VCPD FA ČVUT » Publikace

Architekt Michal Sborwitz a Velká Bystřice

Jan Zikmund — Mon, 20 Oct 2025 04:40:06 +0000

Publikace Architekt Michal Sborwitz a Velká Bystřice vznikla u příležitosti oslav 750 let od první písemné zmínky o obci Velká Bystřice, se kterou je architekt a jeho tým poslední dvě dekády neodmyslitelně spjat. Ačkoliv kniha věnuje hlavní pozornost jeho realizacím i plánovaným stavbám ve Velké Bystřici, je publikace uvozena Sborwitzovým medailonem následovaným kapitolou prezentující zejména architektovy rekonstrukce památek historické i moderní stavební kultury. Všechny kapitoly pak Michala Sborwitze představují jako výjimečnou tvůrčí osobnost, na kterou mohou být nejen občané Velké Bystřice právem hrdi.

Michal Sborwitz obdržel v říjnu 2025 prestižní cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury za „nadčasovou architekturu, která se nepředvádí, která staví na nesobeckém přístupu k zadáním, investorům a komunitám, jimž pokorně slouží; za citlivou práci s veřejným prostorem, porozumění historickému kontextu, smysl pro harmonii a detail při obnově památek.“ Nominaci Michala Sborwitze za Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT podal autor knihy Jakub Potůček. Záznam celého slavnostního večera je možné zhlédnout na stránkách České televize.

Publikace byla vydána při příležitosti oslav 750 let od první písemné zmínky o obci Velká Bystřice a je výstupem projektu Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita (DH23P03OVV016) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI III.

Architekt Michal Sborwitz a Velká Bystřice | 40 stran; česky, 39 černobílých a barevných vyobrazení; ISBN 978-80-01-07458-9 | text: Jakub Potůček | fotografie: Jakub Potůček, Zdeněk Sodoma, Ľubo Stacho, Pavel Štecha, Petr Zhoř | kresby: Michal Sborwitz | jazyková redakce: Irena Hlinková | grafická úprava: Jan Zikmund | úprava reprodukcí: Jiří Klíma | produkce výroby: Gabriel Fragner (Formall) | Vydaly: Město Velká Bystřice a České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, Výzkumné centrum průmyslového dědictví v roce 2025

foto Gabriel Fragner

ATÚ: Automatické telefonní ústředny: Společnost, technologie, architektura

Jan Zikmund — Tue, 29 Apr 2025 04:48:08 +0000

Kolektivní monografie ATÚ: Automatické telefonní ústředny: Společnost, technologie, architektura přináší přehled technologického, typologického a architektonického vývoje automatických telefonních ústředen v Československu, věnuje se též společenským a politickým souvislostem jejich vzniku a jejich autorům. Tyto expertně navrhované stavby v sobě ukrývaly objemná elektromechanická zařízení a zároveň vyjadřovaly technický pokrok a společenský význam veřejné telekomunikační sítě. Analogové systémy však byly záhy nahrazeny digitálními, nevyžadujícími již velké prostory ani lidskou obsluhu. Jejich budovy tak ztratily svůj smysl, mizí v rukou nových vlastníků a představují tak dnes jednu z nejohroženějších skupin průmyslového dědictví.

Editory publikace jsou Irena Lehkoživová a Jan Zikmund, předmluvou ji otevírá Benjamin Fragner, texty od Lukáše Berana, Petra Freiwilliga, Jakuba Potůčka, Jiřího Suchomela a Barbory Zavadské doplňují rozhovory s Jiřím Eisenreichem a Václavem Aulickým. Studie doprovázejí dobové fotografie a plány ze sbírek českých a slovenských muzeí, galerií, tiskových agentur a osobních archivů, z nichž řada je publikována vůbec poprvé. Současnou situaci mezních okamžiků pozoruhodné architektonické vrstvy pak dokumentuje unikátní fotografická esej Viktora Máchy.

Kniha vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky a Fakulty architektury ČVUT v Praze jako součást projektu Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita (DH23P03OVV016) v programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity NAKI III.

O knize hovořili 30. května 2025 v pořadu Artcafé na Českém rozhlase Vltava Jiří Suchomel a Jakub Potůček. Téma přiblížil též další rozhovor s Jiřím Suchomelem a Jakubem Potůčkem v podcastu Fakulty architektury Pauzák, jehož zkrácený přepis je dostupný v Ročence FA ČVUT 2024–2025 (k přečtení zde). Recenze knihy: Eva Belláková, Architecture Answers the Call: Typology, Technology, and Memory, Architektúra & urbanizmus LIX, 2025, č 1–2, s. 190–192 (k přečtení zde); Martin Tharp, (Exo)Skeletons of Futures Past, Concrete Eye, 14. 5. 2025 (k přečtení zde); Ivan Adamovič, Telefonní ústředna jako chrám a tvrz, Vesmír CIV, 2025, č. 9, s. 540–541 (k přečtení zde); Jaroslav Zeman, ATÚ: automatické telefonní ústředny: společnost, technologie, architektura, Zprávy památkové péče LIIIV, 2025, č. 3, s. 281–283 (k přečtení zde).

ATÚ: Automatické telefonní ústředny: Společnost, technologie, architektura | 360 stran; česky, resumé anglicky; 304 černobílých a barevných vyobrazení; ISBN 978-80-01-07322-3 | Editoři: Irena Lehkoživová, Jan Zikmund | Autorský tým: Lukáš Beran, Benjamin Fragner, Petr Freiwillig, Irena Lehkoživová, Jakub Potůček, Jiří Suchomel, Barbora Zavadská, Jan Zikmund | Fotografická esej: Viktor Mácha | Spolupráce: Václav Aulický, Tereza Bartošíková, Jan Červinka | Odborní recenzenti: Michaela Janečková, Peter Szalay | Jazyková redakce: Irena Hlinková | Překlad: Robin Cassling | Grafické řešení: Formall | Úprava reprodukcí: Jiří Klíma | Písma: 2049 (Off Type), Saans (Displaay) | Materiály: Munken Pure Rough 100 g, Chorus Lux Gloss 115 g, Profisilk 400 g | Produkce výroby: Gabriel Fragner | Tisk Tiskárna Helbich | Vydalo: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, Výzkumné centrum průmyslového dědictví v roce 2024

Publikaci je možné zakoupit v Galerii VI PER, v knihkupectvích KAVKA, Karolinum, Juditina věž, Academia, ArtMap, na portálu iumeni.cz a dalších místech.

foto Gabriel Fragner

ATÚ Workshop: publikace

Jan Zikmund — Sun, 29 Sep 2024 14:12:25 +0000

Tiskovina vydaná při příležitosti výstavy ATÚ Workshopu, která se uskutečnila ve dnech 24. 9. – 10. 10. 2024 na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Publikace představuje jedenáct projektů, jež reflektují aktuální tvůrčí pohledy nejmladší generace a najdeme zde podrobně zpracované architektonické návrhy, videodokument, koncept mobilní aplikace, návrh vycházkové trasy, dotazník či omalovánky. Formální různorodost projektů tak nabízí spektrum interpretačních rovin, jak lze k „mrtvé typologii“ přistupovat – pragmaticky, konceptuálně i experimentálně. Ostatně s obdobnými záměry byly automatické telefonní ústředny od šedesátých let navrhovány. Publikaci je možné stáhnout ve formátu pdf zde.

Workshop, výstava a publikace vznikly jako součást projektu Ministerstva kultury ČR NAKI III Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita (DH23P03OVV016) v programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity. Realizaci výstavy a publikace finančně podpořila Fakulta architektury ČVUT v Praze.

Irena Lehkoživová – Jan Zikmund (eds.), ATÚ Workshop: Nové využití automatických telefonních ústředen ve studentských projektech, Praha 2024.

16 stran, česky, 17 černobílých vyobrazení / ISBN 978-80-01-07330-8 / spolupráce Lukáš Beran, Jan Červinka, Benjamin Fragner, Jakub Potůček / reflexe Václav Aulický, Tomáš Efler, Petr Hájek / projekty Mária Dvorská, Ester Maria Dvořáková, Miroslav Faist, Helena Křivková, Štěpán Lucký, Petra Malinská, Anna Mičánková, Phuong Anh Nguyenová, Matouš Pluhař, Natálie Poláková, Matěj Příman, Zuzana Purmová, Anna Reidlová, Vendula Remešová, Barbora Šimůnková, Prokop Tesař / grafická úprava Lucia M. Tóthová / výroba Formall / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

(foto Gabriel Fragner)

Pivovary na druhou

Jan Zikmund — Mon, 08 May 2023 17:24:41 +0000

Publikace vydaná při příležitosti konference Pivovary na druhou, která se uskutečnila 20. dubna 2023 v Černokosteleckém pivovaru. Představuje nejen obnovené pivovary prezentované na setkání, ale také přehled dalších pivovarů, jež se za posledních 12 let podařilo rekonstruovat a v řadě z nich i obnovit vaření piva. Vydání brožury bylo financováno z Fondů EHP 2014–2021, v rámci projektu Revitalizace historického Liechtensteinského pivovaru, obnova původní technologie a zpřístupnění unikátního muzea pivovarnictví a archivu v Kostelci nad Černými lesy. Publikaci je možné stáhnout ve formátu pdf zde.

Kolektiv autorů, Pivovary na druhou, Praha 2023.

28 stran; česky; 15 černobílých vyobrazení; ISBN 978-80-01-07138-0 / texty Jana Domanická, Benjamin Fragner, Petr Holub, Jan Jirák, David Kapsia, Pavel Kodera, Petr Kolář a Jan Stulík, Jan Maláska, Petr Mandažiev, Jana Müllerová, Ladislav a Marie Pártlovi, Jan Pustějovský, Milan Starec, Jana a Milan Šrotovi, Marek Tichý, Ludmila Vacková, Josef Vašina, Aleš Vohánka, Libor Zajíc / editoři Milan Starec, Jan Zikmund / spolupráce Radek Soukup / grafická úprava Jan Forejt / úprava reprodukcí Jiří Klíma / produkce Gabriel Fragner / výroba a tisk Formall / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT ve spolupráci s Národním muzeem pivovarnictví

Hledání aktuálního tématu

Jan Zikmund — Wed, 15 Mar 2023 20:27:48 +0000

Publikace shromažďuje 1 355 ročníkových a diplomních projektů konverzí průmyslových staveb, které byly zadávány v ateliérech na Fakultě architektury a na Fakultě stavební ČVUT od roku 2002, kdy bylo na základě interní grantové soutěže ČVUT na podporu vědy a výzkumu založeno Výzkumné centrum průmyslového dědictví. Kromě archivní evidence si publikace klade za cíl především vysledovat, ověřit a formulovat obecnější principy: argumenty pro opětovné využití opuštěných objektů z hledisek udržitelného rozvoje, památkové péče i jako prostor pro současnou tvorbu a jako hledání aktuálních témat a tendencí urbanismu a architektury, a to nejen v pedagogickém prostředí.

Jan Červinka – Benjamin Fragner – Viktoriia Sýkorová – Jan Zikmund (eds.), Hledání aktuálního tématu. Nové využití průmyslového dědictví ve studentských projektech na ČVUT, Praha 2022.

112 stran; česky, úvod anglicky; 111 černobílých a barevných vyobrazení; ISBN 978-80-01-07005-5 / editoři Jan Červinka, Benjamin Fragner, Viktoriia Sýkorová, Jan Zikmund / texty Jan Aulík, Miroslav Cikán, Jan Červinka, Jaroslav Daďa, Tomáš Efler, Benjamin Fragner, Václav Girsa, Karel Hájek, Petr Hájek, Michal Hlaváček, Jan Jehlík, David Kraus, Tomáš Novotný, Ivan Plicka, Lenka Popelová, Jan Pustějovský, Boris Redčenkov, Vladimír Soukenka, Tomáš Šenberger, Jan Šépka, Michal Šourek, Štěpán Valouch a Jan Stibral, Zdeněk Zavřel / rejstříky a statistiky projektů Viktoriia Sýkorová / překlad Robin Cassling / odborný recenzent Matúš Dulla / grafická úprava a sazba Jan Zikmund / grafická úprava statistik Lucia Mlynčeková / ilustrace na obálce Sebastian Sticzay / úprava reprodukcí Jiří Klíma (Formall) / produkce Gabriel Fragner (Formall) / písmo Sequel Sans / papír Arena Natural Smooth 120 g/m2 a 300 g/m2 / výroba Formall / tisk Tiskárna Helbich / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Vydání publikace bylo podpořeno grantem SGS21/122/OHK/2T/15 Hledání aktuálního tématu. Nové využití průmyslového dědictví ve studentských projektech na ČVUT.

Publikaci je možné zakoupit na portálu iumeni.cz a dalších místech.

(foto Gabriel Fragner)

Industriální architektura: tvůrci a plány

Jan Zikmund — Thu, 21 Apr 2022 14:09:16 +0000

Průmyslové stavby jsou zhmotněním hospodářských vztahů a výrobních postupů, ale zároveň také dílem konkrétních lidí, obrazem jejich schopností, ambicí a představ o světě. Převedení výrobního schématu do uspořádání a rozměrů stavby, volba její vhodné a hospodárné konstrukce i její vnější ztvárnění jsou tvůrčími činy zakotvenými v kultuře a společnosti své doby. První část této publikace se pokouší shrnout to, co bylo ve středoevropském kulturním prostoru v posledních letech napsáno o průmyslové architektuře a jejích tvůrcích – v domácí tradici překladové literatury česky, ale také, ve snaze nabídnout tyto poznatky k širšímu sdílení, anglicky. Druhou částí publikace je pak katalog výstavy uskutečněné roku 2021 v Galerii Národní technické knihovny v Praze pod názvem Industriální architektura na starých plánech a v nových médiích. Jejím cílem nebylo jen podat přehled významných děl průmyslové architektury v českých zemích, ale především přiblížit proces jejich návrhu – a to pomocí dobových dokumentů a především původních plánů vystavených v originále.

Lukáš Beran (ed.), Industriální architektura: tvůrci a plány = Industrial architecture: designers and plans, Praha 2021.

351 strana; česky, anglicky; 113 celostránkových barevných a 100 černobílých reprodukcí dobových plánů a vyobrazení; ISBN 978-80-01-06890-8 / editor Lukáš Beran / texty Franziska Bollerey, Axel Föhl, Michael Hanak, Markus Kristan, Martin Strakoš, Kerstin Renz, Jindřich Vybíral, Jan Zikmund a Lukáš Beran / katalogová hesla Lukáš Beran, Jakub Potůček, Martin Strakoš, Jan Zikmund a Michal Horáček / redakce Irena Lehkoživová / překlady Robin Cassling, Tomáš Mařík a Martin Tharp / odborný recenzent Bartosz M. Walczak / grafická úprava a sazba Jan Forejt (Formall) / úprava reprodukcí Jiří Klíma (Formall) / produkce Gabriel Fragner (Formall) / písma Freight Text, Freight Sans / tisk PBtisk / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, knihkupectví KAVKA, Knihkupectví Karolinum a dalších místech.

(foto Gabriel Fragner)

industriální situace / místo_tvar_program (Architektura konverzí)

Jan Zikmund — Mon, 07 Mar 2022 23:08:15 +0000

Dosud stále sice v situaci poznamenané demolicemi a chátráním industriálních objektů, pod tlakem bourání a uvolňování stavebních parcel, po letech už ale také s rozpoznanými hodnotami a přibývajícími příklady architektury konverzí – jako východiska pro opuštěné stavby. Balancují mezi památkovou ochranou, autorskou intervencí, pragmatickou recyklací. Jsou ale i odezvou proměnlivé společenské atmosféry, obecnějších tendencí architektonické tvorby, vztahu k prostředí.

Kniha soustřeďuje realizované projekty z uplynulých pěti let a je třetím pokračováním na sebe bezprostředně navazujících publikací o architektuře konverzí industriální architektury (2000–2005, 2005–2015, 2015–2020) v České republice. Sleduje proměnu přístupů a nabízí také ohlédnutí za hledáním využití průmyslového dědictví od devadesátých let minulého století.

Vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT, které iniciovalo akce, setkání a výstavy, z nichž tato i předešlé publikace čerpají.

Benjamin Fragner (ed.), industriální situace / místo_tvar_program (Architektura konverzí), Praha 2021.

240 stran; česky, anglicky; 190 barevných vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06807-6 / editor Benjamin Fragner / spolupráce Jan Zikmund, Jan Červinka / jazyková redakce Irena Hlinková / překlad Robin Cassling / odborný recenzent Petr Urlich / grafická úprava a sazba Jan Forejt (Formall) / úprava reprodukcí Jiří Klíma (Formall) / úprava výkresové dokumentace Jan Kuták / produkce Gabriel Fragner (Formall) / písma Acumin, Reckless / výroba Formall / tisk PBtisk / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, Galerii Jaroslava Fragnera, Národním zemědělském muzeu v Ostravě, knihkupectví ArtMap, knihkupectví Karolinum, BioBooks, portálu iUmeni.cz, StavebníKnihy, knihkupectví KAVKA, knihkupectví BioBooks a dalších místech.

(fotografie Gabriel Fragner)

Hledání univerzality. Kontexty průmyslové architektury v Československu 1945–1992

Jan Zikmund — Thu, 18 Mar 2021 00:23:53 +0000

Průmyslovou výstavbu v Československu po druhé světové válce by se pravděpodobně nepodařilo nastartovat bez transformace hospodářské politiky, projekční praxe a stavebnictví. Prostředí, ve kterém vznikala nová průmyslová architektura, bylo nicméně ještě komplikovanější – zvlášť, když významné změny, které se v něm odehrávaly, probíhaly spíše diskontinuálně, v atmosféře neustálého hledání optimálních možností, revizí i návratů.

Proměna moderní továrny z individuálně pojatého technicko-architektonického díla do formátu univerzálního a abstraktního byla každopádně se systémovým nastavením těsně provázaná. Proměnily se tak i podmínky, v nichž pracovali tvůrci průmyslových staveb – a to nejen architekti, ale také inženýři, urbanisté, technologové a další specialisté. Hledání správného architektonického řešení pro stále sofistikovanější technologie vycházelo z pragmatických základů, jasně vymezených objednávkou, financemi a možnostmi stavební a strojírenské výroby.

Právě tyto procesy v pozadí se pokouší přiblížit tato publikace. Má nicméně jednu obrovskou chybu, kterou už nelze napravit. Přichází pozdě. Během posledních dvaceti let jsme si zlikvidovali – demolicemi či nevhodnými přestavbami – desítky architektonicky, konstrukčně, technologicky, hospodářsky i regionálně cenných továren. Pomalu mizí jedna vrstva kulturního dědictví, aniž bychom se ji stačili ze zpětného pohledu učit vnímat a pochopit. Přehlíží ji totiž nejen historici architektury a památková péče, ale poněkud váhavě a s rozpaky vyznívají i pokusy brát ji už jako součást průmyslového dědictví. Těmto stavbám totiž chybí všeobecně nejvíce vyhledávaná kvalita – romantika autentického industriálu.

Tato kniha nechce akademicky předkládat chronologický vývoj průmyslové architektury v druhé polovině 20. století, ani být katalogem vybraných fabrik. Chtěla by nicméně otevřít doposud přehlížené téma, a to i za cenu rizik, jež tento záměr logicky přináší. I proto je pojednána spíše jako poznámka pod čarou, informační základ, aby bylo možno se o něco opřít a z čeho dále vycházet.

Publikace vznikla v rámci řešení projektu Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa (DG16P02H001) v programu aplikovaného výzkumu a vývoje Ministerstva kultury České republiky NAKI II.

Jan Zikmund, Hledání univerzality. Kontexty průmyslové architektury v Československu 1945–1992, Praha 2020.

208 stran; česky, resumé anglicky; 257 černobílých vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06743-7 / koncepce, text, grafická úprava a sazba Jan Zikmund / předmluva Benjamin Fragner / odborní recenzenti Petr Kratochvíl, Tomáš Šenberger / jazyková redakce Hubert Guzik / korektury Irena Hlinková / překlad Robin Cassling / úprava reprodukcí Jiří Klíma (Formall) / vektorizace log Lucia Mlynčeková / produkce Gabriel Fragner (Formall) / písma Carot Sans, Neue Machina, Fira Code / papír Arena Ivory Rough 90 g a 250 g / výroba Formall / tisk Tiskárna Helbich / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Recenze na knihu od Petra Freiwilliga v časopisu Zprávy památkové péče 02/2021 k přečtení zde a recenze od Jaroslava Zemana v časopisu ERA21 04/2021 zde. Prezentace knihy na PechaKucha Night vol. 75 ke zhlédnutí zde. Kniha získala druhé místo v mezinárodní soutěži Fedrigoni Top Award 2022 v kategorii Publishing.

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, Galerii VI PER, Knihkupectví Karolinum, na portálu iUmeni.cz, Knihkupectví ArtMap, knihkupectví PageFive, knihkupectví KAVKA a dalších místech.

(fotografie Gabriel Fragner)

Žižkovská věž

Jan Zikmund — Thu, 16 Jul 2020 22:16:32 +0000

Vysílač Praha-město představuje první a zároveň poslední televizní věž, která byla v Československu postavena v centru města. Stavět se začal koncem komunistické éry a dokončen byl po Sametové revoluci, v roce 1992. Už tento fakt se významně podepsal na negativním vnímání věže, která byla jako produkt režimu spojována s devastující asanací části Žižkova. Když se ovšem od těchto konotací oprostíme, pak začneme vysílač vnímat stejně, jako třeba anglický architekt Peter Cook, který v něm našel fascinující dílo inženýrské architektury.

Projektem vysílače byl pověřen architekt Václav Aulický, který vypracoval několik variant anténního nosiče, zejména pro dvě lokality: Petřín a Mahlerovy sady. V prvním případě byly zkoušeny všechny typy konstrukcí, včetně kotvených stožárů, v druhém případě už jen klasická konstrukce sestávající z jednoho, tří a čtyř nosných tubusů. Nakonec byla zvolena varianta se třemi tubusy, která se pro dnešní lokalitu, tedy Mahlerovy sady, jevila jako optimální. Přípravné práce na stavbě televizní věže s charakteristickou kompozicí (kromě trojice ocelových rour vyplněných tenkou vrstvou betonu ji tvoří také tři kabiny – technologické a restaurační), byly zahájeny v roce 1985. Stavba samotné věže včetně sousední technologické budovy navržené architektem Václavem Aulickým a statikem Jiřím Kozákem, pak byla odstartována o tři roky později.

Václav Aulický – Jakub Potůček (ed.) – Rostislav Švácha, Žižkovská věž, Praha 2020.

160 stran; česky, resumé anglicky; 87 černobílých vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06328-6 (VCPD FA ČVUT), ISBN 978-80-7551-070-9 (Jonathan Livingston) / autoři Václav Aulický, Jakub Potůček (ed.), Rostislav Švácha / odborný recenzent Petr Urlich / jazyková redakce Irena Hlinková / překlad Robin Cassling / jmenný rejstřík Jakub Potůček / grafická úprava a sazba Jan Zikmund / úprava reprodukcí Jiří Klíma (Formall) / produkce Gabriel Fragner (Formall) / písma IBM Plex Mono, Technomat / papír Arena Natural Smooth 100 g / plátno Duchesse Metallic / výroba, tisk a knihařské zpracování Formall a Tiskárna Helbich / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze a Nakladatelství Jonathan Livingston / vydání knihy finančně podpořily Hutní montáže, a.s. a Fakulta architektury ČVUT v Praze

Noback vs. Novák: stavitelé pivovarů

Jan Zikmund — Fri, 10 Jan 2020 13:07:33 +0000

Publikace sleduje uplatnění nové koncepce průmyslové pivovarské architektury v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století v českých zemích, a to na příkladech práce dvou nejvýznamnějších tuzemských osobností – Gustava Nobacka a Josefa Vincence Nováka a jejich konkurenčních projekčních a technologických kanceláří a připojených strojírenských podniků. Na pozadí základních obrysů vývoje používaných technologií je srovnává s díly jejich předchůdců, Karla Völcknera a Ferdinanda Krabese, i současníků, jako byl Richard Jahn.

Milan Starec – Petr Holub, Noback vs. Novák: stavitelé pivovarů, Praha 2019.

256 stran; česky, resumé anglicky a německy; 205 černobílých vyobrazení a plánů; ISBN 978-80-01-06627-0 / autoři Milan Starec, Petr Holub / odborný recenzent Jan Štěpán / jazyková redakce Marek Kamlar / překlad Robin Cassling, Tomáš Mařík / grafická úprava Vlasta Doležalová / DTP Lesnická práce, s. r. o. / úprava reprodukcí, mapová příloha, produkce Jan Forejt, Jiří Klíma, Gabriel Fragner / výroba Studio Formall / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v Černokosteleckém zájezdním pivováru, knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, knihkupectví KAVKA, knihkupectví BioBooks a dalších místech.