Ke stažení

Charta průmyslového dědictví TICCIH

Charta průmyslového dědictví, kterou formulovala Mezinárodní organizace pro ochranu průmyslového dědictví TICCIH (The International Committee for the Conservation of the Industrial Heritage) a zveřejnila roku 2003 v ruském Nižném Tagilu dnes představuje především souhrnné, obecně platné a lapidární východisko pro projekty výzkumu, záchrany, pro památkovou ochranu i další užití či transformaci industriálních staveb a areálů.

Tyto základní principy poznání průmyslového dědictví se však u nás dosud nedostaly do všeobecného povědomí. Proto Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT uspořádalo na jaře 2013 interní workshop, během něhož vznikl aktualizovaný pracovní překlad dokumentu, ve znění publikovaném v knize Industrial Heritage Re-tooled. The TICCIH Guide to Industrial Conservation. Překlad je dalším výstupem projektu MK ČR Industriální topografie České republiky – nové využití průmyslového dědictví jako součásti národní a kulturní identity v rámci programu aplikovaného výzkumu NAKI. Workshop k Chartě průmyslového dědictví navázal na starší texty a překlady vzniklé ve Výzkumném centru průmyslového dědictví, na nichž se mimo řešitelů projektu Industriální topografie (Benjamina Fragnera, Vladislavy Valchářové, Petra Vorlíka, Lukáše Berana, Matúše Dully, Jana Zikmunda, Dity Dvořákové) podíleli Lenka Popelová, Věra Kučová, Jana Kotalíková, Jiří Merta, Nina Bartošová a Petr Urlich.

Pracovní překlad byl publikován formou příležitostného tisku ke konferenci Nový život opuštěných staveb – Industriální stopy, která se konala v dubnu 2013 v Brně.

 

Charta průmyslového dědictví TICCIH, Praha 2013.

20 stran; ISBN 978-80-01-05235-8 / překlad Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze / grafická úprava Jan Zikmund / tisk Signpek s. r. o. / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné stáhnout zde (pdf, 390 kb)

 

 

obálka
Charta průmyslového dědictví TICCIH

Pražská nádraží ne/využitá

Publikace vyšla při příležitosti výstavy a konference Pražská nádraží ne/využitá, které uspořádala Galerie Jaroslava Fragnera, Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT a Tady není developerovo o. s. na začátku března 2012.

Kniha je rozdělená na dvě části. První nabízí příspěvky odborníků z různých sfér na problematiku pražských nádraží z pohledu historie, architektury, urbanismu, průmyslového dědictví a památkové péče. Druhá představuje 18 studentských projektů na nové využití Nákladového nádraží Žižkov, které vznikly v rámci workshopu, pořádaného Výzkumným centrem průmyslového dědictví FA ČVUT a Galerií Jaroslava Fragnera na podzim roku 2011. Publikace, výstava a konference je součástí projektu MK ČR v rámci programu NAKI (DF11P01OVV016), Industriální topografie České republiky – Nové využití průmyslového dědictví jako součásti národní a kulturní identity.

 

Benjamin Fragner – Tomáš Skřivan (eds.), Pražská nádraží ne/využitá. Průmyslové dědictví a urbanismus. Alternativní projekty pro Nákladové nádraží Žižkov, Praha 2012.

126 stran; česky, úvod anglicky; ISBN 978-80-01-05009-5 / autoři textů Jan Aulík, Lukáš Beran, Benjamin Fragner, Michal Hlaváček, Pavel Kalina, Petr Krajči, Martin Krise, Jan Sedlák, Tomáš Šenberger, Ladislav Špaček, Tomáš Skřivan, Michal Zlámaný / spolupráce Lukáš Beran, Petr Herman, Matěj Stropnický, Dagmar Tomášová, Vladislava Valchářová, Jan Zikmund  / jazyková redakce Hana Hlušičková / překlad Robin Cassling / odborná recenze Jiří Suchomel / grafická úprava Tomáš Skřivan / návrh loga Štěpán Malovec / tisk Kavka print, a. s. / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze ve spolupráci s Galerií Jaroslava Fragnera za podpory Ministerstva dopravy České republiky a Českých drah, a. s.

Publikaci je možné stáhnout zde (pdf, 13,5 MB)

 

 

obálka
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy

Úskalí nového využití / pivovar v Buštěhradě

Publikace představuje výsledky studentské architektonické soutěže na nové využití pivovaru v Buštěhradě, pořádané Ústavem teorie a dějin architektury FA ČVUT, Výzkumným centrem průmyslového dědictví FA ČVUT a Ústavem památkové péče FA ČVUT v Praze v zimním semestru 2010/2011.

Kniha obsahuje všech 63 soutěžních projektů, historii pivovaru, východiska a způsob hodnocení prací a texty pedagogů a členů poroty. Vydání publikace bylo podpořeno grantem Studentské grantové soutěže ČVUT č. SGS 010-802 140 a je součástí projektu Ministerstva kultury ČR v rámci programu aplikovaného výzkumu NAKI Industriální topografie – nové využití průmyslového dědictví jako součásti národní a kulturní identity.

 

Benjamin Fragner – Petr Vorlík – Jan Zikmund (eds.), Úskalí nového využití / pivovar v Buštěhradě. Soutěžní projekty studentů architektury, Praha 2011.

110 stran; česky, resumé anglicky; ISBN 978-80-01-04923-5; spolupráce Peter Daniel, Matúš Dulla, Irena Fialová, Václav Girsa, Jana Gregorová, Silvie Kránerová, Tomáš Šenberger / grafická úprava Petr Sládek / tisk Signpek s. r. o. / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné stáhnout zde (pdf, 5,7 MB)

 

 

obálka
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy

Průmyslové dědictví ve vzduchoprázdnu mezi profesionály a amatéry

Současná doba je do jisté míry přelomová – mění se vnímání hodnot industriálních objektů a mění se i názory odborné i širší veřejnosti na jejich ochranu. Co jsme si už zbořili a co nám ještě zbourají? Záchranu nabízí nové využití – k čemu ale? Jiná výrobní náplň, nová muzea, byty, kanceláře? A kde na to všechno najít peníze? Jednotliví autoři publikace kladou i další otázky, snaží se hledat odpovědi a východiska.

Publikaci připravili Benjamin Fragner a Vladislava Valchářová ve spolupráci s Lukášem Beranem, Janem Zikmundem a Monikou Klimentovou a vydána byla ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČSSI & ČKAIT, Mezinárodním visegrádským fondem a British Council.

Autoři: Kateřina Bečková, Michal Bednář, Lukáš Beran, Zdeněk Dražil, Bill Ferris, Benjamin Fragner, Blažena Gehinová, Hana Geiplová, Piotr Gerber, Pavel Hamza, Sebastian Hettchen, Csaba Holló, Martin Holota, Jan Hozák, Václav Jandáček, Daniela Javorčeková, Martin J. Kadrman, Stanisław Karczmarczyk, Petr Klápště, Eva Klápšťová, Monika Klimentová, Dagmar Knotková, Kateřina Kreislová, Václav Kruliš, Alena Kubová, Diarmaid Lawlor, Petra Mašitová, Miloš Matěj, Steve Miller, Zygmunt Rawicki, Ivan Rynda, Lars Scharnholz, Milan Starec, Martin Stockley, Jiří Suchomel, Jan Šatava, Dagmar Škodová-Parmová, Dagmar Šubrtová, Norbert Tempel, Pavla Trantinová, Slávka Vieweghová, Martin Vonka a Petr Vorlík.

 

Benjamin Fragner – Vladislava Valchářová (eds.), Průmyslové dědictví ve vzduchoprázdnu mezi profesionály a amatéry / Industrial Heritage in the Void between Professionals and Amateurs, Praha 2010.

220 stran; česky a anglicky; 129 ilustrací; ISBN 978-80-01-04521-3 / spolupráce Lukáš Beran, Jan Zikmund, Monika Klimentová / překlad Robin Cassling, Vojtěch Nosek, Soňa Poláčková, Vladislava Valchářová, Lukáš Beran / odborná recenze Ivan Jakubec / grafická úprava Jan Forejt / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČKAIT & ČSSI a British Council / podpořil Mezinárodní visegrádský fond a British Council

Publikaci je možné zakoupit v internetovém knihkupectví Kosmas nebo stáhnout zde (pdf, 6,8 MB)

 

 

obálka
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy

Ještěd / evidence hodnot poválečné architektury

Televizní vysílač a horský hotel Ještěd je jedinečným dílem v siluetě i detailu, prvořadou památkou a symbolem města a kraje. Zachování hodnot architektury druhé poloviny dvacátého století však otevírá řadu otázek. Proto se na Ještědu sešli architekti, památkáři, historici i teoretici architektury, a výsledkem je tato publikace. Jejími autory jsou Ondřej Beneš, Lukáš Beran, Matúš Dulla, Benjamin Fragner, Ondřej Fischer, Jiří Křížek, Miroslav Masák, Jana Pauly, Miloš Solař, Oldřich Ševčík, Pavel Škranc, Rostislav Švácha a Petr Vorlík.

Díla architektury šedesátých let vzbuzují v posledních letech narůstající zájem veřejnosti. Byly vydány první knihy, mapující a interpretující dané období, byli rozpoznáni důležití tvůrci, uspořádány výstavy. Zároveň jsou však další stavby nevhodně přestavovány a jejich detailně navržené interiéry i charakteristická opláštění ničeny, anebo mizí bez rozmyslu rovnou stavby celé – a ani intervence jejich dosud žijících autorů tomu nezabrání. Rozhodnutí o památkové ochraně staveb tohoto období lze v České republice sečíst doslova na prstech jedné ruky. Televizní věž a horský hotel Ještěd coby národní kulturní památka je o to výraznější výjimkou. Snad proto se interpretace významu a rozsahu jeho zákonné ochrany tak překvapivě rozrůznily.

Ještěd byl prohlášen kulturní památkou již roku 1998 a k počátku roku 2006 získal i statut národní kulturní památky – ten totiž vyžaduje jeho nominace na Seznam světového dědictví UNESCO. K přípravě úvodní nominační dokumentace stavby (na Ústředním odborném pracovišti NPÚ) přizvala Ing. arch. Věra Kučová roku 2007 Výzkumné centrum průmyslového dědictví, kde na ní pracoval Mgr. Lukáš Beran. Jako klíčový pro další užívání stavby se tehdy zřetelně ukázal stav autorských interiérů horského hotelu a restaurace. Proto na objednávku NPÚ během roku 2008 Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D. zpracoval v rámci VCPD ČVUT spolu s externími specialisty na stavebně-historický průzkum obsáhlou pasportizaci všech interiérových prvků, rozbor jejich charakteru a míry autenticity a vytvořil první návrh postupu jejich rekonstrukce jakožto základ odborné diskuse.

Pracovní kolokvium sezvalo VCPD ČVUT do salonku hotelu Ještěd na 11. března 2009. Památkáři, architekti, historici a teoretici architektury si ještě předchozího dne v Liberci prohlédli jiné dílo architekta Karla Hubáčka, Obchodní středisko Ještěd – mnozí z nich naposled, neboť jeho demolice začala čtrnáct dní nato. Debata se tak přirozeně rozšířila na celou problematiku ochrany poválečné architektury. Na základě referátů, na tomto setkání přednesených, vznikla publikace Ještěd / evidence hodnot poválečné architektury.

Památkovou ochranu budovy zde popsal a proces nominace na seznam UNESCO zde vysvětluje Mgr. Jiří Křížek. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D. seznamuje s výsledky zmíněné pasportizace jejích interiérů. Stanovisko k jejich rekonstrukci formulovala Johanna Pauly, PhDr. Pavel Škranc přibližuje a interpretuje umělecká díla, která tvoří nedílnou součást stavby. Stať Ing. Ondřeje Fischera, DrSc., pak vysvětluje některá méně známa konstrukční řešení věže. Teoretický výklad stavby na Ještědu představují doc. PhDr. Oldřich Ševčík, CSc., a Ing. arch. Ondřej Beneš, prof. Ing. arch. Matúš Dulla, DrSc., nabízí jako paralelu Nový most v Bratislavě. Svoji zkušenost se zapisováním staveb na seznam kulturních památek zde popisuje jak architekt, tedy prof. Ing. arch. Miroslav Masák dr. h. c., tak historik ­– prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc. Konkrétní problémy, které bude muset rekonstrukce Ještědu vyřešit, závěrem shrnuje Ing. arch. Miloš Solař. Příspěvky doplňuje přepis záznamu závěrečné diskuse, moderované prof. Ing. arch Petrem Urlichem, do níž vstoupili také prof. Ing. arch. Jiří Suchomel, PhDr. Josef Štulc, prof. Ing. arch. Tomáš Šenberger, Mgr. Martin Strakoš či Mgr. Jakub Potůček. Po setkání na Ještědu byla všem účastníkům a hostům rozeslána anketa, ve které mohli podrobně zachytit svůj názor na budoucí zacházení s konkrétními prvky stavby a její vyhodnocení je součástí publikace.

 

Petr Vorlík – Benjamin Fragner – Lukáš Beran (eds.), Ještěd / evidence hodnot poválečné architektury, Praha 2010.

96 stran, česky, úvod a resumé anglicky, 23,5 cm, 24 ilustrací, ISBN 978-80-01-04475-9 / spolupráce Vladislava Valchářová, Jan Zikmund / překlad Robin Cassling / odborná recenze Věra Kučová, Petr Kratochvíl / grafická úprava Jan Forejt / sazba a tisk Studio Element / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví a Fakulta architektury ČVUT v Praze ve spolupráci s Národním památkovým ústavem

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž nebo stáhnout zde (pdf, 3,06 MB).

 

 

obálka
ukázka z knihy
ukázka z knihy
Interiér baru horského hotelu Ještěd v původním stavu. Snímek z archivu Otakara Binara.
Interiér baru horského hotelu Ještěd dnes - foto: Lukáš Beran
Snímek ze setkání na Ještědu - foto: Vladislava Valchářová
Publikace byla představena 5. února 2010 v Café Technika, v nové budově Národní technické knihovny v Praze-Dejvicích - foto: Jan Zikmund
Zleva Ondřej Beneš, Lukáš Beran, Jiří Křížek, Petr Vorlík, Miroslav Masák, Rostislav Švácha, Lidie Vajnerová a Benjamin Fragner - foto: Jan Zikmund
foto: Jan Zikmund