Publikace | VCPD FA ČVUT

Industriály

24. 11. 2017

V rámci grantu SGS16/219/OHK1/3T/15 Průmyslové dědictví v ohnisku kulturní krajiny a ve spolupráci s Výzkumným centrem průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT vznikl hodinový dokumentární film a specializovaná mapa, přibližující kulturní a komunitní projekty v průmyslových objektech a areálech. Film v českém znění i s anglickými titulky je možné zhlédnout na vcpd.cvut.cz/industrialy, kde je k dispozici ke stažení i doprovodná mapa. V limitovaném neprodejném nákladu bylo vyrobeno manufakturním knihtiskem i atypické balení.

Kolektiv autorů, Industriály 2016. Kulturní a komunitní projekty pro objekty průmyslového dědictví, Praha 2016.

ISBN 978-80-01-06059-9 / koncepce Petra Boudová, Benjamin Fragner, Veronika Kastlová, Vojtěch Poláček, Petr Vorlík, Jan Zikmund / texty Benjamin Fragner, Petra Boudová / účinkují Roman Černík, Filip Horatschke, Jitka Jakubičková, Tomáš Kozelský, Ivan Mečl, Eva Staňková, Jiří Sulženko, Jakub Zajíc, Lukáš Žďárský, Tomáš Žižka a další / režie Veronika Kastlová / dramaturgie Vojtěch Poláček / kamera Jaromír Kačer / střih Petr Smělík / zvuk Jaroslav Jehlička, Martin Roškaňuk / hudba Sundays on Clarendon Road / produkce Eva Cirnfusová / obrazová postprodukce Vladimír Bezděk ml. / zvuková postprodukce Ivan Horák / technická podpora Ondřej Kačer, Radim Procházka, Dimitrios Polyzos / odborný recenzent Vít Pokorný / poděkování Lukáši Beranovi, Zdeňku Gricovi, Martinu Kondrátovi, Janu Kačerovi, Tomáši Skřivanovi, Janu Tůmovi / titulní fotografie Lukáš Neasi / grafické řešení Jan Forejt / knihtisk a výroba Formall / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Domy lomy

24. 06. 2017

U příležitosti vyhlídkového symposia Přehlížené, drobné, zapomenuté industriální stopy v krajině a městech (více zde) připravila iniciativa Nezevli jen tak ve spolupráci s Výzkumným centrem průmyslového dědictví mapu Srbska u Berouna a okolí.

Zaznamenává pozůstatky lidské činnosti spjaté s těžbou vápence ve čtyřech lomech: Petzoldově, Tomáškově, Chlumu a Alkazaru – Hostimi. Dřívější fungování území a s ním související výběr zkoumané oblasti předurčila řeka Berounka, která se se svým přítokem specificky propisuje do krajiny a logicky se tak stává hlavní osou pro vedení trasy návštěvníka.

Zuzana Kučerová et al., Domy lomy. Mapa Srbska a okolí 1:100 000, Praha 2017.

ISBN 987-80-01-06163-3 / námět Zuzana Kučerová / autoři Eva Kubjátová, Zuzana Kučerová, Jana Kusbachová, Julie Machačová, Dan Friedlaender, Anna Seimlová / úvodní text Eva Kubjátová / texty o lomech Lukáš Beran / odborný garant Benjamin Fragner / fotografie a grafická úprava FRVR / tisk AZOR print & media, Beroun / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Mapu je možné si stáhnout zde.

Bruno Bauer a industriální architektura v českých zemích

10. 02. 2017

Práce sleduje dílo Bruna Bauera (1880–1938), nejúspěšnějšího a zároveň posledního ze středoevropských „průmyslových architektů“, kteří dokázali ve své práci obsáhnout všechny provozní, konstrukční i architektonické aspekty navrhování továren.

Její komparativní část podává přehled projekční činnosti Bauerových předchůdců a konkurentů v českých zemích: specializovaných technických kanceláří, stavebních firem i architektů. Začleňuje Bauerovy teoretické práce do dobové diskuze o vztahu architektury, inženýrství a průmyslu, která na dlouho dobu determinovala historiografii moderní architektury.

Publikace byla připravena a vydána v rámci projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II.

Lukáš Beran, Bruno Bauer a industriální architektura v českých zemích, Praha 2016.

128 stran; česky, resumé anglicky a německy; 133 černobílých vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-05992-0 / autor Lukáš Beran / rejstřík Irena Lehkoživová / jazyková redakce Hana Hlušičková / odborná recenze Pavel Halík, Petr Urlich / překlad Robin Cassling, Susanne Spurná / grafická úprava Jan Forejt / sazba Formall / tisk PBtisk / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, Galerii VI PER, Knihkupectví Karolinum, knihkupectví KAVKA a dalších místech.

Zbůch 2015. Znovuobjevení hornické krajiny

03. 05. 2016

Dvojjazyčná publikace přibližuje hledání cest rozvoje transformujícího se mikroregionu západočeské uhelné pánve a jejího centra – obce Zbůch.

Vychází z výsledků mezioborového mezinárodního workshopu Zbůch 2015 aneb Vize pro znovuobjevování hornické kulturní krajiny Plzeňska, který se uskutečnil v říjnu a v listopadu roku 2015. I přesto, že se zde těžilo černé uhlí více než 400 let, zůstávala a zůstává Plzeňská pánev vždy trochu v pozadí za Kladenskem a Ostravskem. Po dlouhém období vazby na těžbu uhlí a jejím následném utlumení a zastavení prochází území v současnosti hledáním nové identity. Postupně mizející stopy silně industriální krajiny kontrastují s absencí další vize. Publikace předkládá různé přístupy při hledání identity místa na úrovni lokální i regionální.

Workshop a publikace jsou součástí grantu SGS15/219/OHK1/3T/15 Průmyslové dědictví v ohnisku kulturní krajiny (hlavní řešitel Petra Boudová). Vydání knihy podpořila Fakulta architektury ČVUT v Praze a Hornicko historický spolek Západočeských uhelných dolů.

Jakub Bacík – Lukáš Beran – Petra Boudová – Benjamin Fragner – Veronika Kastlová – Štefan Molnár – Petr Vorlík – Jan Zikmund (eds.), Zbůch 2015. Znovuobjevení hornické krajiny, Praha 2015.

156 stran; česky, anglicky; 148 barevných vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-05855-8 / organizátoři workshopu a editoři publikace Jakub Bacík, Lukáš Beran, Petra Boudová, Benjamin Fragner, Veronika Kastlová, Štefan Molnár, Petr Vorlík, Jan Zikmund / autoři textů Jakub Bacík, Lukáš Beran, Petra Boudová, Benjamin Fragner, Veronika Kastlová, Lucie Jonášová, Marcel Tomášek, Petr Vorlík / autoři projektů Zuzana Bečvářová, Inés Brotons Borrell, Lucie Divišová, Veronika Dolejšová, Jiřina Dvořáková, Markéta Ekrtová, Tanya Galchenya, Lennert Hupkes, Jakub Křička, Matúš Kúdeľa, Savka Marenić, Emmanuelle Metz, Radomír Paulus, Clémentine Peturkenne, Lucie Pňačková, Kateřina Pojarová, Simona Popadić, Lele Song, Romana Šteflová, Jitka Tomiczková, Katerina Vlachmpei, Lucie Vopičková, Klára Žídková, Lukáš Žitný / pamětníci Václav Kraus, Reinhold Pluhař, Václav Straka, Josef Vostárek / video Veronika Kastlová, Jiří Kůs / odborný recenzent Jiří Palacký / překlad Robin Cassling, Veronika Kastlová, Jana Kinská / grafická úprava a sazba Jan Zikmund / technická spolupráce Jan Forejt, Gabriel Fragner, Jiří Klíma / tisk Formall CWS / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, Galerii VI PER, Knihkupectví Karolinum, Portálu současného umění iumeni.cz a dalších místech.

ukázka z knihy

Industriální topografie. Průmyslové dědictví a role akademické sféry

13. 04. 2016

Metodika mapuje základní možnosti zapojení akademické sféry do procesu dokumentace, vyhodnocování, osvěty a záchrany průmyslového dědictví.

Sleduje zejména postupy, ověřené dlouholetou zkušeností působení Výzkumného centra průmyslového dědictví na půdě ČVUT od jeho založení v roce 2002 a na Fakultě architektury v rámci projektu NAKI od roku 2011. Metodika přehledně shrnuje doporučení pro vznik odborných publikací a databázového systému, organizaci badatelských aktivit, odborných setkání, ale i studentských workshopů, soutěží a výstav. Sledované aktivity člení na osvědčené procesní kroky, vycházející ze specifik průmyslového dědictví – od počáteční přípravy, přes jádro aktivity a její průběh až po vyhodnocení a zveřejnění v různorodé, pro téma nejvhodnější podobě publikačních a osvětově popularizačních výstupů. Metodika je určena pro badatele, pedagogy a zájemce o průmyslové dědictví, kteří působí na vysokých školách se zaměřením na architekturu, stavebnictví nebo stavebněhistorický průzkum, ale i pro architekty, pracovníky Národního památkového ústavu, veřejnou správu, muzea a občanská sdružení.

Metodika vznikla jako součást projektu MK ČR v rámci programu aplikovaného výzkumu NAKI (DF11P01OVV016), Industriální topografie České republiky – nové využití průmyslového dědictví jako součásti národní a kulturní identity; řešitel Benjamin Fragner, spoluřešitelé Vladislava Valchářová, Petr Vorlík, Lukáš Beran, Matúš Dulla, Jan Zikmund.

Petr Vorlík, Industriální topografie. Průmyslové dědictví a role akademické sféry (certifikovaná metodika MK ČR), Praha 2015.

80 stran; česky; odborné posudky Eva Dvořáková, Naděžda Goryczková / jazykové korektury Vlasta Popelová / grafická úprava Jan Zikmund / tisk Formall CWS / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné koupit v Knihkupectví Karolinum nebo stáhnout zde (pdf, 880 kb)