V rámci letošního ročníku Dne architektury historik architektury a královéhradecký rodák Jakub Potůček při prohlídce tranzitní telefonní ústředny seznámí návštěvníky s historií této výjimečné a nepřístupné budovy, kterou navrhli specialisté na telekomunikační budovy a tvůrci Transgasu, architekti Jiří Eisenreich, Jindřich Malátek a Václav Aulický.

Výjimečné technické dílo z let 1977–1984 navazuje svým umístěním v jedné ose na okolní budovy a tvoří dominantu této části města. Futuristická architektura s mašinistickými prvky a výrazným objemovým tvarováním sestává ze dvou objektů. První technická sekce je tvořena ze čtyř struktur umístěných nad sebou s dolním podlažím mírně předsunutým a druhá správní je čtyřpodlažní kaskádovitě ustupující. Fasáda s nepravidelně umístěnými výdechy pro odvětrávání je obložená plechem ve výrazné červené barvě.

Exkurze proběhnou v sobotu 28. září v 10.00 a 11.30 hodin. Více informaci naleznete zde.

(foto Jakub Potůček, 2024)

Automatické telefonní ústředny (ATÚ), budované v Československu od šedesátých do konce osmdesátých let, dnes představují jednu z nejohroženějších skupin architektonického dědictví. Tyto pozoruhodné stavby vznikly pro analogovou technologii, kterou však zanedlouho po jejich dokončení nahradila technologie digitální, nevyžadující velké prostory ani lidskou obsluhu. Ztratily tak svůj smysl a mizí v rukou nových vlastníků.

Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT proto v letním semestru akademického roku 2023/2024 uspořádalo ve spolupráci s pedagogy Václavem Aulickým, Tomášem Eflerem, Petrem Hájkem a Janem Sedlákem studentský workshop, který si kladl za cíl nabídnout alternativní projekty záchrany a nového využití dvou takových ohrožených staveb: ATÚ Těšnov (Boris Palička, 1965–1980), zasazené do bloku činžovních domů v centru Prahy, a ATÚ Bílá Hora (Václav Aulický, 1979–1984), představující výrazný solitér uprostřed panelového sídliště na kraji města. Oba úkoly tedy vyžadovaly odlišné přístupy – architektonické, urbanistické i koncepční – při hledání optimálního nového programu i formulování odpovědí na aktuální otázky udržitelnosti v architektuře.

Jedenáct projektů, jež vznikly v rámci workshopu, představuje tato výstava. Reflektují aktuální tvůrčí pohledy nejmladší generace a najdeme zde podrobně zpracované architektonické návrhy, videodokument, koncept mobilní aplikace, návrh vycházkové trasy, dotazník či omalovánky. Formální různorodost projektů tak nabízí spektrum interpretačních rovin, jak lze k „mrtvé typologii“ přistupovat – pragmaticky, konceptuálně i experimentálně. Ostatně s obdobnými záměry byly automatické telefonní ústředny od šedesátých let navrhovány. K výstavě vychází také drobná publikace.

24. 9. – 10. 10. 2024
Atrium u Iluzivní krychle
vernisáž výstavy 24. 9. od 17 hodin

Koncepce workshopu a výstavy: Irena Lehkoživová, Jan Zikmund, Lukáš Beran, Jan Červinka, Benjamin Fragner, Jakub Potůček
Pedagogická spolupráce: Václav Aulický, Tomáš Efler, Petr Hájek, Jan Sedlák
Projekty: Mária Dvorská, Ester Maria Dvořáková, Štěpán Lucký a Petra Malinská, Miroslav Faist, Helena Křivková, Anna Mičánková a Vendula Remešová (+video), Phuong Anh Nguyenová, Matouš Pluhař, Natálie Poláková a Anna Reidlová (+video), Zuzana Purmová, Barbora Šimůnková, Prokop Tesař
Grafické řešení: Lucia M. Tóthová
Tisky do výstavy: Repro Fetterle
Výroba publikace: Formall

Workshop, výstava a publikace vznikly jako součást projektu Ministerstva kultury ČR NAKI III Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita (DH23P03OVV016) v programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity. Realizaci výstavy a publikace finančně podpořila Fakulta architektury ČVUT v Praze.

(foto Jan Zikmund, Viktor Mácha a Petr Hájek)