VCPD FA ČVUT | Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze

VCPD FA ČVUT v pořadu Bourání na Radiu Wave

04. 05. 2022

Industriální architektura: tvůrci a plány

21. 04. 2022

Průmyslové stavby jsou zhmotněním hospodářských vztahů a výrobních postupů, ale zároveň také dílem konkrétních lidí, obrazem jejich schopností, ambicí a představ o světě. Převedení výrobního schématu do uspořádání a rozměrů stavby, volba její vhodné a hospodárné konstrukce i její vnější ztvárnění jsou tvůrčími činy zakotvenými v kultuře a společnosti své doby. První část této publikace se pokouší shrnout to, co bylo ve středoevropském kulturním prostoru v posledních letech napsáno o průmyslové architektuře a jejích tvůrcích – v domácí tradici překladové literatury česky, ale také, ve snaze nabídnout tyto poznatky k širšímu sdílení, anglicky. Druhou částí publikace je pak katalog výstavy uskutečněné roku 2021 v Galerii Národní technické knihovny v Praze pod názvem Industriální architektura na starých plánech a v nových médiích. Jejím cílem nebylo jen podat přehled významných děl průmyslové architektury v českých zemích, ale především přiblížit proces jejich návrhu – a to pomocí dobových dokumentů a především původních plánů vystavených v originále.

Lukáš Beran (ed.), Industriální architektura: tvůrci a plány = Industrial architecture: designers and plans, Praha 2021.

351 strana; česky, anglicky; 113 celostránkových barevných a 100 černobílých reprodukcí dobových plánů a vyobrazení; ISBN 978-80-01-06890-8 / editor Lukáš Beran / texty Franziska Bollerey, Axel Föhl, Michael Hanak, Markus Kristan, Martin Strakoš, Kerstin Renz, Jindřich Vybíral, Jan Zikmund a Lukáš Beran / katalogová hesla Lukáš Beran, Jakub Potůček, Martin Strakoš, Jan Zikmund a Michal Horáček / redakce Irena Lehkoživová / překlady Robin Cassling, Tomáš Mařík a Martin Tharp / odborný recenzent Bartosz M. Walczak / grafická úprava a sazba Jan Forejt (Formall) / úprava reprodukcí Jiří Klíma (Formall) / produkce Gabriel Fragner (Formall) / písma Freight Text, Freight Sans / tisk PBtisk / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, knihkupectví KAVKA, Knihkupectví Karolinum a dalších místech.

(foto Gabriel Fragner)

31. 03. 2022

Seminář připravený VCPD FA ČVUT se zaměřil na dědictví železnice a jeho nové využití

19. 03. 2022

Daří se v České republice chránit dědictví železnice, nacházet pro něj nové využití a prezentovat ho nejširší veřejnosti? Jaké byly počátky výzkumu této specifické oblasti kulturního dědictví u nás a jaký je současný stav jeho poznání? Těmto tématům se věnoval březnový online seminář, který připravilo Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v rámci projektu Railway Heritage for Sustainable Tourism Development – Rail4V4+V.

Seminář zahájila hlavní řešitelka visegrádského projektu Anica Draganić, která působí na katedře architektury a urbanismu na Univerzitě v Novém Sadu v Srbsku. Role moderátorky se ujala Irena Lehkoživová z VCPD FA ČVUT. Jako první vystoupil Benjamin Fragner, který vede VCPD FA ČVUT od jeho založení v roce 2002. Zahraničním účastníkům semináře přiblížil počátky hnutí za záchranu průmyslového dědictví u nás a demolici nádraží Praha-Těšnov v roce 1985. Následoval příspěvek Lukáše Berana z VCPD FA ČVUT, který analyzoval první použití standardních stavebních projektů v rakousko-uherské monarchii. Jan Červinka z VCPD FA ČVUT se soustředil na stinnou stránku probíhající modernizace železniční infrastruktury v České republice. Ta přináší četné a zbytečné demolice výpravních budov, oproti nimž se hledání nového využití drážních staveb ukazuje jako šetrnější řešení. Následoval příspěvek Roberta Kořínka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Přiblížil historii, potenciál a konverze drážních vodojemů jako specifického typu železničních staveb. Ředitel neziskové organizace Železniční společnost Tanvald Petr Prokeš se věnoval takzvané Zubačce – nejstrmější ozubnicové dráze v České republice a obnově výtopny v Kořenově. Radek Kubala ze spolku Zubrnická museální železnice promluvil o záchraně a obnově 17 kilometrů dlouhé železniční tratě Velké Březno – Lovečkovice – Úštěk, které se spolek věnuje již 30 let stejně jako muzeální prezentaci železniční minulosti regionu. Závěrečný příspěvek Jana Zikmunda z VCPD FA ČVUT představil zahraničním kolegům webové rozhraní Industriální topografie na příkladech železničních památek. Tato databáze slouží k systematickému zpracování, ukládání, propojování a průběžnému vyhodnocování obecných i tematických výzkumů prováděných VCPD FA ČVUT a jeho spolupracovníky.

Následná diskuze účastníků semináře ze všech pěti partnerských zemí se věnovala sdílení zkušeností se záchranou a obnovou železničního dědictví, správou železničních muzeí a sbírek, financováním těchto aktivit a zapojováním místních komunit. Seminář přiblížil bohatý odkaz železnice v České republice a upozornil na nenahraditelnou roli aktivní části občanské společnosti, kterou představují nevládní neziskové organizace. V neposlední řadě poukázal na výjimečnost databáze Industriální topografie a referenčního pracoviště pro průmyslové dědictví v České republice, kterým je VCPD FA ČVUT.

Visegrádský projekt Rail4V4+V se zaměřuje na historii a dědictví železnice ve středoevropském prostoru a její turistický potenciál. Cílem je rovněž zvýšit povědomí o úloze železnice pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu zemí V4 a prezentace železničního dědictví in situ stejně jako v digitálním prostředí. Projekt realizuje pětice partnerských institucí: Platforma za studije kulture CULTstore z Noviho Sadu v Srbsku, Aviscon Tanácsadó és Szolgáltató Kft. z Budapešti, Fundacja Ochrony Dziedzictwa Przemysłowego z polské Vratislavi, Fakulta architektúry a dizajnu Slovenské technické univerzity v Bratislavě a Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze.

Jan Červinka

industriální situace / místo_tvar_program (Architektura konverzí)

08. 03. 2022

Dosud stále sice v situaci poznamenané demolicemi a chátráním industriálních objektů, pod tlakem bourání a uvolňování stavebních parcel, po letech už ale také s rozpoznanými hodnotami a přibývajícími příklady architektury konverzí – jako východiska pro opuštěné stavby. Balancují mezi památkovou ochranou, autorskou intervencí, pragmatickou recyklací. Jsou ale i odezvou proměnlivé společenské atmosféry, obecnějších tendencí architektonické tvorby, vztahu k prostředí.

Kniha soustřeďuje realizované projekty z uplynulých pěti let a je třetím pokračováním na sebe bezprostředně navazujících publikací o architektuře konverzí industriální architektury (2000–2005, 2005–2015, 2015–2020) v České republice. Sleduje proměnu přístupů a nabízí také ohlédnutí za hledáním využití průmyslového dědictví od devadesátých let minulého století.

Vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT, které iniciovalo akce, setkání a výstavy, z nichž tato i předešlé publikace čerpají.

Benjamin Fragner (ed.), industriální situace / místo_tvar_program (Architektura konverzí), Praha 2021.

240 stran; česky, anglicky; 190 barevných vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06807-6 / editor Benjamin Fragner / spolupráce Jan Zikmund, Jan Červinka / jazyková redakce Irena Hlinková / překlad Robin Cassling / odborný recenzent Petr Urlich / grafická úprava a sazba Jan Forejt (Formall) / úprava reprodukcí Jiří Klíma (Formall) / úprava výkresové dokumentace Jan Kuták / produkce Gabriel Fragner (Formall) / písma Acumin, Reckless / výroba Formall / tisk PBtisk / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, Galerii Jaroslava Fragnera, Národním zemědělském muzeu v Ostravě, knihkupectví ArtMap, knihkupectví Karolinum, BioBooks, portálu iUmeni.cz, StavebníKnihy, knihkupectví KAVKA, knihkupectví BioBooks a dalších místech.

(fotografie Gabriel Fragner)