publikace

Karlovarskem pokračuje systematické mapování průmyslové architektury a technických staveb jednotlivých krajů. Kniha na 224 stranách lokalizuje 407 objektů ve 284 heslech, obsahuje 8 map a 316 černobílých vyobrazení.

Publikace vyšla při příležitosti výstavy a konference Pražská nádraží ne/využitá, které uspořádala Galerie Jaroslava Fragnera, Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT a Tady není developerovo o. s. na začátku března 2012.

Publikace sleduje proměny stavební kultury první poloviny dvacátého století, související s nástupem a prosazováním motorismu. Automobil totiž přinesl nejenom nové pojetí času, prostoru a osobní svobody, urychlil globalizaci i průmyslovou revoluci, proměnil strukturu měst a krajiny a inspiroval přehodnocení procesu vzniku a podstaty architektury. Vznikly rovněž zcela nové typologické druhy, neodmyslitelně spjaté s automobilismem - rozsáhlé výrobní areály, menší karosářské dílny, autoservisy, autoprodejny, motoresty, čerpací stanice a pochopitelně i garáže.

Publikace představuje výsledky studentské architektonické soutěže na nové využití pivovaru v Buštěhradě, pořádané Ústavem teorie a dějin architektury FA ČVUT, Výzkumným centrem průmyslového dědictví FA ČVUT a Ústavem památkové péče FA ČVUT v Praze v zimním semestru 2010/2011. Kniha obsahuje všech 63 soutěžních projektů, historii pivovaru, východiska a způsob hodnocení prací a texty pedagogů a členů poroty. Vydání publikace bylo podpořeno grantem Studentské grantové soutěže ČVUT č. SGS 010-802 140 a je součástí projektu Ministerstva kultury ČR v rámci programu aplikovaného výzkumu NAKI Industriální topografie - nové využití průmyslového dědictví jako součásti národní a kulturní identity.

První díl Industriální topografie, věnovaný Ústecku, představuje kraj, který počtem objektů průmyslového dědictví a typologickou pestrostí, velkorysostí architektonických řešení industriálních budov i technických koncepcí patří k nejpozoruhodnějším v České republice. Lokalizuje 778 staveb a areálů ve 587 heslech, obsahuje 17 map a 570 černobílých vyobrazení.

Publikace mapuje historii pivovarnictví na Kolínsku od středověku do současnosti. Odborné texty pochází z dlouholetého výzkumu autorů a jsou doplněny řadou raritních fotografií a přesnou lokalizací GPS.

Publikace představuje příklady konverzí, rekonstrukcí a revitalizací padesáti osmi pivovarů, doplněné specifickými příklady dalšího využití industriálních staveb. Texty jsou doplněny fotografiemi pivovarů před a po konverzi a přesnou lokalizací GPS.

Publikace připomíná zbořené pivovary a cukrovary po roce 1945. Neklade si z cíl komplexně zmapovat zcela všechny zbourané pivovary a cukrovary, nýbrž se soustředí na podniky, jež byly ve větší míře ovlivněny přestavbou po druhé polovině 19. století. Texty jsou doprovázeny bohatou obrazovou dokumentací nikdy nepublikovaných fotografií a přesnou lokalizací GPS.

Publikaci připravili Benjamin Fragner a Vladislava Valchářová ve spolupráci s Lukášem Beranem, Janem Zikmundem a Monikou Klimentovou a vydána byla ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČSSI & ČKAIT, Mezinárodním visegrádským fondem a British Council.

Televizní vysílač a horský hotel Ještěd je jedinečným dílem v siluetě i detailu, prvořadou památkou a symbolem města a kraje. Zachování hodnot architektury druhé poloviny dvacátého století však otevírá řadu otázek. Proto se na Ještědu sešli architekti, památkáři, historici i teoretici architektury, a výsledkem je tato publikace. Jejími autory jsou Ondřej Beneš, Lukáš Beran, Matúš Dulla, Benjamin Fragner, Ondřej Fischer, Jiří Křížek, Miroslav Masák, Jana Pauly, Miloš Solař, Oldřich Ševčík, Pavel Škranc, Rostislav Švácha a Petr Vorlík.

Publikace připomíná stavby a areály průmyslového dědictví České republiky nenávratně zničené v letech 1999–2009 i budovy v současnosti bezprostředně ohrožené. Vydalo ji VCPD ČVUT ve spolupráci a s finanční podporou ČKAIT.

Oživit jeho průmyslovou paměť a atmosféru Prahy 3 se snaží publikace, která vznikla v rámci 5. bienále Industriální stopy a Archifestu 2009 jako průvodce po technických stavbách a dílech průmyslové architektury. VCPD ji vydalo ve spolupráci s občanským sdružením Přátelé Prahy 3 o. s. a s finanční podporou Městské části Praha 3.

Sborník z konference, která proběhla v Ústí nad Labem 19. 6. 2008.

Sborník příspěvků k mezinárodnímu bienále Industriální stopy vydává pod názvem Průmyslové dědictví / Industrial Heritage Výzkumné centrum průmyslového dědictví Českého vysokého učení technického v Praze ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČSSI & ČKAIT.

Lukáš Beran – Vladislava Valchářová, Industriál libereckého kraje. Technické stavby a průmyslová architektura.

Sborník z výstavy studentských projektů na téma nové využití průmyslových objektů a areálů jako podnět nebo nástroj územního rozvoje.

VCPD uspořádalo 21. června 2006 konferenci Vodní dílo v krajině. Setkání proběhlo na palubě lodi při plavbě deseti labskými zdymadly z Poděbrad do Mělníka. Itinerář plavby a texty konferenčních příspěvků obsahuje i stejnojmenný sborník. Projekt je součástí rozvojového programu MŠMT ČR „Mezioborová hlediska vývoje technických odvětví a průmyslové architektury na území České republiky se zřetelem k jejich typologii“.

Stavební dědictví tradičního výrobního odvětví | kolektiv autorů | vydavatel: EXPO DATA spol. s r.o., Výstaviště 1, Brno | 122 stran, 44 pivovarů | ISBN: 978-80-7293-182-8

Staré fabriky, užitkové a výrobní haly, pivovary, jatky, cukrovary, vodárny a vodojemy, mlýny a vodní díla, nádraží, hutě, vápenky nebo důlní věže patří do české a moravské krajiny a do obrazu našich měst stejně neodmyslitelně jako historické památky. Tato publikace dokumentuje autentický stav některých průmyslových objektů a areálů v České republice v rozmezí let 2003 až 2006, představuje unikátní architekturu a typologii industriálních staveb, navazující na odpovídající technologie jednotlivých průmyslových odvětví. Zachycuje nejenom to, co zbylo z průmyslové éry v naší paměti; naznačuje současně východiska pro nové postindustriální využití tohoto dědictví, od stavebních konverzí po alternativní uměleckou inspiraci. Kniha vychází v roce 300. výročí českého technického vzdělávání a těží z mnohaletého bádání památkářů, teoretiků a historiků architektury z okruhu Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT v Praze.

Jedním z výsledků dlouhodobého projektu Registru průmyslového dědictví je kniha Pražský industriál, kterou VCPD vydalo ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy na konci roku 2005.