Vznik projektové a inženýrské organizace Centroprojekt je spojován se stavebním oddělením firmy Baťa, kde byla roku 1925 založena samostatná skupina zaměřená na navrhování. Zde působili nejvýznamnější architekti meziválečného Zlína – František Lýdie Gahura, Vladimír Karfík, Miroslav Drofa, Jiří Voženílek nebo Vladimír Kubečka. Struktura stavebního oddělení, kde byl mimo jiné vyvinut zlínský konstrukční standard 6,15 × 6,15 m, se měnila dle potřeb a požadavků stále se rozrůstajícího mezinárodního podniku. Kromě projektování továren, veřejných budov a rodinných domků se jedním z úkolů staly regulační plány československých i zahraničních satelitů firmy Baťa.

Po 2. světové válce to byli právě architekti bývalého stavebního oddělení, kteří v podmínkách národního podniku Baťa (od roku 1949 Svit) pomohli k rychlé obnově bytového fondu vyprojektováním velkokapacitních Věžových, Morýsových či tříetážových činžovních domů ve východní části města. Po několika transformacích vznikl v roce 1958 Státní ústav pro projektování závodů spotřebního průmyslu Centroprojekt se sídlem v Gottwaldově. Činnost ústavu i jeho specializace se postupně rozšiřovala stejně jako rostl počet jejich zaměstnanců, který na konci osmdesátých let dosahoval k osmi stovkám.

Výstava Centroprojekt 1925–2025 představí historii organizace, která úspěšně prošla porevoluční transformací a po roce 2001 expandovala do Jižní Ameriky. Výběr nejdůležitějších staveb a projektů vybraných napříč uplynulým stoletím čerpá z výjimečně zachovaného podnikového archivu. Vedle produkce Centroprojektu výstava ukáže také každodenní život organizace, sportovní hry a běžný pracovní den v projekční kanceláři, připomenuty budou také specializovaná oddělení vodohospodářské a propagační.

Výstava se koná v pátém podlaží budovy Centroprojektu, která byla dokončena v roce 1968 podle plánů architektů Zdeňka Plesníka, Karla Krčmáře, Oldřicha Šlesingera a Ivana Přikryla, interiéry jsou dílem architektky Evy Bánovské. Ve své době jedna z nejmoderněji vybavených administrativních budov v Československu dodnes neprošla rekonstrukcí a dochovala se tak v mimořádně autentickém stavu.

Připravuje spolek aArchitektura a Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT. Autoři: Lucie Šmardová (aArchitektura), Jakub Potůček a Jan Zikmund (VCPD FA ČVUT). Výstava vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury, Nadace české architektury a společnosti Centroprojekt Group a.s.

Na letošním kongresu mezinárodní organizace pro ochranu průmyslového dědictví TICCIH (The International Committee for the Conservation of the Industrial Heritage) v Kiruně byla představena tradiční publikace, shrnující aktivity v oblasti popularizace a ochrany průmyslového dědictví za uplynulé tři roky ve 49 světových zemích. Situaci v České republice přibližuje článek Benjamina Fragnera a Jana Zikmunda z Výzkumného centra průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT na stranách 49–52. Publikace je k dispozici ke stažení na stránkách TICCIH.

foto Gabriel Fragner a Viktor Mácha

6. února 2025 proběhlo ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR pracovní setkání autorského kolektivu nad obsahem připravovaného kritického katalogu k výstavě, který vzniká v rámci projektu NAKI Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita. Cílem semináře bylo podrobné představení struktury jednotlivých odborných studií a diskuze nad překryvy či chybějícími tematickými okruhy. Setkání se kromě řešitelského týmu VCPD FA ČVUT (Lukáš Beran, Benjamin Fragner, Irena Lehkoživová, Jakub Potůček, Jan Zikmund) zúčastnili Lucie Česálková (FF UK), Hubert Guzik (FA ČVUT), Ondřej Klípa (FSV UK), Mariana Kubištová (UPM), Jaroslav Kučera (FSV UK), Jakub Rákosník (FF UK), Petr Roubal (ÚSD AV), Vítězslav Sommer (ÚSD AV), Matěj Spurný (ÚSD AV), Lucie Šmardová (ZAM), Martin Štefek (ÚSD AV), Tomáš Vilímek (ÚSD AV) a Ondřej Vojtěchovský (FF UK), na přípravě knihy se dále podílí Tereza Bartošíková (KPÚ Bratislava), Jan Červinka (VCPD FA ČVUT), Petr Freiwillig (NPÚ Liberec), Martin Strakoš (NPÚ Ostrava) a Jakub Šlouf (NA). Publikace představí poválečnou průmyslovou architekturu v širokém politickém, hospodářském a společenském kontextu, s rozsáhlým obrazovým doprovodem a ve výrazném grafickém a polygrafickém řešení.