Publikace

Hledání univerzality. Kontexty průmyslové architektury v Československu 1945–1992

Průmyslovou výstavbu v Československu po druhé světové válce by se pravděpodobně nepodařilo nastartovat bez transformace hospodářské politiky, projekční praxe a stavebnictví. Prostředí, ve kterém vznikala nová průmyslová architektura, bylo nicméně ještě komplikovanější – zvlášť, když významné změny, které se v něm odehrávaly, probíhaly spíše diskontinuálně, v atmosféře neustálého hledání optimálních možností, revizí i návratů.

Proměna moderní továrny z individuálně pojatého technicko-architektonického díla do formátu univerzálního a abstraktního byla každopádně se systémovým nastavením těsně provázaná. Proměnily se tak i podmínky, v nichž pracovali tvůrci průmyslových staveb – a to nejen architekti, ale také inženýři, urbanisté, technologové a další specialisté. Hledání správného architektonického řešení pro stále sofistikovanější technologie vycházelo z pragmatických základů, jasně vymezených objednávkou, financemi a možnostmi stavební a strojírenské výroby.

Právě tyto procesy v pozadí se pokouší přiblížit tato publikace. Má nicméně jednu obrovskou chybu, kterou už nelze napravit. Přichází pozdě. Během posledních dvaceti let jsme si zlikvidovali – demolicemi či nevhodnými přestavbami – desítky architektonicky, konstrukčně, technologicky, hospodářsky i regionálně cenných továren. Pomalu mizí jedna vrstva kulturního dědictví, aniž bychom se ji stačili ze zpětného pohledu učit vnímat a pochopit. Přehlíží ji totiž nejen historici architektury a památková péče, ale poněkud váhavě a s rozpaky vyznívají i pokusy brát ji jako součást průmyslového dědictví. Těmto stavbám totiž chybí všeobecně nejvíce vyhledávaná kvalita – romantika autentického industriálu.

Tato kniha nechce akademicky předkládat chronologický vývoj průmyslové architektury v druhé polovině 20. století, ani být katalogem vybraných fabrik. Chtěla by nicméně otevřít doposud přehlížené téma, a to i za cenu rizik, jež tento záměr logicky přináší. I proto je pojednána spíše jako poznámka pod čarou, informační základ, aby bylo možno se o něco opřít a z čeho dále vycházet.

Publikace vznikla v rámci řešení projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II.

 

Jan Zikmund, Hledání univerzality. Kontexty průmyslové architektury v Československu 1945–1992, Praha 2020.

208 stran; česky, resumé anglicky; 257 černobílých vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06743-7 / koncepce, text, grafická úprava a sazba Jan Zikmund / předmluva Benjamin Fragner / odborní recenzenti Petr Kratochvíl, Tomáš Šenberger / jazyková redakce Hubert Guzik / korektury Irena Hlinková / překlad Robin Cassling / úprava reprodukcí Jiří Klíma (Formall) / vektorizace log Lucia Mlynčeková / produkce Gabriel Fragner (Formall) / písma Carot Sans, Neue Machina, Fira Code / papír Arena Ivory Rough 90 g a 250 g / výroba Formall / tisk Tiskárna Helbich / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věžGalerii VI PER, Knihkupectví Karolinum, na portálu iUmeni.cz, dále bude dostupná v univerzitním knihkupectví ČVUT, Informačním centru ČKAIT a dalších místech.

 

hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-01-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-02-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-03-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-04-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-05-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-06-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-07-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-08-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-09-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-10-web

(fotografie Gabriel Fragner)

Žižkovská věž

Vysílač Praha-město představuje první a zároveň poslední televizní věž, která byla v Československu postavena v centru města. Stavět se začal koncem komunistické éry a dokončen byl po Sametové revoluci, v roce 1992. Už tento fakt se významně podepsal na negativním vnímání věže, která byla jako produkt režimu spojována s devastující asanací části Žižkova. Když se ovšem od těchto konotací oprostíme, pak začneme vysílač vnímat stejně, jako třeba anglický architekt Peter Cook, který v něm našel fascinující dílo inženýrské architektury.

Projektem vysílače byl pověřen architekt Václav Aulický, který vypracoval několik variant anténního nosiče, zejména pro dvě lokality: Petřín a Mahlerovy sady. V prvním případě byly zkoušeny všechny typy konstrukcí, včetně kotvených stožárů, v druhém případě už jen klasická konstrukce sestávající z jednoho, tří a čtyř nosných tubusů. Nakonec byla zvolena varianta se třemi tubusy, která se pro dnešní lokalitu, tedy Mahlerovy sady, jevila jako optimální. Přípravné práce na stavbě televizní věže s charakteristickou kompozicí (kromě trojice ocelových rour vyplněných tenkou vrstvou betonu ji tvoří také tři kabiny – technologické a restaurační), byly zahájeny v roce 1985. Stavba samotné věže včetně sousední technologické budovy navržené architektem Václavem Aulickým a statikem Jiřím Kozákem, pak byla odstartována o tři roky později.

Publikace vznikla v rámci řešení projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II.

 

Václav Aulický – Jakub Potůček (ed.) – Rostislav Švácha, Žižkovská věž, Praha 2020.

160 stran; česky, resumé anglicky; 87 černobílých vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06328-6 (VCPD FA ČVUT), ISBN 978-80-7551-070-9 (Jonathan Livingston) / autoři Václav Aulický, Jakub Potůček (ed.), Rostislav Švácha / odborný recenzent Petr Urlich / jazyková redakce Irena Hlinková / překlad Robin Cassling / jmenný rejstřík Jakub Potůček / grafická úprava a sazba Jan Zikmund / úprava reprodukcí Jiří Klíma (Formall) / produkce Gabriel Fragner (Formall) / písma IBM Plex Mono, Technomat / papír Arena Natural Smooth 100 g / plátno Duchesse Metallic / výroba, tisk a knihařské zpracování Formall a Tiskárna Helbich / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze a Nakladatelství Jonathan Livingston / vydání knihy finančně podpořily Hutní montáže, a.s. a Fakulta architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, Knihkupectví Karolinum, Galerii VI PER, portálu současného umění iUmeni.cz, univerzitním knihkupectví ČVUT, dále bude dostupná v Informačním centru ČKAIT a dalších místech.

 

zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-01 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-02 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-03 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-04 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-05 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-06 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-07 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-08 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-09 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-10

Noback vs. Novák: stavitelé pivovarů

Publikace sleduje uplatnění nové koncepce průmyslové pivovarské architektury v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století v českých zemích, a to na příkladech práce dvou nejvýznamnějších tuzemských osobností – Gustava Nobacka a Josefa Vincence Nováka a jejich konkurenčních projekčních a technologických kanceláří a připojených strojírenských podniků. Na pozadí základních obrysů vývoje používaných technologií je srovnává s díly jejich předchůdců, Karla Völcknera a Ferdinanda Krabese, i současníků, jako byl Richard Jahn.

Publikace vznikla v rámci řešení projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II.

 

Milan Starec – Petr Holub, Noback vs. Novák: stavitelé pivovarů, Praha 2019.

256 stran; česky, resumé anglicky a německy; 205 černobílých vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06627-0 / autoři Milan Starec, Petr Holub / odborný recenzent Jan Štěpán / jazyková redakce Marek Kamlar / překlad Robin Cassling, Tomáš Mařík / grafická úprava Vlasta Doležalová / DTP Lesnická práce, s. r. o. / úprava reprodukcí, mapová příloha, produkce Jan Forejt, Jiří Klíma, Gabriel Fragner / výroba Studio Formall / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v Černokosteleckém zájezdním pivováru, knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž a dalších místech.

PRO ZRNO: obilní skladiště a sila 1898–1989

Obilní skladiště a sila jsou dokladem proměn technologie, architektury, hospodářství a politiky dvacátého století. Svépomocným rolnickým družstvům umožnila ovládnout obilní obchod, stala se nástrojem jeho regulace a později zestátnění. Inženýři a architekti specializovaných kanceláří pro ně hledali nejvhodnější řešení, nejlepší typový projekt. Publikace identifikuje a lokalizuje 360 těchto staveb v českých zemích, na Slovensku a Podkarpatské Rusi, a podává tak přehled po této dosud spíše opomíjené součásti průmyslového dědictví.

Publikace vznikla v rámci řešení projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II. Představena byla 20. listopadu 2019 v přednáškovém sále Domu zemědělské osvěty v Praze. O knize mluvil Lukáš Beran také v pořadu Mozaika na Českém rozhlasu Vltava.

 

Lukáš Beran – Jan Zikmund, PRO ZRNO: obilní skladiště a sila 1898–1989, Praha 2018.

192 stran; česky, resumé anglicky a německy; 176 černobílých vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06626-3 / autoři Lukáš Beran, Jan Zikmund / autorská spolupráce Benjamin Fragner, Naďa Johanisová, Tereza Bartošíková, Jakub Potůček, Magdalena Tayerlová, Lukáš Tofan / odborný recenzent Rostislav Švácha / jazyková redakce Irena Hlinková / překlad Robin Cassling, Tomáš Mařík / jmenný rejstřík Irena Lehkoživová / grafická úprava Jan Forejt (Formall) / úprava reprodukcí Jiří Klíma (Formall) / produkce Gabriel Fragner (Formall) / písma Notable a Stabil Grotesk / papíry Arcoprint Milk White a Woodstock Betulla / tisk Tiskárna Helbich / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, Portálu současného umění iumeni.cz, Knihkupectví Karolinum, Galerii VI PER a dalších místech.

 

pro_zrno-foto_gabriel_fragner-01pro_zrno-foto_gabriel_fragner-02pro_zrno-foto_gabriel_fragner-03pro_zrno-foto_gabriel_fragner-04pro_zrno-foto_gabriel_fragner-05pro_zrno-foto_gabriel_fragner-06pro_zrno-foto_gabriel_fragner-07pro_zrno-foto_gabriel_fragner-08pro_zrno-foto_gabriel_fragner-09

Tvůrci průmyslových staveb

Publikace vznikla při příležitosti mezioborového výjezdního symposia Tvůrci průmyslových staveb (podrobný fotoreport od Jana Červinky je dostupný zde). Akce sledovala obecné principy vzniku staveb průmyslového dědictví, které jsou zároveň základními principy průmyslové civilizace – racionalizaci navrhování a provádění, tvůrčí specializaci, typizaci a globální transfer zkušeností. Pojímala je jako komplexní, individuální díla, a sledovala především proces jejich návrhu, původ či autorství – práci architektů a inženýrů, projekčních kanceláří a stavebních firem.

 

Lukáš Beran – Irena Lehkoživová (eds.), Creators of Industrial Buildings / Tvůrci průmyslových staveb, Praha 2018.

ISBN 978-80-01-06492-4; česky, anglicky; spolupráce Benjamin Fragner, Jakub Potůček, Petr Vorlík, Jan Zikmund / autoři Franziska Bollerey, Axel Föhl, Michael Hanak, Paul Smith, Martin Strakoš, Jindřich Vybíral, Mark Watson / překlad Jana Kinská, Irena Lehkoživová / grafická úprava Jan Forejt (Formall) / tisk Formall / poděkování Jitka Jakubičková (Zauhlovačka) / vydalo České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, Výzkumné centrum průmyslového dědictví

Publikaci je možné stáhnout zde (pdf, 679 kb)
creators_of_industrial_buildings-foto-gabriel_fragner-1 creators_of_industrial_buildings-foto-gabriel_fragner-2 creators_of_industrial_buildings-foto-gabriel_fragner-3 creators_of_industrial_buildings-foto-gabriel_fragner-4 creators_of_industrial_buildings-foto-gabriel_fragner-5