Vysílač Praha-město představuje první a zároveň poslední televizní věž, která byla v Československu postavena v centru města. Stavět se začal koncem komunistické éry a dokončen byl po Sametové revoluci, v roce 1992. Už tento fakt se významně podepsal na negativním vnímání věže, která byla jako produkt režimu spojována s devastující asanací části Žižkova. Když se ovšem od těchto konotací oprostíme, pak začneme vysílač vnímat stejně, jako třeba anglický architekt Peter Cook, který v něm našel fascinující dílo inženýrské architektury.

Projektem vysílače byl pověřen architekt Václav Aulický, který vypracoval několik variant anténního nosiče, zejména pro dvě lokality: Petřín a Mahlerovy sady. V prvním případě byly zkoušeny všechny typy konstrukcí, včetně kotvených stožárů, v druhém případě už jen klasická konstrukce sestávající z jednoho, tří a čtyř nosných tubusů. Nakonec byla zvolena varianta se třemi tubusy, která se pro dnešní lokalitu, tedy Mahlerovy sady, jevila jako optimální. Přípravné práce na stavbě televizní věže s charakteristickou kompozicí (kromě trojice ocelových rour vyplněných tenkou vrstvou betonu ji tvoří také tři kabiny – technologické a restaurační), byly zahájeny v roce 1985. Stavba samotné věže včetně sousední technologické budovy navržené architektem Václavem Aulickým a statikem Jiřím Kozákem, pak byla odstartována o tři roky později.

Publikace vznikla v rámci řešení projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II. Kniha byla nominována v soutěži Nejkrásnější kniha roku 2020 v kategorii Odborná literatura.

Václav Aulický – Jakub Potůček (ed.) – Rostislav Švácha, Žižkovská věž, Praha 2020.

160 stran; česky, resumé anglicky; 87 černobílých vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06328-6 (VCPD FA ČVUT), ISBN 978-80-7551-070-9 (Jonathan Livingston) / autoři Václav Aulický, Jakub Potůček (ed.), Rostislav Švácha / odborný recenzent Petr Urlich / jazyková redakce Irena Hlinková / překlad Robin Cassling / jmenný rejstřík Jakub Potůček / grafická úprava a sazba Jan Zikmund / úprava reprodukcí Jiří Klíma (Formall) / produkce Gabriel Fragner (Formall) / písma IBM Plex Mono, Technomat / papír Arena Natural Smooth 100 g / plátno Duchesse Metallic / výroba, tisk a knihařské zpracování Formall a Tiskárna Helbich / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze a Nakladatelství Jonathan Livingston / vydání knihy finančně podpořily Hutní montáže, a.s. a Fakulta architektury ČVUT v Praze

Publikace sleduje uplatnění nové koncepce průmyslové pivovarské architektury v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století v českých zemích, a to na příkladech práce dvou nejvýznamnějších tuzemských osobností – Gustava Nobacka a Josefa Vincence Nováka a jejich konkurenčních projekčních a technologických kanceláří a připojených strojírenských podniků. Na pozadí základních obrysů vývoje používaných technologií je srovnává s díly jejich předchůdců, Karla Völcknera a Ferdinanda Krabese, i současníků, jako byl Richard Jahn.

Publikace vznikla v rámci řešení projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II.

Milan Starec – Petr Holub, Noback vs. Novák: stavitelé pivovarů, Praha 2019.

256 stran; česky, resumé anglicky a německy; 205 černobílých vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06627-0 / autoři Milan Starec, Petr Holub / odborný recenzent Jan Štěpán / jazyková redakce Marek Kamlar / překlad Robin Cassling, Tomáš Mařík / grafická úprava Vlasta Doležalová / DTP Lesnická práce, s. r. o. / úprava reprodukcí, mapová příloha, produkce Jan Forejt, Jiří Klíma, Gabriel Fragner / výroba Studio Formall / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v Černokosteleckém zájezdním pivováru, knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, knihkupectví KAVKA, knihkupectví BioBooks a dalších místech.