Industriální topografie. Průmyslové dědictví a role akademické sféry

Metodika mapuje základní možnosti zapojení akademické sféry do procesu dokumentace, vyhodnocování, osvěty a záchrany průmyslového dědictví. 

 

Sleduje zejména postupy, ověřené dlouholetou zkušeností působení Výzkumného centra průmyslového dědictví na půdě ČVUT od jeho založení v roce 2002 a na Fakultě architektury v rámci projektu NAKI od roku 2011. Metodika přehledně shrnuje doporučení pro vznik odborných publikací a databázového systému, organizaci badatelských aktivit, odborných setkání, ale i studentských workshopů, soutěží a výstav. Sledované aktivity člení na osvědčené procesní kroky, vycházející ze specifik průmyslového dědictví – od počáteční přípravy, přes jádro aktivity a její průběh až po vyhodnocení a zveřejnění v různorodé, pro téma nejvhodnější podobě publikačních a osvětově popularizačních výstupů. Metodika je určena pro badatele, pedagogy a zájemce o průmyslové dědictví, kteří působí na vysokých školách se zaměřením na architekturu, stavebnictví nebo stavebněhistorický průzkum, ale i pro architekty, pracovníky Národního památkového ústavu, veřejnou správu, muzea a občanská sdružení.

Metodika vznikla jako součást projektu MK ČR v rámci programu aplikovaného výzkumu NAKI (DF11P01OVV016), Industriální topografie České republiky – nové využití průmyslového dědictví jako součásti národní a kulturní identity; řešitel Benjamin Fragner, spoluřešitelé Vladislava Valchářová, Petr Vorlík, Lukáš Beran, Matúš Dulla, Jan Zikmund.

 

Petr Vorlík, Industriální topografie. Průmyslové dědictví a role akademické sféry (certifikovaná metodika MK ČR), Praha 2015.

80 stran; česky; odborné posudky Eva Dvořáková, Naděžda Goryczková / jazykové korektury Vlasta Popelová / grafická úprava Jan Zikmund / tisk Formall CWS / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné stáhnout zde (pdf, 880 kb)

 

metodika_industrialni_topografie-foto_gabriel_fragner