VÝZKUMNÉ CENTRUM PRŮMYSLOVÉHO DĚDICTVÍ FA ČVUT V PRAZE česky

english
RESEARCH CENTRE FOR INDUSTRIAL HERITAGE FA CTU PRAGUE
 



 





 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


a k t u a l i t y

foto: foto: foto: foto: foto: foto: foto: foto: foto:  

II. mezinárodní konference na téma průmyslového dědictví v Rijece

[25.10.2005] se uskutečnila v chorvatské Rijece ve dnech 14.–15. října 2005. Organizovala ji Společnost pro podporu a ochranu průmyslového dědictví Rijeky PRO TORPEDO ve spolupráci s představitelstvem města Rijeky. Téměř třicet mluvčích předneslo před více než stovkou participantů ze dvanácti zemí světa své referáty na téma metodiky využití průmyslového dědictví, činnosti svých specializovaných pracovišť a také historického zkoumání procesů industrializace v lokalitách jejich zájmu, v neposlední ředě tedy i města Rijeky.

Nástinem situace průmyslového dědictví v Evropě konferenci zahájil Prof. Manfred Wehdorn, pedagog Technische Hochschule ve Vídni, jehož ateliér se specializuje na projekty rekonstrukce památek a jenž je patrně nejznámější jako jeden autorů konverze jednoho z vídeňských Plynojemů. Shrnul příčiny obecného nárůstu zájmu o industriální objekty, přičemž neváhal zmínit i vliv pocitu nostalgie, zmínil nutnost dokumentace všech staveb, které přes tento zájem zůstanou určeny k zániku a zdůraznil význam nových forem turismu pro někdejší průmyslové oblasti. Na tato pozorování mohl navázat i další z úvodních řečníků, Prof. Tomislav Šola, významný museolog Záhřebské univerzity, který představil projekt animace chorvatského pobřeží nazvaný Mare Nostrum a podtrhl primární význam poznání místní kulturní identity při vytváření nových turistických destinací, identity, která byla v případě Rijeky formována zejména průmyslem a dopravou. Rijeka by se, podle profesora Šoly, mohla stát informačním centrem, branou pro nové poznávání středomořské oblasti. Následné metodologické příspěvky přednesly Tamara Rogić, doktorandka Delftské techniky, a Jasna Serčić z univerzity v Utrechtu, které shodně vyzvedly postupy, formulované pracovišti English Heritage. Dr. Šefka Horvat-Kurbegović informovala o nepochybně náročné přípravě evropských norem ISO nejen pro terminologii ochrany kulturních památek nebo náležitosti jejich transportu, ale i pro techniku konzervátorských zásahů, a to včetně práce s průmyslovými stavbami. Za nesmírně přínosný považuji přípěvek Dr. Sonji Ifko, která se věnovala se svým týmem na Fakultě architektury Lublaňské univerzity problému hodnocení takových aspektů moderních průmyslových staveb, jako je funkčnost disposice, flexibilita či technická smělost konstrukce (jak u jednotlivých staveb, tak složitých výrobních celků), opět v návaznosti na metody English Heritage a chartu z Burra. Lublaňskému týmu se podařilo jejich systém kritérií včlenit do metodiky slovinské památkové péče. Prof. Cristina Meneguello skromně představila pionýrskou práci na zhodnocení průmyslového dědictví Brasílie. Z iniciativy, podnícené demolicí továren v Sao Paulu, vzešlo formální sdružení při univerzitě v Campinas, a v roce 2004 zde vznikla brazilská sekce TICCIH.
Konkrétní realizace, představené na konferenci, se pohybovaly ve velké rozpětí objemu i záměrů. Od restaurátorsky pojaté revitalizace přístavního skladiště Magazzino 7 v Benátkách (přizpůsobeného potřebám výuky vložením technologické a komunikační „páteře“ do zdiva devatenáctého století), s jehož dokumentací vystoupil Prof. Sergio Pratali Maffei z Terstu, až po konverzi mamutí textilky na moskevském Vodootvodném kanálu na neméně velkorysý multifunční komplex (zahrnující i jachtařský klub na zmíněném kanálu), který představil jeho tvůrce Dr. Andrej G. Ogujrenko. Jako nadhození problému do diskuse vyzněly studie revitalizace přístavu Rijeky, vytvořené studenty Prof. Wehdorna, slibně se rozvíjejí projekty podpořené místním zastupitelstvem; hudebního klubu HARTERA v areálu papírny a eko-parku Orehovnica v kaňonu Rječiny. Achille Rastelli z Milána navrhl zřídit v Rijece centrum podmořské archeologie. Do budoucnosti se obrátil i historický příspěvek Dr. Gerharda M. Dienese z Městského muzea v Grazu o slavné Jižní dráze, která kromě linie rozvoje průmyslu vytvořila i trasu cestování Rakousko-Uherských elit za rekreací na středomořské pobřeží. (Úlohou tradičních tras dopravy při nahrazení průmyslu turistikou by se ostatně mělo zabývat i příští setkání v Rijece.) Miljenko Smokvina, prezident společnosti PRO TORPEDO, v závěru konference představil výsledky dlouhodobé popularizační práce – podle sociologického průzkumu jsou občané města velmi dobře obeznámeni s průmyslovou historií Rijeky. Téměř polovina zainteresovaných se pak vyjádřila spíše pro revitalizaci těchto částí města než pro jejich muzealizaci. Úvodní příspěvek diskuse o dalším postupu se týkal jedinečné stavby, která se od doby konání první konference stala neoficiálním symbolem města – odpalovací rampy k testování torpéd, která je součásti pobřežní továrny Roberta Whiteheada, kde tato zbraň roku 1866 vznikla prakticky v podobě, jakou známe dnes. Ing. Igor Petrović přednesl posudek, podle kterého je však konstrukce ve stavu, který již vylučuje její sanaci, a navrhl její nahrazení replikou.
Podnětným mezioborovým doplněním konference se stala výstava Průmyslová krajina, kterou připravila členka jejího organizačního výboru a kurátorka Muzea moderního a současného umění v Rijece Daina Galvočić. Vybrala z chorvatských sbírek umělecká díla, která se nějak dotýkají průmyslu, od marín devatenáctého století přes díla socialistického realismu až po abstraktní plastiky ze šroubů a špon, a dokonce je v prostoru galerie seskupila podle jednotlivých odvětví. Jen zdánlivě účelový celek rozhodně překonává předsudky ve vnímání tématu a podněcuje nejen architektonickou představivost. Doprovodným programem celé akce také byla krátká exkurze po průmyslových areálech Rijeky – navštívili jsme vodárnu nad pramenem Zvir, která právě již sto dvacet let zásobuje Rijeku pitnou vodou, a loděnice 3. května, dříve Ganz & Comp. Danubius. Na onu továrnu na torpéda bohužel nezbyl v programu čas, i když soukromě se domnívám že svou roli sehrálo i to, že předvést ji ve zmíněném stavu se poněkud příčilo povaze našich pozorných a srdečných hostitelů.


Po bližší informace http://www.protorpedo-rijeka.org

Abstrakta konference k zapůjčení na pracovišti VCPD ČVUT
Lukáš Beran
 
 
 

 

Kontakt |  O VCPD |  RSS | © 2007 - 2010