Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT začalo spolupracovat na dvou mezinárodních projektech, financovaných Mezinárodním visegrádským fondem. Cílem projektu Railway heritage for engaging the young generation – Rail4V4+V 2023 je posílit postavení mladých lidí v reakci na současné výzvy, kterým čelí železniční dědictví, prostřednictvím konstruktivního dialogu, kreativního učení a interaktivní účasti. V souladu s cílem Evropským rokem mládeže 2022 a strategickými prioritami Visegrádské skupiny je hlavním cílem zapojit mládež do budování udržitelnější budoucnosti v rozvojových regionech střední Evropy. Široký tým, který vede Platforma za studije kulture CULTstore z Noviho Sadu, je dále složen z odborníků z Fakulty architektúry a dizajnu Slovenské technické univerzity v Bratislavě, Fundacja Ochrony Dziedzictwa Przemysłowego z Vratislavi a Aviscon Tanácsadó és Szolgáltató Kft. z Budapešti.

Druhý projekt nese název Promoting V4 industrial heritage for conservation and tourism a jeho hlavním řešitelem je Aviscon Tanácsadó és Szolgáltató Kft. z Budapešti. Kromě VCPD se na něm rovněž podílí Fakulta architektúry a dizajnu Slovenské technické univerzity v Bratislavě a bratislavská Design Factory. Projekt si klade za cíl zvýšit povědomí a propagovat společné průmyslové dědictví zemí V4 jako důležitý prvek kulturní turistiky. Do společného výzkumu a sdílení znalostí bude zapojena také mládež a široká veřejnost.

Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT zprovoznilo na adrese zavodyprumyslu.cz webové stránky informující o právě řešeném projektu Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita. Výzkum probíhá za podpory Ministerstva kultury České republiky v programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní kulturní identity NAKI III (2023–2027) a samostatné stránky mají napomoci k lepší propagaci výstupů a souvisejících aktivit.

Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT zahájilo 1. března 2023 práci na pětiletém projektu, podpořeném v programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity Ministerstva kultury České republiky – NAKI III (DH23P03OVV016).

Obecným cílem projektu je rozvíjení specifické národní a kulturní identity prostřednictvím poznání, interpretace, vyzdvižení kulturního významu a možností udržitelného zachování v současné době jedné z nejohroženějších skupin stavebních památek druhé poloviny 20. století, dosud stále přehlížených a nedoceněných i v rámci širokého spektra témat průmyslového dědictví. Projekt přímo navazuje na dva projekty NAKI, jichž bylo VCPD FA ČVUT řešitelem a využívá a rozvíjí výsledky dosaženého poznání pro další úroveň syntetizujícího a vyhodnocujícího výzkumu a jeho další aplikaci.

Obsah pojmu průmyslové dědictví je třeba rozšířit oproti dosavadnímu (tradičnímu) vnímání, chápání a zpracování. Konkrétním cílem projektu je proto poznání posunout ve dvou tematických a metodických liniích. V prvé řadě v časovém rámci, tedy se zaměřením na dosud nezmapovanou, přehlíženou a ohroženou kulturní vrstvu průmyslové architektury druhé poloviny 20. století, s potřebnými kontextuálními přesahy oběma směry – jak do meziválečného období, tak do transformačních devadesátých let.

Paralelní linie pak sleduje doprovodné společenské jevy, které ve sledovaném období přinesly potřebu a hledání nových interpretačních rovin průmyslového dědictví a vznik programových snah o jeho záchranu. Po čtyřiceti letech, tedy v časovém odstupu, který historici kladou jako základní podmínku pro objektivní hodnocení minulosti, se ocitáme v analogické situaci – předmětem zájmu se stává přehlížená vrstva architektonického dědictví, jejíž význam a hodnoty jsou obtížně pochopitelné a sdělitelné. S pohledem do minulosti je tedy evidentní, že argumenty musí být formulovány na jiném základě než doposud, stejně jako je třeba aktivizovat odborný a veřejný zájem o tyto stavby, než o ně přijdeme, aniž bychom se je stihli ze zpětného pohledu naučit vnímat a pochopit.

Téma, obsah i formální zpracování aplikačních a publikačních výsledků výzkumu jsou zvoleny tak, aby byly bezprostředně využitelné v oblastech činnosti profesních a vzdělávacích organizací, orgánů státní správy a samosprávy, soukromých subjektů, výzkumných institucí a v neposlední řadě odborné i laické veřejnosti.

Řešitelé: Mgr. Jan Zikmund, Ph.D. (garant projektu); PhDr. Benjamin Fragner; Mgr. Lukáš Beran, Ph.D.; Mgr. Jan Červinka; Mgr. Irena Lehkoživová, Ph.D.; Mgr. Jakub Potůček.

Projektu jsou věnovány samostatné stránky na adrese zavodyprumyslu.cz.