VCPD FA ČVUT | Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze

Pražská nádraží ne/využitá

19. 04. 2012

Publikace vyšla při příležitosti výstavy a konference Pražská nádraží ne/využitá, které uspořádala Galerie Jaroslava Fragnera, Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT a Tady není developerovo o. s. na začátku března 2012.

Kniha je rozdělená na dvě části. První nabízí příspěvky odborníků z různých sfér na problematiku pražských nádraží z pohledu historie, architektury, urbanismu, průmyslového dědictví a památkové péče. Druhá představuje 18 studentských projektů na nové využití Nákladového nádraží Žižkov, které vznikly v rámci workshopu, pořádaného Výzkumným centrem průmyslového dědictví FA ČVUT a Galerií Jaroslava Fragnera na podzim roku 2011. Publikace, výstava a konference je součástí projektu MK ČR v rámci programu NAKI (DF11P01OVV016), Industriální topografie České republiky – Nové využití průmyslového dědictví jako součásti národní a kulturní identity.

Benjamin Fragner – Tomáš Skřivan (eds.), Pražská nádraží ne/využitá. Průmyslové dědictví a urbanismus. Alternativní projekty pro Nákladové nádraží Žižkov, Praha 2012.

126 stran; česky, úvod anglicky; ISBN 978-80-01-05009-5 / autoři textů Jan Aulík, Lukáš Beran, Benjamin Fragner, Michal Hlaváček, Pavel Kalina, Petr Krajči, Martin Krise, Jan Sedlák, Tomáš Šenberger, Ladislav Špaček, Tomáš Skřivan, Michal Zlámaný / spolupráce Lukáš Beran, Petr Herman, Matěj Stropnický, Dagmar Tomášová, Vladislava Valchářová, Jan Zikmund / jazyková redakce Hana Hlušičková / překlad Robin Cassling / odborná recenze Jiří Suchomel / grafická úprava Tomáš Skřivan / návrh loga Štěpán Malovec / tisk Kavka print, a. s. / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze ve spolupráci s Galerií Jaroslava Fragnera za podpory Ministerstva dopravy České republiky a Českých drah, a. s.

Publikaci je možné stáhnout zde (pdf, 13,5 MB)

Meziválečné garáže v Čechách

22. 02. 2012

Publikace sleduje proměny stavební kultury první poloviny dvacátého století, související s nástupem a prosazováním motorismu. Automobil totiž přinesl nejenom nové pojetí času, prostoru a osobní svobody, urychlil globalizaci i průmyslovou revoluci, proměnil strukturu měst a krajiny a inspiroval přehodnocení procesu vzniku a podstaty architektury. Vznikly rovněž zcela nové typologické druhy, neodmyslitelně spjaté s automobilismem – rozsáhlé výrobní areály, menší karosářské dílny, autoservisy, autoprodejny, motoresty, čerpací stanice a pochopitelně i garáže.

Sledování jejich zárodečného vývoje a postupného etablování poskytuje nevšední výpověď o dobové stavební kultuře, ale i o nadčasových tématech; podává svědectví o schopnosti organicky zapojit nové technologické, prostorové a společenské požadavky do koncepce nastupující moderní architektury. Cenné obecnější poučení v době ekonomické krize a vypjatého étosu udržitelného rozvoje přináší rovněž další dvě roviny tématu – oscilování mezi šetrností, lapidárností, užitností a zároveň úsilím o eleganci a zákaznický komfort; spolu s modelem univerzální konstrukce a dispozice, ideální pro postupné adaptace nebo nové využití.

Petr Vorlík, Meziválečné garáže v Čechách / Zrod nového typologického druhu a proměny stavební kultury, Praha 2011.

136 stran; česky, resumé anglicky; ISBN 978-80-01-04924-2 / překlad Robin Cassling / odborná recenze Henrieta Moravčíková / grafická úprava Jan Forejt / sazba a tisk Studio Element / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, Univerzitním knihkupectví odborné literatury ČVUT, Galerii Jaroslava Fragnera a dalších místech.

Úskalí nového využití / pivovar v Buštěhradě

13. 02. 2012

Publikace představuje výsledky studentské architektonické soutěže na nové využití pivovaru v Buštěhradě, pořádané Ústavem teorie a dějin architektury FA ČVUT, Výzkumným centrem průmyslového dědictví FA ČVUT a Ústavem památkové péče FA ČVUT v Praze v zimním semestru 2010/2011.

Kniha obsahuje všech 63 soutěžních projektů, historii pivovaru, východiska a způsob hodnocení prací a texty pedagogů a členů poroty. Vydání publikace bylo podpořeno grantem Studentské grantové soutěže ČVUT č. SGS 010-802 140 a je součástí projektu Ministerstva kultury ČR v rámci programu aplikovaného výzkumu NAKI Industriální topografie – nové využití průmyslového dědictví jako součásti národní a kulturní identity.

Benjamin Fragner – Petr Vorlík – Jan Zikmund (eds.), Úskalí nového využití / pivovar v Buštěhradě. Soutěžní projekty studentů architektury, Praha 2011.

110 stran; česky, resumé anglicky; ISBN 978-80-01-04923-5; spolupráce Peter Daniel, Matúš Dulla, Irena Fialová, Václav Girsa, Jana Gregorová, Silvie Kránerová, Tomáš Šenberger / grafická úprava Petr Sládek / tisk Signpek s. r. o. / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze

Publikaci je možné stáhnout zde (pdf, 5,7 MB)

Industriální topografie

01. 01. 2012

Industriální topografie České republiky – nové využití průmyslového dědictví jako součásti národní a kulturní identity byl čtyřletý projekt aplikovaného výzkumu Ministerstva kultury České republiky v rámci programu NAKI (národní a kulturní identity). Jeho řešitelem bylo v letech 2011–2014 Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze, které tak bezprostředně reagovalo na rostoucí zájem o dosud přehlíženou součást kulturního dědictví a systematicky mapovalo a prezentovalo objekty průmyslového dědictví jednotlivých krajů České republiky.

Atraktivní téma, jak potvrzují konference pořádané během minulých ročníků bienále Industriální stopy, představuje značný rozvojový potenciál – od možností nového využití (konverze) osobitých industriálních staveb pro současné aktivity až po objevování alternativních cílů trávení volného času: industriální turistika dnes v celé Evropě získává na popularitě, nabízí poznání místní historie v podobě památek průmyslového dědictví, ale také přitažlivé zážitky a dobrodružství z objevování, je originální příležitostí popularizace a propagace regionů. Cílem projektu proto nebylo jen zaznamenávat vzpomínky na minulost, ale využít, nově kapitalizovat tento cenný statek – průmyslové dědictví, které po sobě zanechala industriální éra.

K mnoha praktickým výstupům výzkumu patří soubor publikací a specializovaných informačních přehledů a elektronických map, zaměřujících se na možnosti nového využití průmyslového dědictví.

Projekt rozvíjel databázi průmyslového dědictví Výzkumného centra průmyslového dědictví FA ČVUT a metodicky, uspořádáním i obsahově bezprostředně navazoval na již dříve vydané úspěšné a dnes již rozebrané industriální průvodce. Publikace z řady Industriální topografie jsou využitelné pro orgány státní správy a samosprávy či soukromé subjekty, například v podnikatelské sféře a cestovním ruchu, informace jsou však jistě zajímavé i pro širší veřejnost, původní nabídkou nových forem trávení volného času (poznávací turistika) i rozšířením obecné informovanosti o navštěvovaných místech.

Elektronické verze publikací jsou zpřístupněny na www.industrialnitopografie.cz a umožňují následné propojování s dalšími informačními zdroji a mapovými podklady.

Toto však byla jen část probíhajícího projektu. Na ni navázaly studie využitelnosti objektů, jejich vyhodnocení z hlediska architektonické a památkové hodnoty, porovnání rozdílných přístupů k transformaci staveb pro nové užití.

Výsledky specializovanějších diskusí a porovnání s přístupy v zahraničí byly souhrnně prezentovány na výstavě architektury konverzí, která proběhla na přelomu let 2014 a 2015.

Industriální topografie / Ústecký kraj

14. 11. 2011

První díl Industriální topografie, věnovaný Ústecku, představuje kraj, který počtem objektů průmyslového dědictví a typologickou pestrostí, velkorysostí architektonických řešení industriálních budov i technických koncepcí patří k nejpozoruhodnějším v České republice. Lokalizuje 778 staveb a areálů ve 587 heslech, obsahuje 17 map a 570 černobílých vyobrazení.

Kniha je součástí projektu MK ČR Industriální topografie České republiky – nové využití průmyslového dědictví jako součásti národní a kulturní identity v rámci programu aplikovaného výzkumu NAKI. Vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČKAIT a ČSSI a Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska při příležitosti 6. Mezinárodního bienále Industriální stopy 2011 a Dnů evropského dědictví 2011.

Vladislava Valchářová (ed.) – Lukáš Beran – Jan Zikmund, Industriální topografie / Ústecký kraj, Praha 2011.

368 stran; úvod a ediční poznámka anglicky a německy; 570 ilustrací; ISBN 978-80-01-04833-7 / spolupráce Michaela Balášová, Dita Dvořáková, Radovan Folk, Ivan Grisa, Pavel Jákl, Petr Joza, Miroslav Kindl, Zuzana Křenková, Irena Lehkoživová, Viktor Mácha, Jan Němec, Adéla Poubová, Petr Rak, Milan Starec, Tomáš Šenberger, Tomáš Voldráb, Martin Vonka, Petr Vorlík, Michal Zlámaný / překlad Robin Cassling, Susanne Spurná / odborná recenze Eva Dvořáková, Pavel Halík / grafická úprava Jan Forejt / sazba a tisk Studio Element / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČKAIT & ČSSI a Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž, Informačním centru ČKAIT, Univerzitního knihkupectví odborné literatury ČVUT, Galerii Jaroslava Fragnera, Galerii VI PER, Portálu současného umění iumeni.cz, knihkupectví BioBooks a dalších místech a dalších místech.