Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa

VCPD FA ČVUT zahájilo 1. března 2016 práci na pětiletém projektu, podpořeném v programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity Ministerstva kultury České republiky – NAKI II (DG16P02H001).

Projekt přímo navazuje na výsledky projektu NAKI Industriální topografie ČR (2011–2014), využívá a rozvíjí jeho databázi pro syntetizující a vyhodnocující výzkum, který poskytne strukturovaný výběr exemplárních památek průmyslového dědictví a jejich typických situací, a to v podobě specializované mapy s odborným obsahem, doprovázené výstavami a monografickými publikacemi. Vychází z interpretace průmyslových budov či jejich souborů a formuluje jejich obecně kulturní hodnoty, a to ve dvou metodických liniích:

Hlavní linie sleduje obecné principy jejich vzniku, které jsou zároveň základními principy průmyslové civilizace – racionalizaci navrhování a provádění, tvůrčí specializaci, typizaci a globální transfer zkušeností. Pojímá průmyslové stavby jako komplexní, individuální technicko-architektonická díla, a sleduje především proces jejich návrhu, původ či autorství, a to nezbytně v evropském kontextu. Bude se proto zabývat prací evropských specializovaných projekčních kanceláří, určujících na území ČR směr vývoje, a také těch, které v domácím prostředí jejich postupy rozvíjely. Bude sledovat projekční činnost stavebních firem, které, především v oblasti železobetonových konstrukcí, zde záhy dosáhly špičkové úrovně. Vyzdvihne vědecké postupy v projekční praxi družstevních a státních organizací při výstavbě technické a dopravní infrastruktury země, a v poválečném období i výstavbě její základny průmyslové. Poznatky budou konfrontovány při příležitosti mezinárodní konference roku 2018 a následně shrnuty v publikaci. Nejvýznamnější stavby a areály v ČR ve všech těchto souvislostech zachytí specializovaná mapa a v roce 2020 závěrečná výstava projektu s reprezentativní vícejazyčnou publikací.

Komplementární linie sleduje jedinečný a zpravidla diskontinuální stavební vývoj průmyslových staveb, pojímá je jako součásti heterogenních souborů, jejichž funkce se v kritických obdobích mění a v post-průmyslové éře zanikají, a charakterizuje tak jejich potenciál pro zachování identity konkrétního místa při jeho dalším rozvoji. Tématem se proto stává a zachycení a reflexe jejich dnešní historické situace a výběr nejpodnětnějších podob, které na sebe bere. Představí je výstava a publikace ve třetím roce projektu.

Obě linie se protínají v pochopení vnitřně protikladných hodnot, které konkrétní průmyslové stavby a areály průmyslového dědictví v dnešní situaci představují, nezbytném k nalezení jim odpovídajících, konzervačních a zároveň tvůrčích urbanistických a architektonických postupů při jejich novém využití.

Řešitelé: Mgr. Lukáš Beran, Ph.D. (garant projektu); Mgr. Jan Zikmund; PhDr. Benjamin Fragner; Mgr. Irena Lehkoživová; Mgr. Jakub Potůček; doc. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D.; Mgr. Magdalena Tayerlová; Ing. Jakub Bacík