Industriální architektura: tvůrci a plány

Průmyslové stavby jsou zhmotněním hospodářských vztahů a výrobních postupů, ale zároveň také dílem konkrétních lidí, obrazem jejich schopností, ambicí a představ o světě. Převedení výrobního schématu do uspořádání a rozměrů stavby, volba její vhodné a hospodárné konstrukce i její vnější ztvárnění jsou tvůrčími činy zakotvenými v kultuře a společnosti své doby. První část této publikace se pokouší shrnout to, co bylo ve středoevropském kulturním prostoru v posledních letech napsáno o průmyslové architektuře a jejích tvůrcích – v domácí tradici překladové literatury česky, ale také, ve snaze nabídnout tyto poznatky k širšímu sdílení, anglicky. Druhou částí publikace je pak katalog výstavy uskutečněné roku 2021 v Galerii Národní technické knihovny v Praze pod názvem Industriální architektura na starých plánech a v nových médiích. Jejím cílem nebylo jen podat přehled významných děl průmyslové architektury v českých zemích, ale především přiblížit proces jejich návrhu – a to pomocí dobových dokumentů a především původních plánů vystavených v originále.

 

Lukáš Beran (ed.), Industriální architektura: tvůrci a plány = Industrial architecture: designers and plans, Praha 2021.

351 strana; česky, anglicky; 113 celostránkových barevných a 100 černobílých reprodukcí dobových plánů a vyobrazení; ISBN 978-80-01-06890-8 / editor Lukáš Beran / texty Franziska Bollerey, Axel Föhl, Michael Hanak, Markus Kristan, Martin Strakoš, Kerstin Renz, Jindřich Vybíral, Jan Zikmund a Lukáš Beran / katalogová hesla Lukáš Beran, Jakub Potůček, Martin Strakoš, Jan Zikmund a Michal Horáček / redakce Irena Lehkoživová / překlady Robin Cassling, Tomáš Mařík a Martin Tharp / odborný recenzent Bartosz M. Walczak / grafická úprava a sazba Jan Forejt (Formall) / úprava reprodukcí Jiří Klíma (Formall) / produkce Gabriel Fragner (Formall) / písma Freight Text, Freight Sans / tisk PBtisk / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, knihkupectví KAVKA, Knihkupectví Karolinum a dalších místech.

0-FA_liter-kafe_plakat

Seminář připravený VCPD FA ČVUT se zaměřil na dědictví železnice a jeho nové využití

Daří se v České republice chránit dědictví železnice, nacházet pro něj nové využití a prezentovat ho nejširší veřejnosti? Jaké byly počátky výzkumu této specifické oblasti kulturního dědictví u nás a jaký je současný stav jeho poznání? Těmto tématům se věnoval březnový online seminář, který připravilo Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v rámci projektu Railway Heritage for Sustainable Tourism Development – Rail4V4+V.

Seminář zahájila hlavní řešitelka visegrádského projektu Anica Draganić, která působí na katedře architektury a urbanismu na Univerzitě v Novém Sadu v Srbsku. Role moderátorky se ujala Irena Lehkoživová z VCPD FA ČVUT. Jako první vystoupil Benjamin Fragner, který vede VCPD FA ČVUT od jeho založení v roce 2002. Zahraničním účastníkům semináře přiblížil počátky hnutí za záchranu průmyslového dědictví u nás a demolici nádraží Praha-Těšnov v roce 1985. Následoval příspěvek Lukáše Berana z VCPD FA ČVUT, který analyzoval první použití standardních stavebních projektů v rakousko-uherské monarchii. Jan Červinka z VCPD FA ČVUT se soustředil na stinnou stránku probíhající modernizace železniční infrastruktury v České republice. Ta přináší četné a zbytečné demolice výpravních budov, oproti nimž se hledání nového využití drážních staveb ukazuje jako šetrnější řešení. Následoval příspěvek Roberta Kořínka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Přiblížil historii, potenciál a konverze drážních vodojemů jako specifického typu železničních staveb. Ředitel neziskové organizace Železniční společnost Tanvald Petr Prokeš se věnoval takzvané Zubačce – nejstrmější ozubnicové dráze v České republice a obnově výtopny v Kořenově. Radek Kubala ze spolku Zubrnická museální železnice promluvil o záchraně a obnově 17 kilometrů dlouhé železniční tratě Velké Březno – Lovečkovice – Úštěk, které se spolek věnuje již 30 let stejně jako muzeální prezentaci železniční minulosti regionu. Závěrečný příspěvek Jana Zikmunda z VCPD FA ČVUT představil zahraničním kolegům webové rozhraní Industriální topografie na příkladech železničních památek. Tato databáze slouží k systematickému zpracování, ukládání, propojování a průběžnému vyhodnocování obecných i tematických výzkumů prováděných VCPD FA ČVUT a jeho spolupracovníky.

Následná diskuze účastníků semináře ze všech pěti partnerských zemí se věnovala sdílení zkušeností se záchranou a obnovou železničního dědictví, správou železničních muzeí a sbírek, financováním těchto aktivit a zapojováním místních komunit. Seminář přiblížil bohatý odkaz železnice v České republice a upozornil na nenahraditelnou roli aktivní části občanské společnosti, kterou představují nevládní neziskové organizace. V neposlední řadě poukázal na výjimečnost databáze Industriální topografie a referenčního pracoviště pro průmyslové dědictví v České republice, kterým je VCPD FA ČVUT.

Visegrádský projekt Rail4V4+V se zaměřuje na historii a dědictví železnice ve středoevropském prostoru a její turistický potenciál. Cílem je rovněž zvýšit povědomí o úloze železnice pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu zemí V4 a prezentace železničního dědictví in situ stejně jako v digitálním prostředí. Projekt realizuje pětice partnerských institucí: Platforma za studije kulture CULTstore z Noviho Sadu v Srbsku, Aviscon Tanácsadó és Szolgáltató Kft. z Budapešti, Fundacja Ochrony Dziedzictwa Przemysłowego z polské Vratislavi, Fakulta architektúry a dizajnu Slovenské technické univerzity v Bratislavě a Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze.

Jan Červinka

industriální situace / místo_tvar_program (Architektura konverzí)

Dosud stále sice v situaci poznamenané demolicemi a chátráním industriálních objektů, pod tlakem bourání a uvolňování stavebních parcel, po letech už ale také s rozpoznanými hodnotami a přibývajícími příklady architektury konverzí – jako východiska pro opuštěné stavby. Balancují mezi památkovou ochranou, autorskou intervencí, pragmatickou recyklací. Jsou ale i odezvou proměnlivé společenské atmosféry, obecnějších tendencí architektonické tvorby, vztahu k prostředí.

Kniha soustřeďuje realizované projekty z uplynulých pěti let a je třetím pokračováním na sebe bezprostředně navazujících publikací o architektuře konverzí industriální architektury (2000–2005, 2005–2015, 2015–2020) v České republice. Sleduje proměnu přístupů a nabízí také ohlédnutí za hledáním využití průmyslového dědictví od devadesátých let minulého století.

Vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT, které iniciovalo akce, setkání a výstavy, z nichž tato i předešlé publikace čerpají.

 

Benjamin Fragner (ed.), industriální situace / místo_tvar_program (Architektura konverzí), Praha 2021.

240 stran; česky, anglicky; 190 barevných vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06807-6 / editor Benjamin Fragner / spolupráce Jan Zikmund, Jan Červinka / jazyková redakce Irena Hlinková / překlad Robin Cassling / odborný recenzent Petr Urlich / grafická úprava a sazba Jan Forejt (Formall) / úprava reprodukcí Jiří Klíma (Formall) / úprava výkresové dokumentace Jan Kuták / produkce Gabriel Fragner (Formall) / písma Acumin, Reckless / výroba Formall / tisk PBtisk / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, Galerii Jaroslava FragneraNárodním zemědělském muzeu v Ostravě, knihkupectví ArtMap, knihkupectví  Karolinum, BioBooks, portálu iUmeni.cz, StavebníKnihy, knihkupectví KAVKA, knihkupectví BioBooks a dalších místech.

 

01-industrialni_situace-foto_gabriel_fragner 02-industrialni_situace-foto_gabriel_fragner 03-industrialni_situace-foto_gabriel_fragner 04-industrialni_situace-foto_gabriel_fragner 05-industrialni_situace-foto_gabriel_fragner 06-industrialni_situace-foto_gabriel_fragner 07-industrialni_situace-foto_gabriel_fragner 08-industrialni_situace-foto_gabriel_fragner 09-industrialni_situace-foto_gabriel_fragner 10-industrialni_situace-foto_gabriel_fragner

(fotografie Gabriel Fragner)

VCPD FA ČVUT uspořádalo workshop o konverzích průmyslových staveb ve výuce architektury

Jakou mají pedagogové zkušenost se zadáváním studentských projektů konverzí průmyslových staveb ve výuce architektury za posledních dvacet let? O různých přístupech a pohledech diskutovali pedagogové z Fakulty architektury a Fakulty stavební ČVUT, kteří mají s tímto tématem bohaté zkušenosti. Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT uspořádalo 9. prosince 2021 workshop, kterého se zúčastnili prof. Ing. arch. Tomáš Šenberger, prof. Ing. arch. Petr Urlich, CSc., prof. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D., doc. Ing. arch. Lenka Popelová, Ph.D. a Ing. arch. Tomáš Efler. Za řešitelský tým projektu Studentské grantové soutěže „Hledání aktuálního tématu. Nové využití průmyslového dědictví ve studentských projektech na ČVUT“ byli přítomni Mgr. Jan Červinka, Ing. Petra Boudová, Mgr. art. Lucia Mlynčeková, Bc. Viktoriia Filippova, PhDr. Benjamin Fragner a Mgr. Jan Zikmund, Ph.D. VCPD na workshopu zastupoval rovněž Mgr. Lukáš Beran, Ph.D. Součástí programu byla mimo jiné debata nad koncepcí publikace, která vznikne v rámci projektu příští rok. Vedle studentských projektů v ní dostanou prostor pedagogové obou fakult. Výstupy z projektu se objeví kromě plánované publikace také v databázi Registr průmyslového dědictví VCPD FA ČVUT.

Cílem projektu Studentské grantové soutěže „Hledání aktuálního tématu. Nové využití průmyslového dědictví ve studentských projektech na ČVUT“ je shromáždit, utřídit a vyhodnotit studentské projekty konverzí průmyslových staveb, které byly zadávány v ateliérech na Fakultě architektury a na Fakultě stavební ČVUT od roku 2002, kdy bylo na základě interní grantové soutěže ČVUT na podporu vědy a výzkumu založeno Výzkumné centrum průmyslového dědictví. Kromě archivní evidence si projekt klade za cíl především vysledovat, ověřit a formulovat obecnější principy: argumenty pro opětovné využití opuštěných objektů z hledisek udržitelného rozvoje, památkové péče i jako prostor pro současnou tvorbu a jako hledání aktuálních témat a tendencí urbanismu a architektury, a to nejen v pedagogickém prostředí.

Jan Červinka