O ikonických, velkých, významných a památkově chráněných dílech se většinou už obecně ví a mluví. Ale pak je ještě další vrstva průmyslového dědictví, méně viditelná z odstupu, intenzivněji vnímaná spíš na místní, regionální úrovni – drobné drážní stavby, obecní vodárny a vodárenské věže, cihelny za vesnicí i lokální pivovary, typové skladištní budovy, dílenské a opravárenské provozy, v krajině osamělé sladovny, rozpadlé vápenky, zbytky konstrukcí u zaniklých lomů, zděné trafostanice, torza zdí minulých továren, k obloze trčící komíny. Specifická kulturní vrstva sídel a krajiny, která zůstává stranou, mizí.

Publikace vznikla jako kolektivní monografie na základě výzkumu a autorských diskusí v projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II.

Benjamin Fragner (ed.), Přehlížené drobné zapomenuté industriální stopy v krajině a sídlech, Praha 2017.

168 stran; česky, úvod anglicky; 207 černobílých a barevných vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06327-9 / autoři Benjamin Fragner (editor), Martin Vonka, Michal Hofman, Miroslav Kaňka, Jan Zikmund, Zuzana Kučerová, Eva Kubjátová, Viktor Mácha, Edita Cestrová, Martin Přibil, Ivan Rous, Robert Kořínek, Radim Urbánek, Pavel Jákl, Milan Starec, Michal Zlámaný, Zdeněk Šimoník, Šárka Sodomková, Jiří Chmelenský, Lukáš Beran, Pavel Jakubec, Jakub Potůček, Petr Vorlík, Svatopluk Zídek, Jan Červinka / odborní recenzenti Lenka Popelová, Jan Palas / editorská podpora Jan Zikmund / místní rejstřík Irena Lehkoživová / jazyková redakce Hana Hlušičková / překlad Robin Cassling / grafická úprava Jan Forejt / úprava obrazových předloh Jiří Klíma / úprava mapového podkladu FRVR / produkce Gabriel Fragner / písmo Urban Grotesk / papír GardaPat, Gmund Heidi Faded Grey / tisková příprava Formall / tisk Quatro print / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze a platforma Industriální stopy ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČKAIT a ČSSI a Českým národním komitétem ICOMOS

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, Knihkupectví Karolinum, knihkupectví BioBooks a dalších místech.

Kniha otevírá dosud přehlížené téma poválečné průmyslové architektury. Představuje život a dílo architekta Rudolfa Holého, autora řady průmyslových mlékáren, realizovaných v šedesátých až osmdesátých letech 20. století a zasazuje jeho práci do kontextu zestátněného systému projektování ve specializovaných ústavech. Samotné architektuře mlékárenských staveb se rovněž doposud nevěnovala pozornost, její vývoj a proměny proto popisuje úvodní kapitola. Součástí publikace jsou i rozhovory s Rudolfem Holým a osobní vzpomínky.

Publikace byla připravena a vydána v rámci projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II.

Jakub Potůček – Jan Zikmund et al., Mlékárna jako úkol hodný architekta: Rudolf Holý, Praha 2016.

144 stran; česky, resumé anglicky a německy; 82 černobílých a barevných vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06041-4 / autoři Jakub Potůček, Jan Zikmund / autorská spolupráce Benjamin Fragner, Jiří Horský, Tomáš Šenberger / odborní recenzenti Petr Kratochvíl, Petr Urlich / jazyková redakce Hana Hlušičková / překlad Robin Cassling, Susanne Spurná / grafická úprava Jan Forejt / úprava reprodukcí Jiří Klíma / produkce Gabriel Fragner / písmo Pepi a Rudi / papír Munken Lynx / tisk Formall / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, Galerii VI PER, knihkupectví Karolinum, Portálu současného umění iumeni.cz a  dalších místech.

Práce sleduje dílo Bruna Bauera (1880–1938), nejúspěšnějšího a zároveň posledního ze středoevropských „průmyslových architektů“, kteří dokázali ve své práci obsáhnout všechny provozní, konstrukční i architektonické aspekty navrhování továren.

Její komparativní část podává přehled projekční činnosti Bauerových předchůdců a konkurentů v českých zemích: specializovaných technických kanceláří, stavebních firem i architektů. Začleňuje Bauerovy teoretické práce do dobové diskuze o vztahu architektury, inženýrství a průmyslu, která na dlouho dobu determinovala historiografii moderní architektury.

Publikace byla připravena a vydána v rámci projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II.

Lukáš Beran, Bruno Bauer a industriální architektura v českých zemích, Praha 2016.

128 stran; česky, resumé anglicky a německy; 133 černobílých vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-05992-0 / autor Lukáš Beran / rejstřík Irena Lehkoživová / jazyková redakce Hana Hlušičková / odborná recenze Pavel Halík, Petr Urlich / překlad Robin Cassling, Susanne Spurná / grafická úprava Jan Forejt / sazba Formall / tisk PBtisk / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, Galerii VI PER, Knihkupectví Karolinum, knihkupectví KAVKA a dalších místech.