Ještěd / evidence hodnot poválečné architektury

Televizní vysílač a horský hotel Ještěd je jedinečným dílem v siluetě i detailu, prvořadou památkou a symbolem města a kraje. Zachování hodnot architektury druhé poloviny dvacátého století však otevírá řadu otázek. Proto se na Ještědu sešli architekti, památkáři, historici i teoretici architektury, a výsledkem je tato publikace. Jejími autory jsou Ondřej Beneš, Lukáš Beran, Matúš Dulla, Benjamin Fragner, Ondřej Fischer, Jiří Křížek, Miroslav Masák, Jana Pauly, Miloš Solař, Oldřich Ševčík, Pavel Škranc, Rostislav Švácha a Petr Vorlík.

 

Díla architektury šedesátých let vzbuzují v posledních letech narůstající zájem veřejnosti. Byly vydány první knihy, mapující a interpretující dané období, byli rozpoznáni důležití tvůrci, uspořádány výstavy. Zároveň jsou však další stavby nevhodně přestavovány a jejich detailně navržené interiéry i charakteristická opláštění ničeny, anebo mizí bez rozmyslu rovnou stavby celé – a ani intervence jejich dosud žijících autorů tomu nezabrání. Rozhodnutí o památkové ochraně staveb tohoto období lze v České republice sečíst doslova na prstech jedné ruky. Televizní věž a horský hotel Ještěd coby národní kulturní památka je o to výraznější výjimkou. Snad proto se interpretace významu a rozsahu jeho zákonné ochrany tak překvapivě rozrůznily.

Ještěd byl prohlášen kulturní památkou již roku 1998 a k počátku roku 2006 získal i statut národní kulturní památky – ten totiž vyžaduje jeho nominace na Seznam světového dědictví UNESCO. K přípravě úvodní nominační dokumentace stavby (na Ústředním odborném pracovišti NPÚ) přizvala ing. arch. Věra Kučová roku 2007 Výzkumné centrum průmyslového dědictví, kde na ní pracoval mgr. Lukáš Beran. Jako klíčový pro další užívání stavby se tehdy zřetelně ukázal stav autorských interiérů horského hotelu a restaurace. Proto na objednávku NPÚ během roku 2008 Ing.arch. Petr Vorlík, Ph.D. zpracoval v rámci VCPD ČVUT spolu s externími specialisty na stavebně-historický průzkum obsáhlou pasportizaci všech interiérových prvků, rozbor jejich charakteru a míry autenticity a vytvořil první návrh postupu jejich rekonstrukce jakožto základ odborné diskuse.

Pracovní kolokvium sezvalo VCPD ČVUT do salonku hotelu Ještěd na 11. března 2009. Památkáři, architekti, historici a teoretici architektury si ještě předchozího dne v Liberci prohlédli jiné dílo architekta Karla Hubáčka, Obchodní středisko Ještěd – mnozí z nich naposled, neboť jeho demolice začala čtrnáct dní nato. Debata se tak přirozeně rozšířila na celou problematiku ochrany poválečné architektury. Na základě referátů, na tomto setkání přednesených, vznikla publikace Ještěd / evidence hodnot poválečné architektury.

Památkovou ochranu budovy zde popsal a proces nominace na seznam UNESCO zde vysvětluje Mgr. Jiří Křížek. Ing.arch. Petr Vorlík, Ph.D. seznamuje s výsledky zmíněné pasportizace jejích interiérů. Stanovisko k jejich rekonstrukci formulovala Johanna Pauly, PhDr. Pavel Škranc přibližuje a interpretuje umělecká díla, která tvoří nedílnou součást stavby. Stať Ing. Ondřeje Fischera, DrSc., pak vysvětluje některá méně známa konstrukční řešení věže. Teoretický výklad stavby na Ještědu představují Doc. PhDr. Oldřich Ševčík, Csc., a Ing. arch. Ondřej Beneš, prof. Ing. arch. Matúš Dulla, DrSc., nabízí jako paralelu Nový most v Bratislavě. Svoji zkušenost se zapisováním staveb na seznam kulturních památek zde popisuje jak architekt, tedy prof. Ing. arch. Miroslav Masák dr. h. c., tak historik ­– prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc. Konkrétní problémy, které bude muset rekonstrukce Ještědu vyřešit, závěrem shrnuje Ing. arch. Miloš Solař. Příspěvky doplňuje přepis záznamu závěrečné diskuse, moderované prof. Ing. arch Petrem Urlichem, do níž vstoupili také prof. Ing. arch. Jiří Suchomel, PhDr. Josef Štulc, prof. Ing. arch. Tomáš Šenberger, Mgr. Martin Strakoš či Mgr. Jakub Potůček. Po setkání na Ještědu byla všem účastníkům a hostům rozeslána anketa, ve které mohli podrobně zachytit svůj názor na budoucí zacházení s konkrétními prvky stavby a její vyhodnocení je součástí publikace.

 

Petr Vorlík – Benjamin Fragner – Lukáš Beran (eds.), Ještěd / evidence hodnot poválečné architektury, Praha 2010.

96 stran, česky, úvod a resumé anglicky, 23,5 cm, 24 ilustrací, ISBN 978-80-01-04475-9 / spolupráce Vladislava Valchářová, Jan Zikmund / překlad Robin Cassling / odborná recenze Věra Kučová, Petr Kratochvíl / grafická úprava Jan Forejt / sazba a tisk Studio Element / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví a Fakulta architektury ČVUT v Praze ve spolupráci s Národním památkovým ústavem

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž nebo stáhnout zde (pdf, 3,06 MB).

 

 

obálka
ukázka z knihy
ukázka z knihy
Interiér baru horského hotelu Ještěd v původním stavu. Snímek z archivu Otakara Binara.
Interiér baru horského hotelu Ještěd dnes - foto: Lukáš Beran
Snímek ze setkání na Ještědu - foto: Vladislava Valchářová
Publikace byla představena 5. února 2010 v Café Technika, v nové budově Národní technické knihovny v Praze-Dejvicích - foto: Jan Zikmund
Zleva Ondřej Beneš, Lukáš Beran, Jiří Křížek, Petr Vorlík, Miroslav Masák, Rostislav Švácha, Lidie Vajnerová a Benjamin Fragner - foto: Jan Zikmund
foto: Jan Zikmund