Hledání univerzality. Kontexty průmyslové architektury v Československu 1945–1992

Průmyslovou výstavbu v Československu po druhé světové válce by se pravděpodobně nepodařilo nastartovat bez transformace hospodářské politiky, projekční praxe a stavebnictví. Prostředí, ve kterém vznikala nová průmyslová architektura, bylo nicméně ještě komplikovanější – zvlášť, když významné změny, které se v něm odehrávaly, probíhaly spíše diskontinuálně, v atmosféře neustálého hledání optimálních možností, revizí i návratů.

Proměna moderní továrny z individuálně pojatého technicko-architektonického díla do formátu univerzálního a abstraktního byla každopádně se systémovým nastavením těsně provázaná. Proměnily se tak i podmínky, v nichž pracovali tvůrci průmyslových staveb – a to nejen architekti, ale také inženýři, urbanisté, technologové a další specialisté. Hledání správného architektonického řešení pro stále sofistikovanější technologie vycházelo z pragmatických základů, jasně vymezených objednávkou, financemi a možnostmi stavební a strojírenské výroby.

Právě tyto procesy v pozadí se pokouší přiblížit tato publikace. Má nicméně jednu obrovskou chybu, kterou už nelze napravit. Přichází pozdě. Během posledních dvaceti let jsme si zlikvidovali – demolicemi či nevhodnými přestavbami – desítky architektonicky, konstrukčně, technologicky, hospodářsky i regionálně cenných továren. Pomalu mizí jedna vrstva kulturního dědictví, aniž bychom se ji stačili ze zpětného pohledu učit vnímat a pochopit. Přehlíží ji totiž nejen historici architektury a památková péče, ale poněkud váhavě a s rozpaky vyznívají i pokusy brát ji jako součást průmyslového dědictví. Těmto stavbám totiž chybí všeobecně nejvíce vyhledávaná kvalita – romantika autentického industriálu.

Tato kniha nechce akademicky předkládat chronologický vývoj průmyslové architektury v druhé polovině 20. století, ani být katalogem vybraných fabrik. Chtěla by nicméně otevřít doposud přehlížené téma, a to i za cenu rizik, jež tento záměr logicky přináší. I proto je pojednána spíše jako poznámka pod čarou, informační základ, aby bylo možno se o něco opřít a z čeho dále vycházet.

Publikace vznikla v rámci řešení projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II.

 

Jan Zikmund, Hledání univerzality. Kontexty průmyslové architektury v Československu 1945–1992, Praha 2020.

208 stran; česky, resumé anglicky; 257 černobílých vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06743-7 / koncepce, text, grafická úprava a sazba Jan Zikmund / předmluva Benjamin Fragner / odborní recenzenti Petr Kratochvíl, Tomáš Šenberger / jazyková redakce Hubert Guzik / korektury Irena Hlinková / překlad Robin Cassling / úprava reprodukcí Jiří Klíma (Formall) / vektorizace log Lucia Mlynčeková / produkce Gabriel Fragner (Formall) / písma Carot Sans, Neue Machina, Fira Code / papír Arena Ivory Rough 90 g a 250 g / výroba Formall / tisk Tiskárna Helbich / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věžGalerii VI PER, Knihkupectví Karolinum, na portálu iUmeni.cz, dále bude dostupná v univerzitním knihkupectví ČVUT, Informačním centru ČKAIT a dalších místech.

 

hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-01-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-02-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-03-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-04-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-05-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-06-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-07-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-08-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-09-web hledani_univerzality-foto_gabriel_fragner-10-web

(fotografie Gabriel Fragner)