Ke stažení

Průmyslové dědictví ve vzduchoprázdnu mezi profesionály a amatéry

Současná doba je do jisté míry přelomová – mění se vnímání hodnot industriálních objektů a mění se i názory odborné i širší veřejnosti na jejich ochranu. Co jsme si už zbořili a co nám ještě zbourají? Záchranu nabízí nové využití – k čemu ale? Jiná výrobní náplň, nová muzea, byty, kanceláře? A kde na to všechno najít peníze? Jednotliví autoři publikace kladou i další otázky, snaží se hledat odpovědi a východiska.

Publikaci připravili Benjamin Fragner a Vladislava Valchářová ve spolupráci s Lukášem Beranem, Janem Zikmundem a Monikou Klimentovou a vydána byla ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČSSI & ČKAIT, Mezinárodním visegrádským fondem a British Council.

Autoři: Kateřina Bečková, Michal Bednář, Lukáš Beran, Zdeněk Dražil, Bill Ferris, Benjamin Fragner, Blažena Gehinová, Hana Geiplová, Piotr Gerber, Pavel Hamza, Sebastian Hettchen, Csaba Holló, Martin Holota, Jan Hozák, Václav Jandáček, Daniela Javorčeková, Martin J. Kadrman, Stanisław Karczmarczyk, Petr Klápště, Eva Klápšťová, Monika Klimentová, Dagmar Knotková, Kateřina Kreislová, Václav Kruliš, Alena Kubová, Diarmaid Lawlor, Petra Mašitová, Miloš Matěj, Steve Miller, Zygmunt Rawicki, Ivan Rynda, Lars Scharnholz, Milan Starec, Martin Stockley, Jiří Suchomel, Jan Šatava, Dagmar Škodová-Parmová, Dagmar Šubrtová, Norbert Tempel, Pavla Trantinová, Slávka Vieweghová, Martin Vonka a Petr Vorlík.

 

Benjamin Fragner – Vladislava Valchářová (eds.), Průmyslové dědictví ve vzduchoprázdnu mezi profesionály a amatéry / Industrial Heritage in the Void between Professionals and Amateurs, Praha 2010.

220 stran; česky a anglicky; 129 ilustrací; ISBN 978-80-01-04521-3 / spolupráce Lukáš Beran, Jan Zikmund, Monika Klimentová / překlad Robin Cassling, Vojtěch Nosek, Soňa Poláčková, Vladislava Valchářová, Lukáš Beran / odborná recenze Ivan Jakubec / grafická úprava Jan Forejt / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČKAIT & ČSSI a British Council / podpořil Mezinárodní visegrádský fond a British Council

Publikaci je možné zakoupit v internetovém knihkupectví Kosmas či knihkupectví BioBooks nebo stáhnout zde (pdf, 6,8 MB)

 

 

obálka
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy

Ještěd / evidence hodnot poválečné architektury

Televizní vysílač a horský hotel Ještěd je jedinečným dílem v siluetě i detailu, prvořadou památkou a symbolem města a kraje. Zachování hodnot architektury druhé poloviny dvacátého století však otevírá řadu otázek. Proto se na Ještědu sešli architekti, památkáři, historici i teoretici architektury, a výsledkem je tato publikace. Jejími autory jsou Ondřej Beneš, Lukáš Beran, Matúš Dulla, Benjamin Fragner, Ondřej Fischer, Jiří Křížek, Miroslav Masák, Jana Pauly, Miloš Solař, Oldřich Ševčík, Pavel Škranc, Rostislav Švácha a Petr Vorlík.

Díla architektury šedesátých let vzbuzují v posledních letech narůstající zájem veřejnosti. Byly vydány první knihy, mapující a interpretující dané období, byli rozpoznáni důležití tvůrci, uspořádány výstavy. Zároveň jsou však další stavby nevhodně přestavovány a jejich detailně navržené interiéry i charakteristická opláštění ničeny, anebo mizí bez rozmyslu rovnou stavby celé – a ani intervence jejich dosud žijících autorů tomu nezabrání. Rozhodnutí o památkové ochraně staveb tohoto období lze v České republice sečíst doslova na prstech jedné ruky. Televizní věž a horský hotel Ještěd coby národní kulturní památka je o to výraznější výjimkou. Snad proto se interpretace významu a rozsahu jeho zákonné ochrany tak překvapivě rozrůznily.

Ještěd byl prohlášen kulturní památkou již roku 1998 a k počátku roku 2006 získal i statut národní kulturní památky – ten totiž vyžaduje jeho nominace na Seznam světového dědictví UNESCO. K přípravě úvodní nominační dokumentace stavby (na Ústředním odborném pracovišti NPÚ) přizvala Ing. arch. Věra Kučová roku 2007 Výzkumné centrum průmyslového dědictví, kde na ní pracoval Mgr. Lukáš Beran. Jako klíčový pro další užívání stavby se tehdy zřetelně ukázal stav autorských interiérů horského hotelu a restaurace. Proto na objednávku NPÚ během roku 2008 Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D. zpracoval v rámci VCPD ČVUT spolu s externími specialisty na stavebně-historický průzkum obsáhlou pasportizaci všech interiérových prvků, rozbor jejich charakteru a míry autenticity a vytvořil první návrh postupu jejich rekonstrukce jakožto základ odborné diskuse.

Pracovní kolokvium sezvalo VCPD ČVUT do salonku hotelu Ještěd na 11. března 2009. Památkáři, architekti, historici a teoretici architektury si ještě předchozího dne v Liberci prohlédli jiné dílo architekta Karla Hubáčka, Obchodní středisko Ještěd – mnozí z nich naposled, neboť jeho demolice začala čtrnáct dní nato. Debata se tak přirozeně rozšířila na celou problematiku ochrany poválečné architektury. Na základě referátů, na tomto setkání přednesených, vznikla publikace Ještěd / evidence hodnot poválečné architektury.

Památkovou ochranu budovy zde popsal a proces nominace na seznam UNESCO zde vysvětluje Mgr. Jiří Křížek. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D. seznamuje s výsledky zmíněné pasportizace jejích interiérů. Stanovisko k jejich rekonstrukci formulovala Johanna Pauly, PhDr. Pavel Škranc přibližuje a interpretuje umělecká díla, která tvoří nedílnou součást stavby. Stať Ing. Ondřeje Fischera, DrSc., pak vysvětluje některá méně známa konstrukční řešení věže. Teoretický výklad stavby na Ještědu představují doc. PhDr. Oldřich Ševčík, CSc., a Ing. arch. Ondřej Beneš, prof. Ing. arch. Matúš Dulla, DrSc., nabízí jako paralelu Nový most v Bratislavě. Svoji zkušenost se zapisováním staveb na seznam kulturních památek zde popisuje jak architekt, tedy prof. Ing. arch. Miroslav Masák dr. h. c., tak historik ­– prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc. Konkrétní problémy, které bude muset rekonstrukce Ještědu vyřešit, závěrem shrnuje Ing. arch. Miloš Solař. Příspěvky doplňuje přepis záznamu závěrečné diskuse, moderované prof. Ing. arch Petrem Urlichem, do níž vstoupili také prof. Ing. arch. Jiří Suchomel, PhDr. Josef Štulc, prof. Ing. arch. Tomáš Šenberger, Mgr. Martin Strakoš či Mgr. Jakub Potůček. Po setkání na Ještědu byla všem účastníkům a hostům rozeslána anketa, ve které mohli podrobně zachytit svůj názor na budoucí zacházení s konkrétními prvky stavby a její vyhodnocení je součástí publikace.

 

Petr Vorlík – Benjamin Fragner – Lukáš Beran (eds.), Ještěd / evidence hodnot poválečné architektury, Praha 2010.

96 stran, česky, úvod a resumé anglicky, 23,5 cm, 24 ilustrací, ISBN 978-80-01-04475-9 / spolupráce Vladislava Valchářová, Jan Zikmund / překlad Robin Cassling / odborná recenze Věra Kučová, Petr Kratochvíl / grafická úprava Jan Forejt / sazba a tisk Studio Element / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví a Fakulta architektury ČVUT v Praze ve spolupráci s Národním památkovým ústavem

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž nebo stáhnout zde (pdf, 3,06 MB).

 

 

obálka
ukázka z knihy
ukázka z knihy
Interiér baru horského hotelu Ještěd v původním stavu. Snímek z archivu Otakara Binara.
Interiér baru horského hotelu Ještěd dnes - foto: Lukáš Beran
Snímek ze setkání na Ještědu - foto: Vladislava Valchářová
Publikace byla představena 5. února 2010 v Café Technika, v nové budově Národní technické knihovny v Praze-Dejvicích - foto: Jan Zikmund
Zleva Ondřej Beneš, Lukáš Beran, Jiří Křížek, Petr Vorlík, Miroslav Masák, Rostislav Švácha, Lidie Vajnerová a Benjamin Fragner - foto: Jan Zikmund
foto: Jan Zikmund

Co jsme si zbořili. Bilance mizející průmyslové éry / deset let

Publikace připomíná stavby a areály průmyslového dědictví České republiky nenávratně zničené v letech 1999–2009 i budovy v současnosti bezprostředně ohrožené. Vydalo ji VCPD ČVUT ve spolupráci a s finanční podporou ČKAIT.

Vychází z Registru VCPD a opírá se současně o dokumentaci v dostupných archivech, o rešerše dobového i současného tisku, konzultace na městských a místních úřadech, kontakty na demoliční firmy; významná byla pomoc památkových úřadů a pracovníků muzeí, odborníků na minulost jednotlivých oborů, důležité byly také podněty přímo z pole od nadšenců pro průmyslovou historii. Soustřeďovali jsme informace k oborům, jejichž stavby poslední léta mizí alarmujícím tempem, ačkoliv neproběhlo alespoň jejich základní zdokumentování.

S Benjaminem Fragnerem a Janem Zikmundem na ní spolupracovali Vladislava Valchářová, Lukáš Beran, Daniel Froněk a Pavel Jákl, na přípravě hesel se podíleli Zbyněk Dočkal (Památkářská obec českokrumlovská), Pavel Domanický (NPÚ Plzeň), Alena Dominika Dostálová, Martin Drábek, Eva Dvořáková (NPÚ, ústřední pracoviště), Václav Fiala, Pavel Fojtík (Archiv DP hl. m. Prahy), Tomáš Hartman (Muzeum Velké Meziříčí), Libor Jalůvka (Diamo), Jana Kynclová (NPÚ Ostrava), Linda Mašková, Viktor Mácha, Renata Pisková (SOkA Jihlava), Michaela Ryšková (NPÚ Ostrava), Milan Starec (Pivovarské muzeum v Kostelci nad Černými lesy), Tomáš Voldráb, Martin Vonka (fabriky.cz), Alexandra Zpurná (Muzeum J. A. Komenského Uherský Brod).

Současně s publikací byla v rámci mezinárodního bienále Industriální stopy 2009 představena stejnojmenná výstava, instalovaná v dosud nepřístupných a nerekonstruovaných prostorách Staré kanalizační čistírny v Bubenči od 19. září do 18. října 2009. Výstavu připravili Benjamin Fragner, Jan Zikmund, Gabriel Fragner, Martin Holota a Lenka Dolanová.

 

Benjamin Fragner – Jan Zikmund, Co jsme si zbořili. Bilance mizející průmyslové éry / deset let (What we destroyed (ourselves). Taking stock of the vanishing industrial era / ten years), Praha 2009.

144 stran; česky, úvod anglicky; 21.5 cm; 274 vyobrazení; ISBN 978-80-01-04387-5 / spolupráce Vladislava Valchářová, Lukáš Beran, Pavel Jákl, Daniel Froněk / překlad Robin Cassling / jazyková redakce Olga Groszová, Marie Forejtová / grafická úprava Jan Forejt / sazba a tisk Studio Element / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČKAIT & ČSSI

Publikaci je možné stáhnout zde (pdf, 13,3 MB)

 

 

obálka
ukázka z knihy
ukázka z knihy
Výstava ve Staré kanalizační čistírně - foto: Gabriel Fragner
Výstava ve Staré kanalizační čistírně - foto: Gabriel Fragner
Výstava ve Staré kanalizační čistírně - foto: Gabriel Fragner
Výstava ve Staré kanalizační čistírně - foto: Gabriel Fragner

Průmyslové dědictví Ústeckého kraje – mapování a revitalizace

Sborník z  mezioborového setkání, na kterém se formulovala funkce a smysl průmyslového dědictví v Ústeckém kraji, dotýkající se historie regionu i aktuální problematiky brownfields. Publikace obsahuje konferenční příspěvky a také charakteristiky budov, zhlédnutých během exkurze.

 

Lukáš Beran – Vladislava Valchářová (eds.), Průmyslové dědictví Ústeckého kraje – mapování a revitalizace, Praha 2008.

112 stran; česky, úvod anglicky a německy; ISBN 978-80-01-04114-7 / spolupráce Benjamin Fragner, Tomáš Šenberger, Petr Urlich, Petr Vorlík, Jan Zikmund / autoři příspěvků Jan Jehlík (Ústav urbanismu FA ČVUT v Praze), Martin Pondělík – Petr Fiala (Ústecký kraj), Ivan Vaníček – Daniel Jirásko – Martin Havlice (Katedra geotechniky FSv ČVUT v Praze), Libuše Pokorná (Oblastní muzeum v Mostě), Lenka Burgerová (Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK), Martin Krsek (Muzeum města Ústí nad Labem), Ladislav Stančík (Fakulta výrobních technologií a managementu UJEP v Ústí nad Labem), Günter Bayerl (Lehrstuhl für Technikgeschichte BTU Cottbus) / překlad Robin Cassling, Susanne Spurná / grafická úprava Jan Forejt / sazba a tisk Studio Element / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze

Publikaci je možné stáhnout zde (pdf, 6,3 MB).

 

 

obálka
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy

Průmyslové dědictví

Sborník příspěvků k mezinárodnímu bienále Industriální stopy vydává pod názvem Průmyslové dědictví / Industrial Heritage Výzkumné centrum průmyslového dědictví Českého vysokého učení technického v Praze ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČSSI & ČKAIT.

Bienále Industriální stopy, pořádané od roku 2001, se postupně rozrostlo do celorepublikové akce s mezinárodní účastí, a konference, které tvořily odborné jádro každého ročníku, především porovnávaly domácí zkušenosti v kontextu obdobných snah kolem ve světě.

Úvodní a pro orientaci v tématu zásadní esej Sira Neila Cossonse rozvíjí myšlenky jeho zahajovací přednášky na 4. bienále v roce 2007, které neslo podtitul Průmyslové dědictví kulturním potenciálem udržitelného rozvoje. Neil Cossons, který v roce 1971 zakládal Ironbridge Museum a v letech 2000–2007 byl předsedou britské vládní agentury na ochranu památek English Heritage, zde rekapituluje vývoj pohledů na problematiku průmyslového dědictví a formuluje jeho současné problémy.

Druhá kapitola shrnuje výrazné evropské počiny uplynulých let a jejich vzájemné propojování. Přináší příspěvky Axela Föhla, mluvčího Asociace zemských pracovníků památkové péče v Německu, Keitha Falconera, vedoucí sekce Industriální archeologie vládní agentury English Heritage v Británii, Paula Smithe, specialisty francouzského Ministerstva kultury a komunikace, a Wolfganga Eberta za projekt Evropské trasy průmyslového dědictví. Následují aktuální přehledy argumentů a příkladů proměny areálů a objektů zanikajícího průmyslu na krystalizační místa urbanizace, udržitelného rozvoje sídel a krajiny, které ve třetí kapitole představují např. Michael Mende z Vysoké školy výtvarných umění v Brunšviku, Györgyi Németh, členka výboru TICCIH, nebo Lars Sharnholz, vědecký ředitel Institutu pro novou industriální kulturu (INIK) ve Forstu. Texty o proměně atmosféry a hodnotových kritérií na naší domácí scéně, doložené četnými příklady diskutovaných staveb a projektů, pak tvoří kapitolu čtvrtou, uvozenou statí Benjamina Fragnera. Z českých přispěvovatelů je třeba jmenovat Evu Dvořákovou z Národního památkového ústavu v Praze a Josefa Štulce, prezidenta Českého národního komitétu ICOMOS.

Jednotlivá Bienále Industriální stopy však kromě konferencí zastřešovala i bezpočet názorově pestrých, víceméně autonomních výstav, performancí i koncertů. Pátá kapitola zvažuje sílu a smysl osobního zážitku při doteku s industriálním prostředím. Přispěli do ní umělci, teoretici a kurátoři – Miloš Vojtěchovský, Louise N. Boucher, Tomáš Žižka, Dagmar Šubrtová, Radoslava Schmelzová a Dann Senn. Atmosféru i význam čtyř ročníků Bienále pak v závěru publikace přibližuje text Petr Urlicha. Úplné znění všech textů v češtině nebo v českém překladu je doplněno anglickými názvy a popisky obrázků, včetně odkazu na stránku anglického textu v závěru knihy, kde jsou příspěvky uvedeny v plném nebo zkráceném znění.

 

Benjamin Fragner (ed.), Průmyslové dědictví / Industrial Heritage, Praha 2008.

344 stran; česky a anglicky, 190 × 240 mm, 245 fotografií, ISBN 978-80-01-04067-6 / autoři Lukáš Beran, Louise N. Boucher, Neil Cossons, Eva Dvořáková, Vladimír Dvořák, Wolfgang Ebert, Keith Falconer, Axel Föhl, Benjamin Fragner, Blažena Gehinová, Marie Hesková, Meritxell Puig Jodar, Müjgan Bahtìyar Karatosun, Eva Kráľová, Michael Mende, Jiří Merta, Györgyi Németh, Radka Pittnerová, Petra Rydvalová, Dan Senn, Lars Scharnholz, Radoslava Schmelzová, Paul Smith, Jan Světlík, Tomáš Šenberger, Josef Štulc, Dagmar Šubrtová, Norbert Tempel, Petr Urlich, Vladislava Valchářová, Miloš Vojtěchovský, Tomáš Žižka / spolupráce Lukáš Beran, Vladislava Valchářová / redakce Olga Groszová / jazyková redakce Eva Příhodová / překlad Robin Cassling, Kateřina Hilská, Jiří Mareš, Yveta Johansen / grafická úprava Jan Forejt / sazba a tisk Studio Element / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČKAIT & ČSSI

Publikaci je možné stáhnout zde (pdf, 9,2 MB).

 

 

obálka
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
ukázka z knihy
Představení publikace 15. 7. 2008 v depu Masarykova nádraží v Praze - foto: Jan Zikmund
Představení publikace 15. 7. 2008 v depu Masarykova nádraží v Praze - foto: Jan Zikmund