Demolice továrny Schwarzkopf a spol. v Sušici

Výstavbou moderní továrny na výrobu obuvi vyvrcholila v letech 1917–1919 stavební činnost sušického kožedělného průmyslu. Autenticky dochovaná budova mimořádné architektonické a technické hodnoty byla zbořena v polovině dubna tohoto roku.

Základ koželužství v Sušici položil Abraham Schwarzkopf (1803–1882) již roku 1836, kdy zřídil dílny u řeky proti dnešnímu hotelu Svatobor. Jeho vnuk Moritz Schwarzkopf (1879–1937) vstoupil roku 1900 do firmy svého otce Sigmunda a bratra Karla, společně v letech 1890–1896 vybudovali novou koželužnu za městem, při Nádražní ulici, kde vyráběli především podešvové usně (čp. 1256, 1319). Roku 1917 zakoupil Moritz Schwarzkopf spolu s pražskými velkoobchodníky s kožemi Josefem Bergmannem a Josefem Borgesem pozemky naproti koželužně pro stavbu továrny na obuv. Po jejím dokončení založili roku 1919 akciovou společnost Schwarzkopf a spol., akciové továrny na usně, obuv a řemeny, jejíž součástí se stala i další rodinná koželužna, založená Leopoldem J. Schwarzkopfem (1827–1893), která stála rovněž při Nádražní ulici, blíže městu (zbývá z ní pouze budova čp. 1268 na nábřeží). Plány tzv. ševcárny podepsal v únoru 1917 architekt Heinz Groh (1882–?), majitel projekční kanceláře C. T. Steinert, založené roku 1904 ve Frankfurtu nad Mohanem a specializované na budovy pro kožedělný průmysl, jejíž projekty dodávala do většiny evropských států. Na železobetonových konstrukcích sušické budovy pracoval také Artuš Lederer (1883–1937), projektant a zároveň podílník pražské stavební firmy inženýra Bohumíra Hollmanna (1880–1973), která stavu provedla. Hlavní budova na parcele 737/6 byla ve čtyřech podlažích tvořena 2 × 8 poli železobetonového skeletu o rozponech 8 × 5 metrů, v severním rohu byla připojena rovněž železobetonová schodišťová věž, nesoucí vodojem, oproti dochovanému projektu postavená s pomocnými místnostmi na obou stranách schodiště. Jihozápadně od hlavní budovy stála kolmo k ulici dvoupatrová administrativní budova čp. 352, řešená jako zděný chodbový trojtrakt se železobetonovými stropy a spojená s ní visutou chodbou. Severně, na parcele 373/7, pracovala elektrocentrála podniku, dvojici zděných hal kotelny a strojovny kryly dřevěné krovy na rozpon osmi metrů, přízemní trakt sloužil jako dílny a akumulátorovny, podzemním kanálem byl s kotelnou spojen padesátimetrový komín. Čtyři stovky zaměstnanců továrny ročně vyráběly až 300 000 párů kvalitní obuvi rámové konstrukce, šité na amerických cvikacích strojích Goodyear, dvě třetiny byly určeny pro vývoz pod značkou The Star Shoe. Úspěšnou produkci zastavil až roku 1953 n. p. Baťa, pod který továrna po znárodnění připadla, jako součást řízené koncentrace obuvnického průmyslu do Zlína. Budovy později připadly n. p. Solo Sušice, který v nich roku 1961 zavedl výrobu dřevovláknitých desek, lisovaných z odpadu výroby zápalek, známých pod značkou Sololit, později Solodur a Sololak. Od devadesátých let 20. století byly opuštěné, dochovaly se však proto v autentické podobě. Místně příslušné odborné pracoviště Národního památkového ústavu podalo roku 2010 návrh na jejich zápis na seznam nemovitých kulturních památek, který neuspěl.

 

Literatura: ~, Vzácné jubileum, Národní listy LXVI, č. 351 (23. 12. 1926), s. 3; ~, Jubileum vynikajícího národohospodáře, Český deník XVIII, č. 349 (21. 12. 1929), s. 7; Josef Farták, V Sole už běží nová linka, Pravda XLII, č. 300 (16. 12. 1961), s. 3; Volker Rödel, Fabrikarchitektur in Frankfurt am Main, 1774–1924: die Geschichte der Industrialisierungim 19. Jahrhundert. Frankfurt am Main 1986, s. 255, 335–336, 530–532, 628; Eva Wasková, Akciová společnost Schwarzkopf a spol., (inventář č. 407, SOA v Plzni), 1999; Jana Bukovská – Veronika Bezděková, Návrh na prohlášení za nemovitou kulturní památku – továrna na obuv značky Schwarzkopf (nepublikovaný rukopis), NPÚ, ú. o. p. v Plzni, 2010; lb [Lukáš Beran], heslo Schwarzkopf & spol., továrny na usně, řemeny a obuv, in: Lukáš Beran – Vladislava Valchářová – Jan Zikmund (eds.), Industriální topografie / Plzeňský kraj, Praha 2013, s. 198–199; High Point – Historie firmy

 

Lukáš Beran

 

Továrna Schwarzkopf a spol. v Sušici (foto Tomáš Droppa, 2013)
Továrna Schwarzkopf a spol. v Sušici (foto Tomáš Droppa, 2013)
Továrna Schwarzkopf a spol. v Sušici (foto Tomáš Droppa, 2013)
Továrna Schwarzkopf a spol. v Sušici (foto Tomáš Droppa, 2013)
Továrna Schwarzkopf a spol. v Sušici (foto Tomáš Droppa, 2013)