Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze, platforma Industriální stopy a Galerie Jaroslava Fragnera

vás zvou na výstavu

 

místo tvar program

/ KONVERZE

industriální situace

 

… v situaci sice poznamenané demolicemi a chátráním industriálních objektů, pod tlakem bourání a uvolňování stavebních parcel, po letech už ale také s rozpoznanými hodnotami –

významu místa,
pozoruhodnosti tvaru,
smyslu příštího programu.

S architekturou konverzí, výsledkem i důsledkem hledání východiska, balancování mezi památkovou ochranou, autorskou intervencí, pragmatickou recyklací. Příležitost pro naplnění ambicí, uměleckého záměru i podnikatelského cíle. Také spontánní úsilí zachovat, co ještě lze. Odezva proměnlivé společenské atmosféry, vztahu k prostředí, obecnější tendence architektonické tvorby v konkrétním, mnohdy polemickém kontextu.

Výstava projektů realizovaných během pěti let (2015–2020) navazuje na předchozí akce uplynulého třicetiletí, od první Industriální architektura / nevyužité dědictví, přes 12 let poté, Industriální stopy, Co jsme si zbořili, až po výstavy architektury konverzí z let 2005 a 2014.

Výstava bude přístupná v Galerii Jaroslava Fragnera dle aktuální epidemiologické situace od 22. 12. 2020 do 14. 2. 2021. Malou online komentovanou prohlídku je možno zhlédnout zde.

Součást projektu MK ČR v rámci programu aplikovaného výzkumu NAKI II (DG16P02H001) Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa.

 

pořadatelé /

Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT
Galerie Jaroslava Fragnera

ve spolupráci /
Kolegium pro technické památky ČKAIT a ČSSI
platforma Industriální stopy

kurátor /
Benjamin Fragner

spolupráce /
Dan Merta, Jan Červinka, Jan Zikmund

produkce /
Klára Pučerová, Gabriel Fragner, Klára Bártová

grafika /
Jan Forejt (Formall)

instalace /
Tomáš Valušek, Marek Majnuš

projekce /
Jan Zikmund

úprava výkresové dokumentace /
Jan Kuták

 

konverze_2020-foto_gabriel_fragner-01 konverze_2020-foto_gabriel_fragner-02 konverze_2020-foto_gabriel_fragner-03 konverze_2020-foto_gabriel_fragner-04 konverze_2020-foto_gabriel_fragner-05 konverze_2020-foto_gabriel_fragner-06 konverze_2020-foto_gabriel_fragner-07 konverze_2020-foto_gabriel_fragner-08

 (foto Gabriel Fragner)

Žižkovská věž

Vysílač Praha-město představuje první a zároveň poslední televizní věž, která byla v Československu postavena v centru města. Stavět se začal koncem komunistické éry a dokončen byl po Sametové revoluci, v roce 1992. Už tento fakt se významně podepsal na negativním vnímání věže, která byla jako produkt režimu spojována s devastující asanací části Žižkova. Když se ovšem od těchto konotací oprostíme, pak začneme vysílač vnímat stejně, jako třeba anglický architekt Peter Cook, který v něm našel fascinující dílo inženýrské architektury.

Projektem vysílače byl pověřen architekt Václav Aulický, který vypracoval několik variant anténního nosiče, zejména pro dvě lokality: Petřín a Mahlerovy sady. V prvním případě byly zkoušeny všechny typy konstrukcí, včetně kotvených stožárů, v druhém případě už jen klasická konstrukce sestávající z jednoho, tří a čtyř nosných tubusů. Nakonec byla zvolena varianta se třemi tubusy, která se pro dnešní lokalitu, tedy Mahlerovy sady, jevila jako optimální. Přípravné práce na stavbě televizní věže s charakteristickou kompozicí (kromě trojice ocelových rour vyplněných tenkou vrstvou betonu ji tvoří také tři kabiny – technologické a restaurační), byly zahájeny v roce 1985. Stavba samotné věže včetně sousední technologické budovy navržené architektem Václavem Aulickým a statikem Jiřím Kozákem, pak byla odstartována o tři roky později.

Publikace vznikla v rámci řešení projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II.

 

Václav Aulický – Jakub Potůček (ed.) – Rostislav Švácha, Žižkovská věž, Praha 2020.

160 stran; česky, resumé anglicky; 87 černobílých vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06328-6 (VCPD FA ČVUT), ISBN 978-80-7551-070-9 (Jonathan Livingston) / autoři Václav Aulický, Jakub Potůček (ed.), Rostislav Švácha / odborný recenzent Petr Urlich / jazyková redakce Irena Hlinková / překlad Robin Cassling / jmenný rejstřík Jakub Potůček / grafická úprava a sazba Jan Zikmund / úprava reprodukcí Jiří Klíma (Formall) / produkce Gabriel Fragner (Formall) / písma IBM Plex Mono, Technomat / papír Arena natural smooth 100 g / plátno Duchesse metallic / výroba, tisk a knihařské zpracování Formall a Tiskárna Helbich / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze a Nakladatelství Jonathan Livingston / vydání knihy finančně podpořily Hutní montáže, a.s. a Fakulta architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, Knihkupectví Karolinum, portálu současného umění iUmeni.cz, univerzitním knihkupectví ČVUT, dále bude dostupná v Galerii VI PER, Informačním centru ČKAIT a dalších místech.

 

zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-01 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-02 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-03 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-04 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-05 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-06 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-07 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-08 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-09 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-10

industriální situace / architektura konverzí

KONVERZE 2015–2020  

Výzkumné centrum průmyslového dědictví a platforma Industriální stopy na přelom roku 2020 a 2021 připravují výstavu a publikaci příkladů architektury konverzí industriálních staveb z uplynulých pěti let. Naváže na předchozí výstavy z let 2005 a 2015, respektive už na první takto zaměřenou výstavu a akci z roku 1990. Pokračuje v mapování příkladů možností jiného využití průmyslového dědictví, jsou ale i reflexí priorit, motivací a společenské atmosféry, které výsledek vymezují.

Doporučte a upozorněte na industriální stavby, které v uplynulých pěti letech prošly konverzí na nové využití!

Návrhy zašlete na e-mail: vcpd@vcpd.cvut.cz

Výstava je součástí projektu Industriální architektura: Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa v programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II) Ministerstva kultury České republiky.

Výstava Architektura konverzí v Bratislavě

konverze_bratislava_pozvanka

IMGP7864_nahledIMGP7870_nahledIMGP8018_nahledIMGP7943_nahledIMGP8060_nahledIMGP7918_nahled

Noback vs. Novák: stavitelé pivovarů

Publikace sleduje uplatnění nové koncepce průmyslové pivovarské architektury v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století v českých zemích, a to na příkladech práce dvou nejvýznamnějších tuzemských osobností – Gustava Nobacka a Josefa Vincence Nováka a jejich konkurenčních projekčních a technologických kanceláří a připojených strojírenských podniků. Na pozadí základních obrysů vývoje používaných technologií je srovnává s díly jejich předchůdců, Karla Völcknera a Ferdinanda Krabese, i současníků, jako byl Richard Jahn.

Publikace vznikla v rámci řešení projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II.

 

Milan Starec – Petr Holub, Noback vs. Novák: stavitelé pivovarů, Praha 2019.

256 stran; česky, resumé anglicky a německy; 205 černobílých vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06627-0 / autoři Milan Starec, Petr Holub / odborný recenzent Jan Štěpán / jazyková redakce Marek Kamlar / překlad Robin Cassling, Tomáš Mařík / grafická úprava Vlasta Doležalová / DTP Lesnická práce, s. r. o. / úprava reprodukcí, mapová příloha, produkce Jan Forejt, Jiří Klíma, Gabriel Fragner / výroba Studio Formall / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v Černokosteleckém zájezdním pivováru, knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž a dalších místech.