Průmyslová krajina Plzeňska

 
Zatopené bývalé lomy, terénní propadliny opuštěných starých dolů, torza mostních pilířů a zarostlé náhony železničních vleček mizející v polích…
To, co dnes vnímáme jako procházky přírodou, je putování průmyslem ovlivněnou kulturní krajinou.
Krajina je ze své podstaty živý organismus. Proměňuje se nejen v závislosti na změnách klimatických a přírodních, ale též společenských, politických, ekonomických a kulturních. Jako krajinný fenomén označujeme typy krajin se svébytnou strukturou a dynamikou.
Doly, hutě, hamry, strojírny, síť železnic, mlýny a elektrárny na řekách, městské a zámecké pivovary – to byla Plzeň a její okolí v 19. století.
Jak se měnil způsob i intenzita využívání přírodních zdrojů, měnil se i charakter krajiny reagující na proměny ve struktuře ekonomiky.
Vrstvu krajiny vytvořenou řeholními řády na hospodářských principech tak překryla vrstva INDUSTRIÁLNÍ. Téměř 200 let udávaly doly a strojírenský a hutní průmysl ráz zdejší krajině. Dnes se ale skutečnost, že je Plzeňsko krajem s bohatou průmyslovou historií, dá vyčíst z čím dál méně nápadných terénních znaků a drobných reliktů průmyslových procesů podněcujících objevitelskou vášeň.
Není to ale jen krajina, co se mění, je to také velká změna v lidské mysli.
Vztah člověka a krajiny je provázaný.
Vnímání krajiny podporují kulturní a společenské změny.
Krajinu můžeme “vytěžit” – ať už se jedná o nerostné suroviny, zemědělské produkty,
nebo estetický zážitek. Můžeme se jí ale také snažit porozumět a s respektem naslouchat jejímu sdělení.
Plzeňská krajina má ve tváři stopy průmyslového vrcholu i pádu, stejně jako odchod
židovských průmyslníků a odsun sudetských Němců. Kromě industriální poetiky a nostalgických návratů do historie k prosperitě první republiky zde najdeme také již vyčerpané formy technických rekultivací a první pionýry přehodnocování inženýrského a plánovacího přístupu ke krajinné tvorbě a kdysi tak opěvované intezifikaci zemědělství.

Cílem publikace je snaha přispět ke znovunalezení vztahu člověka k místům, která patřila ve své době k ohniskům průmyslové revoluce, zaujmout jejich historií i novou estetikou a přispět tak k poznání kulturněhistorického rozměru tohoto typu krajiny.
V první části jsou uvedeny příklady jednotlivých typologií krajin formovaných průmyslem, které se na Plzeňsku (oblast Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycansko) vyskytují. A přesto, že v tomto území můžeme najít u některých typů spíše jen jednotlivosti, jejich vzájemným křížením vznikla zajímavá ukázka krajinných celků s rozpoznatelnými specifickými rysy historických průmyslových krajin.
Ve druhé části se publikace zabývá vztahem člověka industriální éry ke krajině nejen jako k výrobnímu prostředku a z materiálního hlediska, ale také jako k nositeli emočního prožitku.
Krajinu v té době oživily říční plovárny, lesní tančírny, trampské osady a první chaty, nastal rozvoj okrašlovacích spolků, výletních míst a zahradních kolonií.
Jaká je vlastně česká průmyslová krajina?

Petra Boudová (ed.), Průmyslová krajina Plzeňska, Praha 2018, ISBN: 978-80-01-06377-4. (v přípravě)