Žižkovská věž

Vysílač Praha-město představuje první a zároveň poslední televizní věž, která byla v Československu postavena v centru města. Stavět se začal koncem komunistické éry a dokončen byl po Sametové revoluci, v roce 1992. Už tento fakt se významně podepsal na negativním vnímání věže, která byla jako produkt režimu spojována s devastující asanací části Žižkova. Když se ovšem od těchto konotací oprostíme, pak začneme vysílač vnímat stejně, jako třeba anglický architekt Peter Cook, který v něm našel fascinující dílo inženýrské architektury.

Projektem vysílače byl pověřen architekt Václav Aulický, který vypracoval několik variant anténního nosiče, zejména pro dvě lokality: Petřín a Mahlerovy sady. V prvním případě byly zkoušeny všechny typy konstrukcí, včetně kotvených stožárů, v druhém případě už jen klasická konstrukce sestávající z jednoho, tří a čtyř nosných tubusů. Nakonec byla zvolena varianta se třemi tubusy, která se pro dnešní lokalitu, tedy Mahlerovy sady, jevila jako optimální. Přípravné práce na stavbě televizní věže s charakteristickou kompozicí (kromě trojice ocelových rour vyplněných tenkou vrstvou betonu ji tvoří také tři kabiny – technologické a restaurační), byly zahájeny v roce 1985. Stavba samotné věže včetně sousední technologické budovy navržené architektem Václavem Aulickým a statikem Jiřím Kozákem, pak byla odstartována o tři roky později.

Publikace vznikla v rámci řešení projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II.

 

Václav Aulický – Jakub Potůček (ed.) – Rostislav Švácha, Žižkovská věž, Praha 2020.

160 stran; česky, resumé anglicky; 87 černobílých vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06328-6 (VCPD FA ČVUT), ISBN 978-80-7551-070-9 (Jonathan Livingston) / autoři Václav Aulický, Jakub Potůček (ed.), Rostislav Švácha / odborný recenzent Petr Urlich / jazyková redakce Irena Hlinková / překlad Robin Cassling / jmenný rejstřík Jakub Potůček / grafická úprava a sazba Jan Zikmund / úprava reprodukcí Jiří Klíma (Formall) / produkce Gabriel Fragner (Formall) / písma IBM Plex Mono, Technomat / papír Arena natural smooth 100 g / plátno Duchesse metallic / výroba, tisk a knihařské zpracování Formall a Tiskárna Helbich / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze a Nakladatelství Jonathan Livingston / vydání knihy finančně podpořily Hutní montáže, a.s. a Fakulta architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, Knihkupectví Karolinum, dále bude dostupná v Galerii VI PER, Informačním centru ČKAIT, portálu současného umění iUmeni.cz a dalších místech.

 

zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-01 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-02 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-03 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-04 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-05 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-06 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-07 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-08 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-09 zizkovska_vez-foto_gabriel_fragner-10

industriální situace / architektura konverzí

KONVERZE 2015–2020  

Výzkumné centrum průmyslového dědictví a platforma Industriální stopy na přelom roku 2020 a 2021 připravují výstavu a publikaci příkladů architektury konverzí industriálních staveb z uplynulých pěti let. Naváže na předchozí výstavy z let 2005 a 2015, respektive už na první takto zaměřenou výstavu a akci z roku 1990. Pokračuje v mapování příkladů možností jiného využití průmyslového dědictví, jsou ale i reflexí priorit, motivací a společenské atmosféry, které výsledek vymezují.

Doporučte a upozorněte na industriální stavby, které v uplynulých pěti letech prošly konverzí na nové využití!

Návrhy zašlete na e-mail: vcpd@vcpd.cvut.cz

Výstava je součástí projektu Industriální architektura: Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa v programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II) Ministerstva kultury České republiky.

Výstava Architektura konverzí v Bratislavě

konverze_bratislava_pozvanka

IMGP7864_nahledIMGP7870_nahledIMGP8018_nahledIMGP7943_nahledIMGP8060_nahledIMGP7918_nahled

Noback vs. Novák: stavitelé pivovarů

Publikace sleduje uplatnění nové koncepce průmyslové pivovarské architektury v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století v českých zemích, a to na příkladech práce dvou nejvýznamnějších tuzemských osobností – Gustava Nobacka a Josefa Vincence Nováka a jejich konkurenčních projekčních a technologických kanceláří a připojených strojírenských podniků. Na pozadí základních obrysů vývoje používaných technologií je srovnává s díly jejich předchůdců, Karla Völcknera a Ferdinanda Krabese, i současníků, jako byl Richard Jahn.

Publikace vznikla v rámci řešení projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II.

 

Milan Starec – Petr Holub, Noback vs. Novák: stavitelé pivovarů, Praha 2019.

256 stran; česky, resumé anglicky a německy; 205 černobílých vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06627-0 / autoři Milan Starec, Petr Holub / odborný recenzent Jan Štěpán / jazyková redakce Marek Kamlar / překlad Robin Cassling, Tomáš Mařík / grafická úprava Vlasta Doležalová / DTP Lesnická práce, s. r. o. / úprava reprodukcí, mapová příloha, produkce Jan Forejt, Jiří Klíma, Gabriel Fragner / výroba Studio Formall / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v Černokosteleckém zájezdním pivováru, knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž a dalších místech.

PRO ZRNO: obilní skladiště a sila 1898–1989

Obilní skladiště a sila jsou dokladem proměn technologie, architektury, hospodářství a politiky dvacátého století. Svépomocným rolnickým družstvům umožnila ovládnout obilní obchod, stala se nástrojem jeho regulace a později zestátnění. Inženýři a architekti specializovaných kanceláří pro ně hledali nejvhodnější řešení, nejlepší typový projekt. Publikace identifikuje a lokalizuje 360 těchto staveb v českých zemích, na Slovensku a Podkarpatské Rusi, a podává tak přehled po této dosud spíše opomíjené součásti průmyslového dědictví.

Publikace vznikla v rámci řešení projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II. Představena byla 20. listopadu 2019 v přednáškovém sále Domu zemědělské osvěty v Praze. O knize mluvil Lukáš Beran také v pořadu Mozaika na Českém rozhlasu Vltava.

 

Lukáš Beran – Jan Zikmund, PRO ZRNO: obilní skladiště a sila 1898–1989, Praha 2018.

192 stran; česky, resumé anglicky a německy; 176 černobílých vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06626-3 / autoři Lukáš Beran, Jan Zikmund / autorská spolupráce Benjamin Fragner, Naďa Johanisová, Tereza Bartošíková, Jakub Potůček, Magdalena Tayerlová, Lukáš Tofan / odborný recenzent Rostislav Švácha / jazyková redakce Irena Hlinková / překlad Robin Cassling, Tomáš Mařík / jmenný rejstřík Irena Lehkoživová / grafická úprava Jan Forejt (Formall) / úprava reprodukcí Jiří Klíma (Formall) / produkce Gabriel Fragner (Formall) / písma Notable a Stabil Grotesk / papíry Arcoprint Milk White a Woodstock Betulla / tisk Tiskárna Helbich / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, Portálu současného umění iumeni.cz, Knihkupectví Karolinum, Galerii VI PER a dalších místech.

 

pro_zrno-foto_gabriel_fragner-01pro_zrno-foto_gabriel_fragner-02pro_zrno-foto_gabriel_fragner-03pro_zrno-foto_gabriel_fragner-04pro_zrno-foto_gabriel_fragner-05pro_zrno-foto_gabriel_fragner-06pro_zrno-foto_gabriel_fragner-07pro_zrno-foto_gabriel_fragner-08pro_zrno-foto_gabriel_fragner-09