LX Factory je jedním z nejnavštěvovanějších uměleckých center Lisabonu. Dynamické, živé místo se skrývá za ohromným nápisem LX Factory přímo pod jedním z oblouků monumentálního mostu 25. dubna (25 de Abril Bridge) v distriktu Alcantara, kterému vévodí polorozpadlé průmyslové budovy. Více než 150 obchůdků, galerií, kaváren a uměleckých ateliérů vdechlo opuštěné továrně odsouzené k demolici atmosféru současnosti a rušného dění.

Bývalá přádelna bavlny – tak trochu zastrčená v zemi nikoho při cestě mezi historickou čtvrtí Belém a turistickým centrem Lisabonu – byla jednou z největších lisabonských továren v průběhu 19. století. Kdysi velký výrobní komplex byl součástí textilního závodu společnosti “Companhia de Fiaçao e Tecidos Lisbonense”. Společnost založená v roce 1838 patřila k významným průmyslovým podnikům, které sehrály důležitou roli v industrializaci hlavního města Portugalska. V začátcích podnikání byly dopřádací stroje a tkalcovské stavy rozptýleny v malých provozovnách v různých částech města, ale v letech 1846–1847 byla postavena nová budova společnosti v lisabonské čtvrti Santo Amaro a následně i nový závod v Alcantaře, který byl slavnostně otevřen v roce 1849. V letech 1851–1855 přibylo dalších pět budov a také ubytování pro zaměstnance, jesle a učňovská škola, vše v areálu továrny. Společnost vybudovala jednu z prvních dělnických čtvrtí v zemi. V prvních letech zde bylo zaměstnáno 500 pracovníků (1844), v roce 1903 jich bylo 1 200. Výrobky “Estrela da Lisbonense” byly známé nejen v rámci hlavního města, ale v celé zemi, obstály i v konkurenci známějších textilek v Portu.

Po vzniku první portugalské republiky a v důsledku hospodářské krize vyvolané první světovou válkou společnost začala mít problémy, které vedly k rozpuštění továrny a rozprodání budov. Dalším vlastníkem areálu se stává společnost “Companhia Industrial de Portugal e Colónias”, po jejím krátkém působení zůstaly budovy areálu prázdné. V 50. letech minulého století se pak tento průmyslový komplex o 23 000 m2 stal sídlem tiskárny “Anuário Comercial de Portugal e Gráfica Mirandela“, aby po pádu autoritářského Salazarova režimu v 70. letech zůstal opět prázdný a opuštěný. Chátrající továrna byla navržena za kulturní památku v roce 1997, ale tento záměr byl v roce 2007 definitivně zrušen. Na základě studie z roku 2004 bylo totiž rozhodnuto z dříve průmyslové čtvrti Alcantara, v němž se bývalá textilní a posléze tiskařská továrna nachází, vytvořit víceúčelovou čtvrt nazvanou Alcantara XXI. Staré tovární budovy měly být zničeny, uvolněný prostor se měl stát místem pro nové projekty (project Alcantara XXI – architekti Aires Mateus a Frederico Valsassina). Nicméně celý proces nové výstavby začal stagnovat v důsledku finanční krize v roce 2008 a v této složité situaci byl projekt alternativního kulturního centra LX Factory (LX je přezdívka pro Lisabon) navržen soukromým vlastníkům lokality jako dočasné, přechodné řešení.

Dnes je LX Factory místem, které nechybí v žádném turistickém průvodci, tvůrčí ostrůvek v bývalé průmyslové zóně je obsazený nejrůznějšími designérskými firmami, výstavními prostory i restauracemi. Události v oblasti módy, reklamy, multimédií, umění, architektury či hudby lákají stále nové návštěvníky. Proslavené jsou nedělní bleší trhy, kdy lemují ulice areálu stánky s použitými předměty, oblečením, obuví a také ručně vyráběné výrobky a potraviny. A během noci se LX Factory promění v hudební scénu s několika živými koncerty, kde vystupují mezinárodně uznávaní umělci. LX Factory je ukázkovým příkladem, jak náhle úspěšný revitalizační model může vyjít ze stagnujícího projektu. Provozovatel areálu (Mainside Investments SGPS) dokázal opuštěné a zanedbané prostory proměnit v živnou půdu pro rozvíjení talentů z různých oborů a vytvořit zde centrálu nově vznikajícího tvůrčího odvětví, které kombinuje ekonomické, sociokulturní a technologické faktory. Nájemné je zde velmi nízké a poptávka převyšuje nabídku. Nájemci si svoje prostory navrhují a přizpůsobují sami, podle vlastních požadavků. Provozovatelé areálu ale dbají, aby se nejednalo o nějaké zásadní stavební zásahy a místo zůstalo autentické. Stará strojírenská zařízení, potrubí, kabely …to vše se prolíná s novými prvky a podtrhuje nevšední atmosféru.

A tak se bývalá kantýna pro dělníky proměnila v originální restauraci, které nebývale sluší oprýskaný lak starých židlí a bývalá tiskařská dílna v knihkupectví, jehož prostorem létá dívka na okřídleném kole, ženouc se za věděním, které ukrývají tisíce svazků stoupající do výšky deseti metrů. “Ler Devagar Bookshop“ je chloubou celého areálu LX Factory, často je citováno jako jedno z nejkrásnějších knihkupectví na světě. Kolem starého dvoupatrové tiskařského lisu uprostřed obchodu jsou regály naplněny knihami od podlahy až ke stropu, najdete tu vše od nejnovějších titulů až po staré rodokapsy. Často se tu konají výstavy, divadelní představení, čtení poezie i koncerty. Kousek od knihkupectví je lákadlem pro návštěvníky domácí čokoládový dort od Sofie Landeau, (vyhlášen časopisem Time Out jako “nejlepší čokoládový dort v Lisabonu”), velké pozornosti se též těší organické kosmetické výrobky z Organie, umění z galerie Studioteambox a nábytek z designových obchodů jako je DOI, Kraxas nebo Kare.

Do zázemí obchodů i galerií je možné každoročně nahlédnout na Dni otevřených dveří, tato akce se těší velkému zájmu návštěvníků i médií. Úspěch a ohlas LX Facory již dávno překročil hranice čtvrti, ale i samotného Lisabonu. Projekt se stal katalyzátorem pro rozvoj bezprostředního okolí, je důkazem, jak lze jednoduchými prostředky a otevřeným přístupem přispět k udržitelnému rozvoji města. Přes všechny úspěchy ale majitel areálu zatím neopouští myšlenku na původní projekt a vybudování zcela nové čtvrti.

38°42’12.6″N 9°10’43.6″W
R. Rodrigues de Faria 103, 1300 Lisboa, Portugalsko
www.lxfactory.com
www.facebook.com/lxfactory

zdroje:

Martina Baum – Kees Christiaanse (eds.), City as Loft, Adaptive Reuse as a Resource for Sustainable Urban Development, Zurich 2012.
SIPA (Sistema de Informacao para o patimónio Arquitectónico)
Companhia de Fiaçao e Tecidos Lisbonense

Návštěva areálu se uskutečnila v průběhu mezinárodní konference: “3rd International congress on Industrial Heritage: Reuse of Industrial Sites. A Challenge for Heritage Conservation“, v rámci řešení projektu SGS15/219/OHK1/3T/15 Průmyslové dědictví v ohnisku kulturní krajiny.

Petra Boudová