Sborník příspěvků k mezinárodnímu bienále Industriální stopy vydává pod názvem Průmyslové dědictví / Industrial Heritage Výzkumné centrum průmyslového dědictví Českého vysokého učení technického v Praze ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČSSI & ČKAIT.

Bienále Industriální stopy, pořádané od roku 2001, se postupně rozrostlo do celorepublikové akce s mezinárodní účastí, a konference, které tvořily odborné jádro každého ročníku, především porovnávaly domácí zkušenosti v kontextu obdobných snah kolem ve světě.

Úvodní a pro orientaci v tématu zásadní esej Sira Neila Cossonse rozvíjí myšlenky jeho zahajovací přednášky na 4. bienále v roce 2007, které neslo podtitul Průmyslové dědictví kulturním potenciálem udržitelného rozvoje. Neil Cossons, který v roce 1971 zakládal Ironbridge Museum a v letech 2000–2007 byl předsedou britské vládní agentury na ochranu památek English Heritage, zde rekapituluje vývoj pohledů na problematiku průmyslového dědictví a formuluje jeho současné problémy.

Druhá kapitola shrnuje výrazné evropské počiny uplynulých let a jejich vzájemné propojování. Přináší příspěvky Axela Föhla, mluvčího Asociace zemských pracovníků památkové péče v Německu, Keitha Falconera, vedoucí sekce Industriální archeologie vládní agentury English Heritage v Británii, Paula Smithe, specialisty francouzského Ministerstva kultury a komunikace, a Wolfganga Eberta za projekt Evropské trasy průmyslového dědictví. Následují aktuální přehledy argumentů a příkladů proměny areálů a objektů zanikajícího průmyslu na krystalizační místa urbanizace, udržitelného rozvoje sídel a krajiny, které ve třetí kapitole představují např. Michael Mende z Vysoké školy výtvarných umění v Brunšviku, Györgyi Németh, členka výboru TICCIH, nebo Lars Sharnholz, vědecký ředitel Institutu pro novou industriální kulturu (INIK) ve Forstu. Texty o proměně atmosféry a hodnotových kritérií na naší domácí scéně, doložené četnými příklady diskutovaných staveb a projektů, pak tvoří kapitolu čtvrtou, uvozenou statí Benjamina Fragnera. Z českých přispěvovatelů je třeba jmenovat Evu Dvořákovou z Národního památkového ústavu v Praze a Josefa Štulce, prezidenta Českého národního komitétu ICOMOS.

Jednotlivá Bienále Industriální stopy však kromě konferencí zastřešovala i bezpočet názorově pestrých, víceméně autonomních výstav, performancí i koncertů. Pátá kapitola zvažuje sílu a smysl osobního zážitku při doteku s industriálním prostředím. Přispěli do ní umělci, teoretici a kurátoři – Miloš Vojtěchovský, Louise N. Boucher, Tomáš Žižka, Dagmar Šubrtová, Radoslava Schmelzová a Dann Senn. Atmosféru i význam čtyř ročníků Bienále pak v závěru publikace přibližuje text Petr Urlicha. Úplné znění všech textů v češtině nebo v českém překladu je doplněno anglickými názvy a popisky obrázků, včetně odkazu na stránku anglického textu v závěru knihy, kde jsou příspěvky uvedeny v plném nebo zkráceném znění.

Benjamin Fragner (ed.), Průmyslové dědictví / Industrial Heritage, Praha 2008.

344 stran; česky a anglicky, 190 × 240 mm, 245 fotografií, ISBN 978-80-01-04067-6 / autoři Lukáš Beran, Louise N. Boucher, Neil Cossons, Eva Dvořáková, Vladimír Dvořák, Wolfgang Ebert, Keith Falconer, Axel Föhl, Benjamin Fragner, Blažena Gehinová, Marie Hesková, Meritxell Puig Jodar, Müjgan Bahtìyar Karatosun, Eva Kráľová, Michael Mende, Jiří Merta, Györgyi Németh, Radka Pittnerová, Petra Rydvalová, Dan Senn, Lars Scharnholz, Radoslava Schmelzová, Paul Smith, Jan Světlík, Tomáš Šenberger, Josef Štulc, Dagmar Šubrtová, Norbert Tempel, Petr Urlich, Vladislava Valchářová, Miloš Vojtěchovský, Tomáš Žižka / spolupráce Lukáš Beran, Vladislava Valchářová / redakce Olga Groszová / jazyková redakce Eva Příhodová / překlad Robin Cassling, Kateřina Hilská, Jiří Mareš, Yveta Johansen / grafická úprava Jan Forejt / sazba a tisk Studio Element / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČKAIT & ČSSI

Publikaci je možné stáhnout zde (pdf, 9,2 MB).

Sborník z výstavy studentských projektů na téma nové využití průmyslových objektů a areálů jako podnět nebo nástroj územního rozvoje.

Výstavu zorganizovalo v září 2007 Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze v rámci 4. mezinárodního bienále Industriální stopy. Slavnostního zahájení propojující, meziškolské iniciativy se ujal rektor ČVUT v Praze Prof. Ing. Václav Havlíček, CSc. Své návrhy zde představili studenti Fakulty architektury a Fakulty stavební ČVUT v Praze, Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze, Fakulty umění a architektury TU v Liberci, Fakulty architektury VUT v Brně a Fakulty architektury STU v Bratislavě.

Jedním z cílů výstavy a sborníku bylo prostřednictvím svěžích, neotřelých studentských názorů ukázat obecný obraz změny životního stylu, životního prostředí a postojů. Studenti, kteří na rozdíl od běžné stavební praxe nebyli vedeni často omezujícími přízemními požadavky klienta-investora-úřadu, mohli do konečného řešení přesvědčivěji promítnout nejenom své myšlenky, ale i hledat optimální strategii využití potenciálu průmyslového dědictví. Přes nezvykle široký názorový rozptyl, který bezpochyby odráží také barvitost a nevyhraněnost současné architektury, proto představují studentské práce svým počtem i určitý statistický vzorek, inspiraci nebo metodiku jak lze přistupovat k záchraně a konverzi nevyužívaného průmyslového fondu. Podobné prezentace navíc pomáhají k větší informovanosti veřejnosti, změně myšlení a hodnotových měřítek společnosti a ve svém důsledku i k ochraně hmotné podstaty průmyslových objektů. Výstava a sborník byly rovněž vedeny snahou poskytnout studentům platformu pro “vykročení” mimo hranice školy, možnost vzájemného srovnávání a sebereflexe.

Petr Vorlík (ed.), Druhý dech průmyslové architektury, Praha 2007.

170 stran;  česky, resumé a obsah anglicky; ISBN 978-80-01-03805-5 / překlad Robin Cassling / grafická úprava Štěpán Macura  / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze

Publikaci je možné stáhnout zde (pdf, 21,5 MB)

Výzkumné centrum průmyslového dědictví uspořádalo 21. června 2006 konferenci Vodní dílo v krajině. Setkání proběhlo na palubě lodi při plavbě deseti labskými zdymadly z Poděbrad do Mělníka. Itinerář plavby a texty konferenčních příspěvků obsahuje i stejnojmenný sborník. Projekt je součástí rozvojového programu MŠMT ČR Mezioborová hlediska vývoje technických odvětví a průmyslové architektury na území České republiky se zřetelem k jejich typologii.

Území regulovaného toku středního Labe od Jaroměře po Mělník, kde od počátku 20. století vznikala vodní díla – jezy, mosty, hydroelektrárny – navrhovaná předními českými inženýry a architekty, zůstávalo dlouho stranou badatelského zájmu. Mezioborová konference Vodní dílo v krajině, pořádaná při příležitosti oslav 300 let založení pražské techniky, se pokusila téma doplnit o nové poznatky. Publikaci, která vznikla na základě konference uspořádaná na palubě lodi, plující z Poděbrad do Mělníka, doplňuje itinerář plavby, dobové texty o vodních stavbách a krajině, charakteristiky osobností a firem, přehledy, tabulky a mapy.

Konferenční příspěvky: Vodocestný zákon a jeho realizace (Ivan Jakubec / Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK v Praze), Vznik a vývoj oboru vodního stavitelství na pražské technice (Jiřina Masnerová – Vít Šmerha / Archiv ČVUT v Praze), Labe: krajina, lidé a povodně (Václav Cílek / Geologický ústav AV ČR), Elektrifikace Československa 1918-1938 avodní díla na Labi (Marcela Efmertová / FEL ČVUT v Praze), Stavba a krajina (Rostislav Švácha / Ústav dějin umění AV ČR), Architektura zdymadel středního Labe (Lukáš Beran / Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze), Kulturní krajina labského údolí a záměry výstavby nových plavebních stupňů na dolním Labi (Ivan Vorel / FA, FSv ČVUT v Praze), Nosné části a zakládání hydrotechnických staveb a jejich rekonstrukce (Václav Jandáček / Projektová, konzultační a inženýrská kancelář), Vodní cesty a vodní díla novým cílem naučné turistiky (Jan Čábelka / expert spolupracující s VCPD ČVUT v Praze)

Lukáš Beran ­– Vladislava Valchářová (eds.), Vodní dílo v krajině, Praha 2006.

170 stran; česky, obsah a resumé anglicky; 143 × 297 mm; ISBN 80-01-03510-7 / spolupráce  Jan Čábelka, Libor Doležal, Zuzana Drahotušská, Benjamin Fragner, Václav Jandáček, Linda Mašková, Jakub Potůček, Zlata Šámalová, Tomáš Šenberger, Jaroslav Šnajdr, Silvie Tučková, Jan Vojta, Petr Vorlík, Michal Zlámaný / překlad Robin Cassling / grafická úprava Milota Schusterová / tisk Astron print s. r. o. / vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze

Publikaci je možné stáhnout zde (pdf, 6,4 MB)