V těchto dnech probíhá demolice ověřovací bezvřetenové přádelny v Ústí nad Orlicí, první stavby na světě, určené pro tuto revoluční technologii. Po zboření areálu oděvních závodů OP Prostějov v polovině roku 2014 jsme tak během krátké doby přišli o další významné dílo architekta Zdeňka Plesníka.

Československo patřilo od počátku šedesátých let ke světové špičce ve výzkumu a praktickém uplatnění bezvřetenového předení. Ústeckoorlický Výzkumný ústav bavlnářský spolu s místním výrobcem textilních strojů, národním podnikem Kovostav (pozdější Elitex), v roce 1965 představili na brněnském veletrhu první funkční prototyp bezvřetenového dopřádacího stroje KS 200. Pro ověření této technologie přímo ve výrobním procesu byla v Ústí nad Orlicí postavena přádelna, vybavená deseti, od roku 1966 sériově vyráběnými stroji BD 200.

Projekt přádelny vypracoval během února až května 1966 ve Státním ústavu pro projektování závodů spotřebního průmyslu Centroprojekt Gottwaldov architekt Zdeněk Plesník (1914–2003) ve spolupráci s hlavním projektantem Karlem Kárníkem, ocelovou konstrukci navrhl Miroslav Purger. Stavba byla zahájena v květnu 1966 a budova slavnostně otevřena za účasti prezidenta Antonína Novotného a dalších zástupců vlády 20. srpna 1967. Celkové stavební náklady činily 4,9 milionu korun.

Přádelna byla řešena jako bezokenní stavba, ve které Centroprojekt testoval novou koncepci pracovního prostředí a progresivní stavební řešení. Dvoupodlažní objekt o půdorysných rozměrech 24 × 42 metru doplňovaly přístavky pro klimatizační a hygienická zařízení. První podlaží, tvořené modulovou sítí o rozměrech 6 × 6 metru a výšce 6,1 metru, sloužilo jako čistírna, filtrace a sklady surovin, přízí a pomocného materiálu. Ve druhém podlaží o modulu 18 × 18 metru a výšce 5,4 metru byly instalovány dopřádací stroje a další potřebné technologie. Optimální pracovní prostředí v prostoru bez oken zajišťovala klimatizace s odsáváním v podlaze a přívodem vzduchu shora, přes zavěšený stropní podhled, který integroval také silné 80 W zářivky, použité ve výrobním provozu vůbec poprvé.

Přádelna byla v provozu do roku 2008, na jejím místě vznikne nová hala pro jinou výrobu.

Literatura: ~, Ověřovací provoz bezvřetenové přádelny, Věstník. Informativní přehled Státního ústavu pro projektování závodů spotřebního průmyslu Centroprojekt VI, 1967, č. 5, s. 23; ~, Bezvřetenová přádelna před otevřením, Rudé právo XLVII–XLVIII, 1967, č. 206, 28. 7., s. 2; ~, Pokusná bezvřetenová přádelna uvedena do provozu, Věstník. Informativní přehled Státního ústavu pro projektování závodů spotřebního průmyslu Centroprojekt VI, 1967, č. 10, s. 1–3; ~, President republiky zahájil provoz bezvřetenové přádelny, Pochodeň LVI, 1956, č. 197, 21. 8., s. 1; Jan Svoboda, První bezvřetenová přádelna. Světová novinka v Ústí n. O., Rudé právo XLVII–XLVIII, 1967, č. 229, 20. 8., s. 1–2; Bohumil Šimůnek – Karel Ševčík, První bezvřetenová přádelna, Věstník. Informativní přehled Státního ústavu pro projektování závodů spotřebního průmyslu Centroprojekt VII, 1968, č. 12, s. 19–23; Václav Rohlena, Vznik bezvřetenového předení, in: Václav Rohlena et al., Bezvřetenové předení, Praha 1974, s. 22–27, zde s. 23; Vladimír Kubečka et al., Projektová a inženýrská organisace Centroprojekt Gottwaldov 1925–1975, Gottwaldov 1975, nestránkováno; ~,„Bédéčka“ jubilanty, Pochodeň LXVI, 1977, č. 197, 22. 8., s. 1; ~, S moderními stroji v bavlnářském průmyslu k vyšší produktivitě, Pochodeň LXVII, 1978, č. 234, 4. 10., s. 2; Rostislav Švácha, Dílo Zdeňka Plesníka a jeho kontext, in: Soňa Ryndová – Petr Všetečka (eds.), 3 vily architekta Zdeňka Plesníka. Zikmundova, Hanzelkova, Liškova (kat. výst.), Galerie Jaroslava Fragnera, Praha 2001, s. 160–177, zde s. 174; František Musil, Znárodnění průmyslu a vznik Kovostavu, in: Václav Klička et al., Vývoj textilního strojírenství v regionu Orlicka, Ústí nad Orlicí 2002, s. 131–156; lb [Lukáš Beran], heslo Bezvřetenová přádelna Výzkumného ústavu bavlnářského, in: Vladislava Valchářová (ed.), Industriální topografie / Pardubický kraj, Praha 2012, s. 196; ~, Demolice budovy bývalé bezvřetenové ověřovací přádelny, VÚB a. s., 5. 4. 2016, dostupné na vubas.cz

Jan Zikmund