slany-workshop-banner

 

• Workshop v letním semestru 25/26 pořádá Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT ve spolupráci s pedagogy Fakulty architektury Tomášem Eflerem, Ondřejem Hofmeisterem, Janem Sedlákem a Michaelou Štádlerovou.
• Workshop bude probíhat v českém jazyce a bude ohodnocen dvěma kredity.
• Přihlášky posílejte na e‑mail vcpd.workshop@gmail.com do 16. února 2026.

 

Obraz města Slaného, dnes z Prahy dobře dostupného regionálního centra, charakterizuje nejen dosud patrná urbanistická struktura středověkého královského města, ale též významná průmyslová minulost. Tu představovala především strojírna Bolzano, Tedesco a spol., později začleněná do koncernu ČKD. Byť je tovární areál vzdálený od historického centra pár set metrů, vždy byl chápán jako odloučená periferie – nachází se totiž na vyvýšeném místě, odděleném od městského jádra lesíkem a železniční tratí. Po skončení výroby se areál pronajímá pro nejrůznější účely, postindustriální charakter však zůstává stále patrný. Současný majitel ovšem vnímá potenciál této lokality pro další rozvoj města a zároveň respektuje hodnoty dochovaných industriálních budov.

Workshop si klade za cíl nabídnout alternativní projekty nového řešení lokality ve dvou směrech. Jednak jako urbanistický úkol, jenž má ověřit funkční možnosti propojení s městem a udržitelné parametry pro další vývoj v budoucnosti. Architektonickou úlohu pak představuje hledání vhodného nového využití pro budovu podnikové elektrárny ČKD, jež tvoří nepřehlédnutelnou dominantu Slaného. Účastníci workshopu si jednu z úloh vyberou a rozpracují ji do ideového návrhu, možné bude i pracovat v týmu a oba úkoly zkombinovat.

Workshop je zároveň pokusem o hledání a formulování odpovědí na aktuální otázky udržitelnosti v architektuře. Zároveň však vychází z reálné situace, která je v dnešní době spíše výjimečná: majitel je maximálně otevřený jakýmkoliv možnostem a rád by unikátní industriální charakter lokality v novém záměru zachoval.

Workshop je určen pro studující Fakulty architektury ČVUT magisterského stupně všech studijních oborů (Architektura a urbanismus, Krajinářská architektura, Design). Bude rozvržen do čtyř pracovních setkání v rozmezí února a dubna, přesné termíny budou včas upřesněny. Organizátoři plánují výsledky workshopu následně prezentovat na půdě Fakulty architektury a ve Slaném formou výstavy a doprovodné tiskoviny. Workshop bude též zahrnut do aktuálního výzkumného projektu NAKI Ministerstva kultury ČR Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita.

 

01-slany-schema 02-slany-dominanty 03-slany-zastavba 04-slany-uzemni_plan 05-slany-energocentrum

Mapové podklady Michaela Štádlerová, fotografie Lukáš Beran.

atu_planetarium-plakat

01 02 03 04 05 06 07 08

foto Gabriel Fragner

Prosinec_Beran

Architekt Michal Sborwitz a Velká Bystřice

Publikace Architekt Michal Sborwitz a Velká Bystřice vznikla u příležitosti oslav 750 let od první písemné zmínky o obci Velká Bystřice, se kterou je architekt a jeho tým poslední dvě dekády neodmyslitelně spjat. Ačkoliv kniha věnuje hlavní pozornost jeho realizacím i plánovaným stavbám ve Velké Bystřici, je publikace uvozena Sborwitzovým medailonem následovaným kapitolou prezentující zejména architektovy rekonstrukce památek historické i moderní stavební kultury. Všechny kapitoly pak Michala Sborwitze představují jako výjimečnou tvůrčí osobnost, na kterou mohou být nejen občané Velké Bystřice právem hrdi.

Michal Sborwitz obdržel v říjnu 2025 prestižní cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury za „nadčasovou architekturu, která se nepředvádí, která staví na nesobeckém přístupu k zadáním, investorům a komunitám, jimž pokorně slouží; za citlivou práci s veřejným prostorem, porozumění historickému kontextu, smysl pro harmonii a detail při obnově památek.“ Nominaci Michala Sborwitze za Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT podal autor knihy Jakub Potůček. Záznam celého slavnostního večera je možné zhlédnout na stránkách České televize.

Publikace byla vydána při příležitosti oslav 750 let od první písemné zmínky o obci Velká Bystřice a je výstupem projektu Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita (DH23P03OVV016) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI III.

 

Architekt Michal Sborwitz a Velká Bystřice | 40 stran; česky, 39 černobílých a barevných vyobrazení; ISBN 978-80-01-07458-9 | text: Jakub Potůček | fotografie: Jakub Potůček, Zdeněk Sodoma, Ľubo Stacho, Pavel Štecha, Petr Zhoř | kresby: Michal Sborwitz | jazyková redakce: Irena Hlinková | grafická úprava: Jan Zikmund | úprava reprodukcí: Jiří Klíma | produkce výroby: Gabriel Fragner (Formall) | Vydaly: Město Velká Bystřice a České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, Výzkumné centrum průmyslového dědictví v roce 2025

 

architekt_michal_sborwitz_a_velka_bystrice-foto_gabriel_fragner-01 architekt_michal_sborwitz_a_velka_bystrice-foto_gabriel_fragner-02 architekt_michal_sborwitz_a_velka_bystrice-foto_gabriel_fragner-03 architekt_michal_sborwitz_a_velka_bystrice-foto_gabriel_fragner-04 architekt_michal_sborwitz_a_velka_bystrice-foto_gabriel_fragner-05 architekt_michal_sborwitz_a_velka_bystrice-foto_gabriel_fragner-06 architekt_michal_sborwitz_a_velka_bystrice-foto_gabriel_fragner-07 architekt_michal_sborwitz_a_velka_bystrice-foto_gabriel_fragner-08 architekt_michal_sborwitz_a_velka_bystrice-foto_gabriel_fragner-09 architekt_michal_sborwitz_a_velka_bystrice-foto_gabriel_fragner-10

foto Gabriel Fragner

viper_Christina_Crawford_IG

 

Galerie Vi Per
3/11/2025 19:00

Přednáška poskytne historický kontext pro současné ničení průmyslové architektury na východní Ukrajině Ruskem, přičemž se zaměří na Charkov v období, kdy sloužil jako první hlavní město Ukrajinské sovětské socialistické republiky (1919–1934). Bude se zabývat tím, jak ve 20. a 30. letech 20. století – během Stalinova prvního pětiletého plánu industrializace – sovětské úřady investovaly značné prostředky do kapitálových projektů v Charkově a Donbasu, území bohatém na přírodní suroviny, jako je železná ruda, uhlí a obilí. Náhlé rozhodnutí postavit továrnu na traktory na okraji Charkova přimělo ukrajinské architekty k intenzivní standardizaci designu nejen továrny, ale i jejího obytného sektoru. Nový Charkov, takzvané socialistické město navržené ukrajinskými architekty pro pracovníky továrny na traktory, využívalo standardizované bydlení, budovy sociálních služeb a dokonce i opakovatelné městské bloky, aby byla zajištěna rychlá výstavba. Inovace v průmyslové architektuře, které byly vyvinuty s pomocí amerických technických konzultantů v Novém Charkově, byly poté využity více a více centralizovanějším sovětským plánovacím režimem k rychlé výstavbě dalších průmyslových podniků v regionu a ke kolonizaci vzdálených míst po celém euroasijském kontinentu. Tato přednáška přiznává úspěšnost metodě standardizace navrhování jako systému, zároveň však zpochybňuje etiku komplexního plánování v širším měřítku.

Christina E. Crawford je historička architektury a urbanismu, vystudovaná architektka a docentka dějin umění na Emory University. Její výzkum se zaměřuje na socialistický prostor a sociální bydlení v nadnárodním kontextu. Je autorkou knihy Spatial Revolution: Architecture and Planning in the Early Soviet Union (2022), která získala cenu Spiro Kostof Book Award od Society of Architectural Historians, a spolueditorkou knihy Detroit-Moscow-Detroit: An Architecture for Industrialization, 1917–1945 (2023). Působila jako prezidentka Společnosti historiků východoevropského, euroasijského a ruského umění a architektury, hostující lektorka městské historie na Charkovské škole architektury, vicekonzulka na americkém konzulátu v ruském Petrohradu a Fulbrightova stipendistka na Ukrajině.

Přednáška je pořádána ve spolupráci s Výzkumným centrem průmyslového dědictví FA ČVUT.