Kongres TICCIH 2025

Dějištěm kongresu Mezinárodní komise pro ochranu průmyslového dědictví (TICCIH) se stalo hornické město v Arktidě, které švédská státní těžební společnost LKAB celé přemisťuje a znovu staví: Kiruna. Samo místo se tak stalo jedním z témat setkání, zkoumajícího rozpory, které průmyslové dědictví dokládá. „Průmyslové dědictví je globální i lokální. Pomáhá nám pochopit, jak předchozí generace řešily konflikty a krize, a je to znalost, kterou potřebujeme v době rychlých změn,“ shrnula ve svém úvodním projevu Susanne Thedéen, archeoložka a ředitelka Švédské národní památkové rady. Vystihla tak zřetelný posun v prioritách a oblastech zájmu TICCIH, vyjádřený i nově zvoleným, širším Výborem i jmenováním nové prezidentky, Marion Steiner (která svoji koncepci představila již v červnu tohoto roku, na globálním on-line setkání členů TICCIH). Lidé, kteří do TICCIH přecházejí se zkušeností zemí globálního Jihu či tzv. Třetího světa, sebou přinášejí nové pohledy na průmyslové dědictví: postkoloniální, sociální nebo genderové. Pozornost se tak od artefaktů přesouvá k lidským společenstvím, vyrovnávajícím se s protichůdnými procesy, které však v globálním měřítku probíhají současně: industrializací a dezindustrializací. Za VCPD FA ČVUT se kongresu zúčastnil Lukáš Beran, který podal tradiční zprávu o aktivitách, spojených s průmyslovým dědictvím v České republice v posledních třech letech, a prostřednictvím přednášky o telefonních ústřednách představil také výzkumný projekt, na němž VCPD pracuje. Záznamy plenárních zasedání kongresu budou postupně zpřístupňovány na youtubovém kanále TICCIH.

 

01 02 03 04 05 06

text a foto Lukáš Beran

TICCIH National Reports 2022–2025

Na letošním kongresu mezinárodní organizace pro ochranu průmyslového dědictví TICCIH (The International Committee for the Conservation of the Industrial Heritage) v Kiruně byla představena tradiční publikace, shrnující aktivity v oblasti popularizace a ochrany průmyslového dědictví za uplynulé tři roky ve 49 světových zemích. Situaci v České republice přibližuje článek Benjamina Fragnera a Jana Zikmunda z Výzkumného centra průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT na stranách 49–52. Publikace je k dispozici ke stažení na stránkách TICCIH.

 

TICCIH-National-Reports-2022-2025-iko

ATÚ: Automatické telefonní ústředny: Společnost, technologie, architektura

Kolektivní monografie ATÚ: Automatické telefonní ústředny: Společnost, technologie, architektura přináší přehled technologického, typologického a architektonického vývoje automatických telefonních ústředen v Československu, věnuje se též společenským a politickým souvislostem jejich vzniku a jejich autorům. Tyto expertně navrhované stavby v sobě ukrývaly objemná elektromechanická zařízení a zároveň vyjadřovaly technický pokrok a společenský význam veřejné telekomunikační sítě. Analogové systémy však byly záhy nahrazeny digitálními, nevyžadujícími již velké prostory ani lidskou obsluhu. Jejich budovy tak ztratily svůj smysl, mizí v rukou nových vlastníků a představují tak dnes jednu z nejohroženějších skupin průmyslového dědictví.

Editory publikace jsou Irena Lehkoživová a Jan Zikmund, předmluvou ji otevírá Benjamin Fragner, texty od Lukáše Berana, Petra Freiwilliga, Jakuba Potůčka, Jiřího Suchomela a Barbory Zavadské doplňují rozhovory s Jiřím Eisenreichem a Václavem Aulickým. Studie doprovázejí dobové fotografie a plány ze sbírek českých a slovenských muzeí, galerií, tiskových agentur a osobních archivů, z nichž řada je publikována vůbec poprvé. Současnou situaci mezních okamžiků pozoruhodné architektonické vrstvy pak dokumentuje unikátní fotografická esej Viktora Máchy.

Kniha vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky a Fakulty architektury ČVUT v Praze jako součást projektu Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita (DH23P03OVV016) v programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity NAKI III.

O knize hovořili 30. května 2025 v pořadu Artcafé na Českém rozhlase Vltava Jiří Suchomel a Jakub Potůček. Téma přiblížil též další rozhovor s Jiřím Suchomelem a Jakubem Potůčkem v podcastu Fakulty architektury Pauzák, jehož zkrácený přepis je dostupný v Ročence FA ČVUT 2024–2025 (k přečtení zde). Recenze knihy: Eva Belláková, Architecture Answers the Call: Typology, Technology, and Memory, Architektúra & urbanizmus LIX, 2025, č 1–2, s. 190–192 (k přečtení zde); Martin Tharp, (Exo)Skeletons of Futures Past, Concrete Eye, 14. 5. 2025 (k přečtení zde); Ivan Adamovič, Telefonní ústředna jako chrám a tvrz, Vesmír CIV, 2025, č. 9, s. 540–541 (k přečtení zde).

 

ATÚ: Automatické telefonní ústředny: Společnost, technologie, architektura | 360 stran; česky, resumé anglicky; 304 černobílých a barevných vyobrazení; ISBN 978-80-01-07322-3 | Editoři: Irena Lehkoživová, Jan Zikmund | Autorský tým: Lukáš Beran, Benjamin Fragner, Petr Freiwillig, Irena Lehkoživová, Jakub Potůček, Jiří Suchomel, Barbora Zavadská, Jan Zikmund | Fotografická esej: Viktor Mácha | Spolupráce: Václav Aulický, Tereza Bartošíková, Jan Červinka | Odborní recenzenti: Michaela Janečková, Peter Szalay | Jazyková redakce: Irena Hlinková | Překlad: Robin Cassling | Grafické řešení: Formall | Úprava reprodukcí: Jiří Klíma | Písma: 2049 (Off Type), Saans (Displaay) | Materiály: Munken Pure Rough 100 g, Chorus Lux Gloss 115 g, Profisilk 400 g | Produkce výroby: Gabriel Fragner | Tisk Tiskárna Helbich | Vydalo: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, Výzkumné centrum průmyslového dědictví v roce 2024

 

Publikaci je možné zakoupit v Galerii VI PER, v knihkupectvích KAVKAKarolinumJuditina věžAcademiaArtMap, na portálu iumeni.cz a dalších místech.

 

atu-foto_gabriel_fragner-01 atu-foto_gabriel_fragner-02 atu-foto_gabriel_fragner-03 atu-foto_gabriel_fragner-04 atu-foto_gabriel_fragner-05 atu-foto_gabriel_fragner-06 atu-foto_gabriel_fragner-07 atu-foto_gabriel_fragner-08 atu-foto_gabriel_fragner-09 atu-foto_gabriel_fragner-10 atu-foto_gabriel_fragner-11 atu-foto_gabriel_fragner-12 atu-foto_gabriel_fragner-13 atu-foto_gabriel_fragner-14 atu-foto_gabriel_fragner-15 atu-foto_gabriel_fragner-16 atu-foto_gabriel_fragner-17 atu-foto_gabriel_fragner-18 atu-foto_gabriel_fragner-19 atu-foto_gabriel_fragner-20

foto Gabriel Fragner

atu-pozvanka-web

01 02 03 04 05 06

foto Gabriel Fragner a Viktor Mácha

Pracovní setkání v ÚSD AV ČR

6. února 2025 proběhlo ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR pracovní setkání autorského kolektivu nad obsahem připravovaného kritického katalogu k výstavě, který vzniká v rámci projektu NAKI Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita. Cílem semináře bylo podrobné představení struktury jednotlivých odborných studií a diskuze nad překryvy či chybějícími tematickými okruhy. Setkání se kromě řešitelského týmu VCPD FA ČVUT (Lukáš Beran, Benjamin Fragner, Irena Lehkoživová, Jakub Potůček, Jan Zikmund) zúčastnili Lucie Česálková (FF UK), Hubert Guzik (FA ČVUT), Ondřej Klípa (FSV UK), Mariana Kubištová (UPM), Jaroslav Kučera (FSV UK), Jakub Rákosník (FF UK), Petr Roubal (ÚSD AV), Vítězslav Sommer (ÚSD AV), Matěj Spurný (ÚSD AV), Lucie Šmardová (ZAM), Martin Štefek (ÚSD AV), Tomáš Vilímek (ÚSD AV) a Ondřej Vojtěchovský (FF UK), na přípravě knihy se dále podílí Tereza Bartošíková (KPÚ Bratislava), Jan Červinka (VCPD FA ČVUT), Petr Freiwillig (NPÚ Liberec), Martin Strakoš (NPÚ Ostrava) a Jakub Šlouf (NA). Publikace představí poválečnou průmyslovou architekturu v širokém politickém, hospodářském a společenském kontextu, s rozsáhlým obrazovým doprovodem a ve výrazném grafickém a polygrafickém řešení.

 

workshop_usd_av_cr-1