Kniha otevírá dosud přehlížené téma poválečné průmyslové architektury. Představuje život a dílo architekta Rudolfa Holého, autora řady průmyslových mlékáren, realizovaných v šedesátých až osmdesátých letech 20. století a zasazuje jeho práci do kontextu zestátněného systému projektování ve specializovaných ústavech. Samotné architektuře mlékárenských staveb se rovněž doposud nevěnovala pozornost, její vývoj a proměny proto popisuje úvodní kapitola. Součástí publikace jsou i rozhovory s Rudolfem Holým a osobní vzpomínky.

Publikace byla připravena a vydána v rámci projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II.

Jakub Potůček – Jan Zikmund et al., Mlékárna jako úkol hodný architekta: Rudolf Holý, Praha 2016.

144 stran; česky, resumé anglicky a německy; 82 černobílých a barevných vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06041-4 / autoři Jakub Potůček, Jan Zikmund / autorská spolupráce Benjamin Fragner, Jiří Horský, Tomáš Šenberger / odborní recenzenti Petr Kratochvíl, Petr Urlich / jazyková redakce Hana Hlušičková / překlad Robin Cassling, Susanne Spurná / grafická úprava Jan Forejt / úprava reprodukcí Jiří Klíma / produkce Gabriel Fragner / písmo Pepi a Rudi / papír Munken Lynx / tisk Formall / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, Galerii VI PER, knihkupectví Karolinum, Portálu současného umění iumeni.cz a  dalších místech.

Práce sleduje dílo Bruna Bauera (1880–1938), nejúspěšnějšího a zároveň posledního ze středoevropských „průmyslových architektů“, kteří dokázali ve své práci obsáhnout všechny provozní, konstrukční i architektonické aspekty navrhování továren.

Její komparativní část podává přehled projekční činnosti Bauerových předchůdců a konkurentů v českých zemích: specializovaných technických kanceláří, stavebních firem i architektů. Začleňuje Bauerovy teoretické práce do dobové diskuze o vztahu architektury, inženýrství a průmyslu, která na dlouho dobu determinovala historiografii moderní architektury.

Publikace byla připravena a vydána v rámci projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II.

Lukáš Beran, Bruno Bauer a industriální architektura v českých zemích, Praha 2016.

128 stran; česky, resumé anglicky a německy; 133 černobílých vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-05992-0 / autor Lukáš Beran / rejstřík Irena Lehkoživová / jazyková redakce Hana Hlušičková / odborná recenze Pavel Halík, Petr Urlich / překlad Robin Cassling, Susanne Spurná / grafická úprava Jan Forejt / sazba Formall / tisk PBtisk / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, Galerii VI PER, Knihkupectví Karolinum, knihkupectví KAVKA a dalších místech.

Dvojjazyčná publikace přibližuje hledání cest rozvoje transformujícího se mikroregionu západočeské uhelné pánve a jejího centra – obce Zbůch.

Vychází z výsledků mezioborového mezinárodního workshopu Zbůch 2015 aneb Vize pro znovuobjevování hornické kulturní krajiny Plzeňska, který se uskutečnil v říjnu a v listopadu roku 2015. I přesto, že se zde těžilo černé uhlí více než 400 let, zůstávala a zůstává Plzeňská pánev vždy trochu v pozadí za Kladenskem a Ostravskem. Po dlouhém období vazby na těžbu uhlí a jejím následném utlumení a zastavení prochází území v současnosti hledáním nové identity. Postupně mizející stopy silně industriální krajiny kontrastují s absencí další vize. Publikace předkládá různé přístupy při hledání identity místa na úrovni lokální i regionální.

Workshop a publikace jsou součástí grantu SGS15/219/OHK1/3T/15 Průmyslové dědictví v ohnisku kulturní krajiny (hlavní řešitel Petra Boudová). Vydání knihy podpořila Fakulta architektury ČVUT v Praze a Hornicko historický spolek Západočeských uhelných dolů.

Jakub Bacík – Lukáš Beran – Petra Boudová – Benjamin Fragner – Veronika Kastlová – Štefan Molnár – Petr Vorlík – Jan Zikmund (eds.), Zbůch 2015. Znovuobjevení hornické krajiny, Praha 2015.

156 stran; česky, anglicky; 148 barevných vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-05855-8 / organizátoři workshopu a editoři publikace Jakub Bacík, Lukáš Beran, Petra Boudová, Benjamin Fragner, Veronika Kastlová, Štefan Molnár, Petr Vorlík, Jan Zikmund / autoři textů Jakub Bacík, Lukáš Beran, Petra Boudová, Benjamin Fragner, Veronika Kastlová, Lucie Jonášová, Marcel Tomášek, Petr Vorlík / autoři projektů Zuzana Bečvářová, Inés Brotons Borrell, Lucie Divišová, Veronika Dolejšová, Jiřina Dvořáková, Markéta Ekrtová, Tanya Galchenya, Lennert Hupkes, Jakub Křička, Matúš Kúdeľa, Savka Marenić, Emmanuelle Metz, Radomír Paulus, Clémentine Peturkenne, Lucie Pňačková, Kateřina Pojarová, Simona Popadić, Lele Song, Romana Šteflová, Jitka Tomiczková, Katerina Vlachmpei, Lucie Vopičková, Klára Žídková, Lukáš Žitný / pamětníci Václav Kraus, Reinhold Pluhař, Václav Straka, Josef Vostárek / video Veronika Kastlová, Jiří Kůs / odborný recenzent Jiří Palacký / překlad Robin Cassling, Veronika Kastlová, Jana Kinská / grafická úprava a sazba Jan Zikmund / technická spolupráce Jan Forejt, Gabriel Fragner, Jiří Klíma / tisk Formall CWS / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v  knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, Galerii VI PER, Knihkupectví Karolinum, Portálu současného umění iumeni.cz a dalších místech.

ukázka z knihy