jejich konkurenčních projekčních a technologických kanceláří a připojených strojírenských podniků. Na pozadí základních obrysů vývoje používaných technologií je srovnává s díly jejich předchůdců, Karla Völcknera a Ferdinanda Krabese, i současníků, jako byl Richard Jahn.

Publikace vznikla v rámci řešení projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II.

 

Milan Starec – Petr Holub, Noback vs. Novák: stavitelé pivovarů, Praha 2019.

256 stran; česky, resumé anglicky a německy; 205 černobílých vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06627-0 / autoři Milan Starec, Petr Holub / odborný recenzent Jan Štěpán / jazyková redakce Marek Kamlar / překlad Robin Cassling, Tomáš Mařík / grafická úprava Vlasta Doležalová / DTP Lesnická práce, s. r. o. / úprava reprodukcí, mapová příloha, produkce Jan Forejt, Jiří Klíma, Gabriel Fragner / výroba Studio Formall / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v Černokosteleckém zájezdním pivováru, knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, knihkupectví KAVKA a dalších místech.