14. mezinárodní konference docomomo

Ve dnech 6. až 9. září 2016 proběhlo v Lisabonu tradiční setkání teoretiků, architektů, historiků umění a dalších odborníků, sdružených v mezinárodní organizaci pro dokumentaci a ochranu moderní architektury docomomo.

 

Akce se konala v konferenčním sále Fundação Calouste Gulbenkian (Avenida de Berna, 8CCGPRPW+V2). Komplex brutalistních budov, vložených do veřejně přístupného parku, byl postavený v letech 1959–1969 podle projektu, který vypracovali místní architekti Rui Jervis Atouguia (1917–2006) Alberto Pessoa (1919–1985) a Pedro Cid (1925–1983).

Tematickou linii letošní konference s podtitulem Adaptive Reuse. The Modern Movement Towards the Future představovala diskuze o možnostech zachování a hledání nového využití moderní architektury, které ovšem nelze provádět bez poučené znalosti minulosti. Široké téma se pokusilo obsáhnout z různých pohledů osm tematických přednáškových sekcí – Landscapes, Cities, Public Spaces, Complexes, Buildings, Construction and Technology, Interior Design and Furniture a Theory, během kterých zaznělo více než 120 přednášek. V programu bylo dále šest diskuzí u kulatého stolu a pět speciálních přednášek architektů, na kterých se představili Juan Domingo Santos, Anne Lacaton a Jean-Philippe Vassal, letošní hvězdy Caruso St John nebo v předtočeném videorozhovoru Rem Koolhaas, který svým kritickým názorem na činnost docomomo vzbudil po skončení pořadu nespokojené reakce. Několik prezentací včetně jednoho speciálního bloku Industrial Buildings and Areas as Zones of Transformation se zaměřilo i na průmyslové dědictví. Ke konferenci organizátoři vydali pečlivě připravený, více než 1 000 stránkový sborník se všemi příspěvky v angličtině. Kompletní program konference je k nahlédnutí zde.

V převážně historickém centru Lisabonu lze narazit i na několik pozoruhodných poválečných staveb i celých obytných komplexů. Nedaleko od sebe se nachází Bairro de Estacas (Rua Bulhão Pato, 8CCGPVW6+QX), soustava pětipodlažních bytovek, postavených v letech 1951–1954 podle projektu zmíněného Rui Atouguia a Sebastião Formosinha Sancheze (1922–2004) a strukturálně pojaté paneláky na frekventované křižovatce Avenida de Roma a Avenida Estados Unidos da América (8CCGPVX5+JW), vyprojektované Filipem Nobrem de Figueiredo (1913–1989) a Josém Seguradem (1913–1988) a postavené v letech 1952–1958. Efektně posazená je také řada pěti bytových bloků na Avenida Infante Santo (8CCGPR5M+QC) z let 1952–1955, jejichž autory jsou zmíněný Alberto Pessoa, Hernâni Guimarães Gandra (1914–1988) a João Abel Manta (*1928). Z padesátých let (1952–1959) pochází také hotel Ritz s geometricky členěnými fasádami (Rua Rodrigo da Fonseca, 8CCGPRGV+7X), vyprojektovaný ateliérem Porfírio Pardal Monteiry (1897–1957). V Lisabonu také stojí dva vynikající brutalistní kostely. V kostele Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (Rua Camilo Castelo Branco, 8CCGPVG2+4V), postaveném v letech 1962–1965, se autorům (Nuno Teotónio Pereira [*1922], Nuno Portas [*1934] a Nuno Figueiredo) podařilo vytvořit monumentální prostor s působivými hrami denního světla. Druhý kostel, zasvěcený Neposkvrněnému početí Panny Marie a postavený roku 1988 podle návrhu Pedro Vieiry de Almeida (1933–2011), se nechází nedaleko letiště (Rua Cidade de Nampula, 8CCGQV8H+32). Při procházkách městem lze pak narazit na řadu dalších zajímavých staveb z poválečného období.

Za návštěvu stojí rovněž LX Factory (Rua Rodrigues de Faria, 8CCGPR3C+3F), areál bývalé přádelny bavlny, pronajímaný jak pro umělecké ateliéry, galerie, kavárny a restaurace, tak pro sídla firem a obchodů s luxusním zbožím (podrobnou reportáž Petry Boudové si lze přečíst na stránkách VCPD). LX Factory je inspirativní příklad, jak lze z chátrajícího areálu za minimálních prostředků vytvořit dobře fungující městskou zónu. Za dalšími příklady průmyslového dědictví je třeba se vydat podél pobřeží na východní periferii kolem čtvrti Braço de Prata, kde se nachází celá řada drobných staveb i rozsáhlejších areálů, nenáročně udržovaných pro nové využití, převážně pro sídla firem a různě zaměřených kulturních institucí. Vstupu do tohoto území dominují obilní sila a výrobní budovy významného potravinářského podniku National (Avenida Infante Dom Henrique, 8CCGPVJV+5H), z větší části postavených v padesátých letech.

 

Cesta se konala v rámci řešení projektu NAKI II Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa.

 

 Jan Zikmund

 

docomomo Lisboa – Fundação Calouste Gulbenkian (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – Fundação Calouste Gulbenkian (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – Fundação Calouste Gulbenkian (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – Fundação Calouste Gulbenkian (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – Juan Domingo Santos (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – Rem Koolhaas (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – Andrej Hrausky (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – Nina Rappaport (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – Monika Motylinska (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – VáVá komplex (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – VáVá komplex (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – Obytné bloky na Anvenida Infante Santo (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – Obytné bloky na Anvenida Infante Santo (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – Hotel Ritz (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – Hotel Ritz (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – poválečná lisabonská architektura, 8CCGPRFX+39 (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – poválečná lisabonská architektura, 8CCGPRFW+WM (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – poválečná lisabonská architektura, 8CCGPRHR+5V (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – poválečná lisabonská architektura, 8CCGPVG7+MP (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – LX Factory (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – LX Factory (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – lisabonský industriál, 8CCGPVJV+5H (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – lisabonský industriál, 8CCGPV9M+JC (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – lisabonský industriál, 8CCGPVQW+MJ (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – lisabonský industriál, 8CCGPVQW+MJ (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – lisabonský industriál, 8CCGPVRW+V6 (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – National (foto Jan Zikmund, 2016)
docomomo Lisboa – obilní silo, 8CCGPV9M+JC (foto Jan Zikmund, 2016)