VCPD FA ČVUT | Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze

Druhý dech průmyslové architektury

13. 09. 2007

Sborník z výstavy studentských projektů na téma nové využití průmyslových objektů a areálů jako podnět nebo nástroj územního rozvoje.

Výstavu zorganizovalo v září 2007 Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze v rámci 4. mezinárodního bienále Industriální stopy. Slavnostního zahájení propojující, meziškolské iniciativy se ujal rektor ČVUT v Praze Prof. Ing. Václav Havlíček, CSc. Své návrhy zde představili studenti Fakulty architektury a Fakulty stavební ČVUT v Praze, Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze, Fakulty umění a architektury TU v Liberci, Fakulty architektury VUT v Brně a Fakulty architektury STU v Bratislavě.

Jedním z cílů výstavy a sborníku bylo prostřednictvím svěžích, neotřelých studentských názorů ukázat obecný obraz změny životního stylu, životního prostředí a postojů. Studenti, kteří na rozdíl od běžné stavební praxe nebyli vedeni často omezujícími přízemními požadavky klienta-investora-úřadu, mohli do konečného řešení přesvědčivěji promítnout nejenom své myšlenky, ale i hledat optimální strategii využití potenciálu průmyslového dědictví. Přes nezvykle široký názorový rozptyl, který bezpochyby odráží také barvitost a nevyhraněnost současné architektury, proto představují studentské práce svým počtem i určitý statistický vzorek, inspiraci nebo metodiku jak lze přistupovat k záchraně a konverzi nevyužívaného průmyslového fondu. Podobné prezentace navíc pomáhají k větší informovanosti veřejnosti, změně myšlení a hodnotových měřítek společnosti a ve svém důsledku i k ochraně hmotné podstaty průmyslových objektů. Výstava a sborník byly rovněž vedeny snahou poskytnout studentům platformu pro “vykročení” mimo hranice školy, možnost vzájemného srovnávání a sebereflexe.

Petr Vorlík (ed.), Druhý dech průmyslové architektury, Praha 2007.

170 stran; česky, resumé a obsah anglicky; ISBN 978-80-01-03805-5 / překlad Robin Cassling / grafická úprava Štěpán Macura / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze

Publikaci je možné stáhnout zde (pdf, 21,5 MB)

Industriál_paměť_východiska

01. 01. 2007

Staré fabriky, užitkové a výrobní haly, pivovary, jatky, cukrovary, vodárny a vodojemy, mlýny a vodní díla, nádraží, hutě, vápenky nebo důlní věže patří do české a moravské krajiny a do obrazu našich měst stejně neodmyslitelně jako historické památky.

Tato publikace dokumentuje autentický stav některých průmyslových objektů a areálů v České republice v rozmezí let 2003 až 2006, představuje unikátní architekturu a typologii industriálních staveb, navazující na odpovídající technologie jednotlivých průmyslových odvětví. Zachycuje nejenom to, co zbylo z průmyslové éry v naší paměti; naznačuje současně východiska pro nové postindustriální využití tohoto dědictví, od stavebních konverzí po alternativní uměleckou inspiraci.

Kniha vychází v roce 300. výročí českého technického vzdělávání a těží z mnohaletého bádání památkářů, teoretiků a historiků architektury z okruhu Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT v Praze.

Publikace byla pokřtěna 15. ledna 2007, při tiskové konferenci k zahájení Týdne techniky, kterým vrcholí oslavy 300 let ČVUT.

Eva Dvořáková – Benjamin Fragner – Tomáš Šenberger, Industriál_paměť_východiska, Praha 2007.

243 stran; česky, resumé anglicky; ISBN 978-80-86652-33-7 / fotografie Pavel Frič / grafická úprava Miroslav Kloss / vydalo nakladatelství Titanic s podporou Kolegia pro technické památky ČKAIT a ČSSI

Publikaci je možné zakoupit na stránkách nakladatelství Grada, internetovém knihkupectví Kosmas a dalších místech.

Vodní dílo v krajině

23. 10. 2006

Výzkumné centrum průmyslového dědictví uspořádalo 21. června 2006 konferenci Vodní dílo v krajině. Setkání proběhlo na palubě lodi při plavbě deseti labskými zdymadly z Poděbrad do Mělníka. Itinerář plavby a texty konferenčních příspěvků obsahuje i stejnojmenný sborník. Projekt je součástí rozvojového programu MŠMT ČR Mezioborová hlediska vývoje technických odvětví a průmyslové architektury na území České republiky se zřetelem k jejich typologii.

Území regulovaného toku středního Labe od Jaroměře po Mělník, kde od počátku 20. století vznikala vodní díla – jezy, mosty, hydroelektrárny – navrhovaná předními českými inženýry a architekty, zůstávalo dlouho stranou badatelského zájmu. Mezioborová konference Vodní dílo v krajině, pořádaná při příležitosti oslav 300 let založení pražské techniky, se pokusila téma doplnit o nové poznatky. Publikaci, která vznikla na základě konference uspořádaná na palubě lodi, plující z Poděbrad do Mělníka, doplňuje itinerář plavby, dobové texty o vodních stavbách a krajině, charakteristiky osobností a firem, přehledy, tabulky a mapy.

Konferenční příspěvky: Vodocestný zákon a jeho realizace (Ivan Jakubec / Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK v Praze), Vznik a vývoj oboru vodního stavitelství na pražské technice (Jiřina Masnerová – Vít Šmerha / Archiv ČVUT v Praze), Labe: krajina, lidé a povodně (Václav Cílek / Geologický ústav AV ČR), Elektrifikace Československa 1918-1938 avodní díla na Labi (Marcela Efmertová / FEL ČVUT v Praze), Stavba a krajina (Rostislav Švácha / Ústav dějin umění AV ČR), Architektura zdymadel středního Labe (Lukáš Beran / Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze), Kulturní krajina labského údolí a záměry výstavby nových plavebních stupňů na dolním Labi (Ivan Vorel / FA, FSv ČVUT v Praze), Nosné části a zakládání hydrotechnických staveb a jejich rekonstrukce (Václav Jandáček / Projektová, konzultační a inženýrská kancelář), Vodní cesty a vodní díla novým cílem naučné turistiky (Jan Čábelka / expert spolupracující s VCPD ČVUT v Praze)

Lukáš Beran – Vladislava Valchářová (eds.), Vodní dílo v krajině, Praha 2006.

170 stran; česky, obsah a resumé anglicky; 143 × 297 mm; ISBN 80-01-03510-7 / spolupráce Jan Čábelka, Libor Doležal, Zuzana Drahotušská, Benjamin Fragner, Václav Jandáček, Linda Mašková, Jakub Potůček, Zlata Šámalová, Tomáš Šenberger, Jaroslav Šnajdr, Silvie Tučková, Jan Vojta, Petr Vorlík, Michal Zlámaný / překlad Robin Cassling / grafická úprava Milota Schusterová / tisk Astron print s. r. o. / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze

Publikaci je možné stáhnout zde (pdf, 6,4 MB)

3. mezinárodní bienále Industriální stopy 2005 (DVD)

06. 02. 2006

Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT vydává na DVD multimediální sborník, shrnující akce 3. mezinárodního bienále Industriální stopy, věnovaného možnostem, smyslu a úskalím architektonických konverzí industriálních objektů. Bienále se uskutečnilo v září loňského roku v Praze a na Kladně.

Vzhledem k mezioborové povaze Bienále a různorodostí jednotlivých jeho akcí se VCPD rozhodlo vydat sborník v podobě dvojjazyčného, interaktivního a přehledně členěného DVD. Jeho kapacita umožnila nejen archivovat veškeré dokumenty mezinárodní konference, panely čtyř výstav a PDF verze čtyř publikací, které u příležitosti bienále VCPD vydalo, ale i přiblížit atmosféru jednotlivých akcí pomocí souborů fotografií a především obsáhlých videozáznamů. VCPD na přípravě sborníku úzce spolupracovalo s Centrem audiovizuálních studií FAMU a výsledek dokazuje, že i v historii ukotvený výzkum lze presentovat zcela soudobou a atraktivní audiovizuální formou.

3. mezinárodní bienále Industriální stopy 2005 (elektronický sborník bienále – DVD)

na přípravě spolupracovali Lukáš Beran, Lenka Popelová, Michal Zlámaný (VCPD ČVUT), Michal Klodner, Václav Ondroušek, Eva Fuxová a Jan Dufek (CAS FAMU) / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze

Industriální cesty českým středozápadem

12. 01. 2006

Turistického průvodce po technických a industriálních objektech vydává Statutární město Kladno ve spolupráci s Výzkumným centrem průmyslového dědictví ČVUT v Praze. Průmyslové dědictví – stopy výrobních a technických aktivit z industriálního období, zejména mezi lety 1850 až 1950 – je na našem území patrné na každém kroku. Neprávem opomíjené, přesto reprezentuje důmyslnost a usilovnou práci našich předků.

Průvodce zachycuje zanikající historii významných výrobních a technických objektů českého středozápadu, přesněji okresů Kladno, Slaný, Rakovník a Beroun, a přispívá tak k pokusu o připojení tohoto regionu na budovanou evropskou cestu industriální kultury. Publikace obsahuje schematickou mapu celé oblasti a podrobnější mapku s vyznačením jednotlivých představovaných objektů a seznam skanzenů a muzeí včetně kontaktů a otevírací doby.

Eva Dvořáková – Tomáš Šenberger, Industriální cesty českým středozápadem, Praha 2005.

86 stran; česky, anglicky; ISBN 80-85377-96-9 / na přípravě hesel se podíleli Olga Groszová, Šárka Jiroušková, Linda Mašková, Michal Zlámaný, Libor Doležal, Zuzana Drahotušská, Tomáš Voldráb / redakce Olga Grozsová / jazyková redakce Eva Příhodová / překlad Robin Cassling / grafická úprava Zuzana a Milena Burgerovy / tisk DTPress Rakovník / vydalo statutární město Kladno ve spolupráci s Výzkumným centrem průmyslového dědictví ČVUT v Praze a ASCO vydavatelství, spol. s r. o.