Jedním z výsledků dlouhodobého projektu Registru průmyslového dědictví je kniha Pražský industriál, kterou VCPD vydalo ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy na konci roku 2005.

Kniha je sestavena jako alternativní průvodce Prahou. Obsahuje 321 hesel, 556 fotografií a 17 map, lokalizujících přesně jednotlivé objekty. Jde jak o stavby technické a dopravní, kterým již věnovali svou pozornost odborní pracovníci specializovaných muzeí, tak díla průmyslové architektury, jejichž hodnotou a potenciálem nového využití se VCPD zabývá.

V roce 2007 vyšla anglická mutace Industrial Prague / Technical Buildings and Industrial Architecture in Prague a o rok později druhé, rozšířené a doplněné vydání Pražského industriálu.

Lukáš Beran – Vladislava Valchářová (eds.), Pražský industriál. Technické stavby a průmyslová architektura Prahy, Praha 2005.

280 stran; česky, ediční poznámka anglicky; 556 fotografií; ISBN 80-239-6198-5 / na přípravě hesel se podíleli Jana Absolonová, Lukáš Beran, Milan Blažej, Zuzana Drahotušská, Eva Dvořáková, Václav Dvořák, Benjamin Fragner, Jiří Grosz, Jaroslav Jásek, Šárka Jiroušková, Dana Kazdová, Zdeněk Kovařík, Matouš Králíček, Veronika Maňasová, Linda Mašková, Michal Novotný, Martin Patera, Lenka Popelová, Martin Šenberger, Tomáš Šenberger, Vladislava Valchářová, Petra Vinařová, Petr Vorlík, Jitka Zamrzlová, Michal Zlámaný / jazyková redakce Marie Platovská, Eva Příhodová / jmenný rejstřík Marie Platovská / překlad Robin Cassling / grafická úprava Jan Forejt / sazba a tisk Studio Element / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT  v Praze ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy

Projekt Working Heritage vznikl v rámci Kulturního programu 2000, podporovaného Evropskou unií. Jako partnerská instituce se do tohoto projektu zapojilo i Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze – prof. Petr Urlich se zúčastnil jednotlivých zahraničních setkání, VCPD se podílelo na tvorbě CD s prezentacemi jednotlivých národních projektů a v září tohoto roku se výstava Working Heritage představí v rámci podzimního 3. mezinárodního Bienále Industriální stopy 2005 i v Praze.

Původní výstava Working Heritage prezentuje pět lokalit z Anglie, Francie, Itálie a Španělska. Vybírány byly takové příklady, které představují kladný přínos z hlediska zvoleného způsobu ochrany průmyslového dědictví, tak z pohledu života místních komunit. Expozice tak mapuje různorodé přístupy k ochraně a zacházení s průmyslovým dědictvím, odkazem, který má tak jedinečný charakter. Vybrané příklady zahrnují: Jewellery Quarter v Birminghamu, rozličné průmyslové podniky v Terni a bývalé textilní závody v Roubaix, Schio a Colonii Güell. VCPD, které se v rámci projektu Working Heritage prezentovalo na doprovodném CD, bude na výstavě prezentovat panely s šesti pražskými projekty – konverzemi Hergetovy cihelny, Sovových mlýnů a dalšími příklady z Karlína a Holešovic. CD je k nahlédnutí ve VCPD. Tento projekt znamenal významný přínos při rozvíjení zahraničních kontaktů VCPD a prezentaci české průmyslové architektury na mezinárodní úrovni.

Organizátoři projektu:

English Heritage (Anglie)
Direction de l’architecture et du patrimoine, Ministere de la culture et de la communication (Francie)
Direcció General del Patrimoni cultural, Departament de Cultura, Generalitat de Catalunya (Španělsko)
Město Roubaix (Francie)
Města Schio a Terni (Itálie)

Partneři projektu:

Město Birmingham (Anglie)
Město Santa se Coloma de Cervelló (Španělsko)
Universita de Padova, Instituto per la Cultura d’Impresa „F. Momigliano“, Terni (Itálie)
TICCIH
CILAC
L’AIPAI (Itálie)
VCPD ČVUT v Praze

Elektronická interaktivní publikace Technické a průmyslové stavby na území Prahy vznikla v rámci rozvojového projektu MŠMT č. 04427 (řešitelé Benjamin Fragner, Vladislava Valchářová; spoluřešitelé Lenka Popelová, Šárka Jiroušková, Petr Vorlík, Michal Zlámaný).

Cílem projektu je představit historii techniky a průmyslu na území Prahy prostřednictvím existujících i nedochovaných staveb a areálů. Informace jsou zpřístupněny ve formě hesel (objekt nebo areál, osobnost nebo firma), řazených (vyhledávaných) podle správního obvodu příp. katastru, typu objektu nebo názvu.

Bylo zpracováno téměř 500 hesel – z toho 350 hesel objektů, 85 medailonů osobností nebo firem, 22 hesel o urbanistickém vývoji obvodu, stručná pojednání o vývoji jednotlivých průmyslových oborů a chronologie významných dat. Každé heslo pro objekt nebo areál obsahuje: základní údaje (adresa, autorství, letopočty, památková ochrana), text (stručný stavební vývoj, technologie apod.), obrazový materiál (dobové a současné foto, situace, veduty, plány ad.), prameny a literaturu. Hesla objektů obsahují odkazy na jmenný rejstřík: firem (historie firem, institucí, škol, muzeí), osobností (architektů, stavitelů, průmyslníků, podnikatelů, techniků, vynálezců, učitelů) a na významné události (časová osa). Úvodní stránky obsahují stručný urbanistický vývoj obvodů, vývoj jednotlivých průmyslových oborů, historické mapy a videosekvence k vybraným objektům.

Na projektu spolupracovali odborníci z NTM a MHMP, doktorandi VCPD a studenti FA a dalších odborných škol. V souvislosti s jeho realizací byla pořízena databáze dobových fotografií a zobrazení průmyslových objektů, technologických zařízení, výrobků i portrétů osobností apod., která může být dále použita v připravovaném projektu k oslavám 300 let založení ČVUT. Interaktivní elektronická učebnice je realizována ve spolupráci s Centrem pro podporu výuky ČVUT. Bude sloužit nejen studentům fakulty architektury a fakulty stavební, ale i ostatních technických oborů.

Na projektu se dále významně podíleli pracovníci Centra podpory výuky ČVUT v Praze.

Stavební kniha 2005 nese název Meziválečná průmyslová architektura, což je téma korespondující s jedním z projektů Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT v Praze.

VCPD využilo možnosti publikovat dílčí výsledky výzkumu a sestavilo odbornou část publikace (180 tiskových stran), jakéhosi „průvodce“ meziválečnou průmyslovou architekturou v Československu. Jsou zde zveřejněny jednak příspěvky z konference, která se uskutečnila v říjnu roku 2004 ve spolupráci s Českým národním komitétem ICOMOS a Fakultou architektury ČVUT v Praze a na níž vystoupili přední teoretici, historici architektury a techniky, památkáři a projektanti.

Texty příspěvků se zabývají jednak obecně definováním tématu v kulturních, hospodářských a technologických souvislostech (PhDr. B. Fragner, doc. PhDr. O. Ševčík, doc. PhDr. M. Efmertová, Ing. V. Jandáček), průmyslovými objekty v kontextu funkcionalistické architektury naší i mezinárodní (prof. Ing. arch. P. Urlich, prof. PhDr. R. Švácha, Ing. arch. L. Popelová), novými konstrukcemi a typologií (Ing. V. Jandáček, Ing. arch. Petr Vorlík), příklady konverzí průmyslových objektů (prof. Ing. arch. L. Lábus) a také informují o aktuální situaci významných staveb a areálů (Ing. arch. Z. Lukeš, Mgr. L. Horňáková, Mgr. M. Strakoš, Ing. P. Domanický, Mgr. K. Fajglová).

Konferenci doprovodila výstava posterů, představujících jednotlivé stavby a areály. Tato kolekce tvoří základ tištěného průvodce – souboru cca 150 hesel, sestavených na základě bibliografických rešerší, pořizovaných od roku 2003 jako informační pomoc při práci s doplňováním databáze (registru) průmyslového dědictví. Bibliografie soustředila články z nejdůležitějších periodik z oblasti architektury a stavitelství, vydávaných v letech 1919–1942 (Architekt SIA, Architektura ČSR, Stavba, Stavitel, Styl, Volné směry, Technický obzor, Zprávy veřejné služby technické, částečně Forum, Horizont, Der Industriebau ad.) a také z dobové odborné literatury, sborníků a firemních tisků. Zdrojem informací se staly především knihovna a archivy Národního technického muzea v Praze, jejichž fondy zahrnují prameny vztahující se místopisně převážně k území Čech a Moravy, méně k území bývalých Sudet, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Výběr hesel pro Stavební knihu 2005 ovlivnila jednak dostupnost a kvalita dobových zobrazení, jednak snaha představit co nejširší spektrum typologických druhů staveb daného období, aby fond průmyslového dědictví byl pokud možno zmapován v technických, hospodářských a kulturních souvislostech. Hesla obsahují název, místo, dataci, autorství a odkaz na pramen, odkud pochází zobrazení. Za spoluautory objektů považujeme jednak iniciátory stavby (zadavatele, stavebníky), architekty, konstruktéry, stavitele, stejně jako stavební firmy a dodavatele technologií. Ne ve všech případech se podařilo dohledat všechny údaje, právě tak jako získat informace o aktuálním stavu objektů. To bude předmětem dalších terénních a archivních výzkumů, jimiž bude projekt pokračovat. Hesla jsou řazena podle odvětví: těžký průmysl, zpracovatelský průmysl, infrastruktura, doprava a sklady, zemědělství, výzkumné ústavy a školy. Podrobně zpracovaná dvoustránková hesla rozšiřují průvodce především o kopie kreseb a plánů a fotografií současného stavu objektů.

Stavební kniha 2005 vyšla tradičně v dubnu, v rámci Stavebního veletrhu v Brně.

Vladislava Valchářová (ed.), Stavební kniha 2005. Meziválečná průmyslová architektura, Brno 2005.

223 stran; česky; ISBN 80-7293-137-7 / autoři Lukáš Beran, Pavel Domanický, Marcela Efmertová, Katarína Fajglová, Benjamin Fragner,  Ladislava Horňáková, Václav Jandáček, Ladislav Lábus, Zdeněk Lukeš, Lenka Popelová, Martin Strakoš, Oldřich Ševčík, Rostislav Švácha, Petr Urlich, Petr Vorlík / vydala Expo Data spol. s r. o.